V diskuzi o uprchlické krizi na sebe dle Schapira naráží několik legitimních názorů. Na jedné straně se lidé snaží uprchlíkům pomoci, na straně druhé je prý legitimní se ptát, jak velké množství uprchlíků můžeme přijmout. Spojené státy dle něj nemají žádný návod, jak by Evropa měla postupovat. Vítají však snahu pomáhat lidem, kteří jsou v nouzi.

„Vnímám toto téma také v osobní rovině coby syn uprchlíka. Má matka v roce 1939 utíkala z Československa do Spojených států a byla v podobné situaci. Soucítím tedy s lidmi, kteří se pokoušejí utéci před nebezpečím,“ říká Schapiro. Z osobní zkušenosti prý navíc ví, že přivést do země ambiciózní lidi může být pro naši zemi skvělou příležitostí. Mnohokrát se údajně ukázalo, že uprchlíci mohou být hodnotou, nikoliv přítěží.

Americký velvyslanec s potěšením zjišťuje, že je v Česku slyšet mnoho hlasů, které vyzývají k toleranci a varují před hysterií. „Všiml jsem si, že Česko je velice otevřená, tolerantní země, a byť zaznívají nenávistné hlasy vůči celému islámu, věřím, že jsou ojedinělé. Je teď na všech lidech ve veřejném prostoru, aby šířili pravdivé informace,“ míní Schapiro s tím, že nikdy není hlasů k uklidnění nenávistných nálad dost. Čím více, tím prý lépe.