Analýza, která zapadla. Budete koukat, z jakých zdrojů čerpají veřejnoprávní novináři informace. Zmíněn i velvyslanec Schapiro

31.12.2017 8:16

NEWSROOM TOMÁŠE KŇOURKA K informování o válečném konfliktu v Sýrii používal Český rozhlas převážně zdrojů ze západní Evropy a Severní Ameriky, zatímco po ruských či syrských sáhl jen výjimečně. Na analýzu konstatující tento stav upozorňuje místopředseda Rady Českého rozhlasu Tomáš Kňourek, jemuž vadí i to, že veřejnoprávní médium se pravidelně věnuje tématu údajných dezinformačních webů, ale nějak se zdráhá dát jejich zástupcům prostor. Protože dnes máme silvestr, tak vybral příhodu americké diplomatky, která chtěla prověřit ruskou intervenci do voleb na ostrově, který vůbec neexistuje.

Analýza, která zapadla. Budete koukat, z jakých zdrojů čerpají veřejnoprávní novináři informace. Zmíněn i velvyslanec Schapiro
Foto: archiv redakce
Popisek: Tomáš Kňourek, člen Rady Českého rozhlasu

Anketa

Který prezidentský kandidát vede NEJBLBĚJŠÍ kampaň?

10%
63%
13%
0%
0%
0%
0%
hlasovalo: 18789 lidí

Předchozí díly Newsroomu se až na jednu pochvalnou výjimku netýkaly práce redakcí Českého rozhlasu, a tak je čas na nápravu. „Začnu odbornou analýzou, kterou si Rada Českého rozhlasu nechala vypracovat. Zadání znělo: Analýza mediální reprezentace konfliktu v Sýrii ve vysílání ČRo Radiožurnálu a ČRo Plus v období 12. prosince 2016 až 27. ledna 2017 s výjimkou vánočních dnů 24. až 26. prosince 2016. Jen pro připomenutí, v tomto období gradovala veledůležitá bitva o největší syrské město Aleppo mezi syrsko-ruskými jednotkami a teroristy takzvaného Islámského státu. Analytici zkoumali 2035 zpráv, debat, komentářů, reportáží a dalších zpravodajských, publicistických i diskusních formátů zveřejněných v určeném období,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz místopředseda Rady Českého rozhlasu Tomáš Kňourek.

Z výsledků této analýzy ho zaujaly hlavně struktura zdrojování zpráv, přesněji naprosté upozadění blízkovýchodních, ale hlavně ruských informačních zdrojů. „Skoro 70 procent pocházelo ze západní Evropy a Severní Ameriky, a pouze sedm procent z Ruska a 18 procent z Blízkého východu. Žebříčku vévodí Reuters s 99 citacemi, což je stěží uvěřitelná třetina všech zdrojů, následován BBC. Za měsíc a půl Český rozhlas citoval ruskou agenturu TASS a Russia Today jednou, Ria Novosti třikrát, Interfax osmkrát. Jen o trochu lépe jsou na tom syrská televize a agentura SANA, dohromady 21 citací. Zcela zanedbatelné je využití třeba íránských či egyptských informačních zdrojů. Opět podotýkám, že se válčilo v Sýrii, jednu z hlavních rolí hrály ruské jednotky a likvidovali se teroristé,“ upozorňuje publicista.

Z velvyslanců v Česku k válce v Sýrii promluvil v rozhlase jen Schapiro

Na to by mohl někdo namítnout, co když třeba zpravodajství ruských agentur nedosahuje v porovnání s Reuters kýžených kvalit. „Těžko říct. Co třeba odpovědět příkladem: ‚Šéf exilové Syrské organizace pro lidská práva, SOHR, Ramí Abdar Rahmán podle Reuters uvedl, že bitva o syrské Aleppo skončila.‘ Čtenáři jistě vědí, že SOHR sídlí v domku v britském Coventry a Rahmán je velkým odpůrcem syrského prezidenta Bašára Asada. Jen bloud by mohl pochybovat o tom, že Reuters či BBC v informační válce nestojí spíše na straně Západu, stejně tak jako Russia Today či TASS na straně Ruska. Ale jednoznačná preference informačních zdrojů jedné strany této války svědčí o nepříliš kvalitně odvedené práci redaktorů či editorů. A poukázali na to i radní Českého rozhlasu, kteří na prosincové schůzi vyzvali vedení rozhlasu k nápravě,“ informuje Tomáš Kňourek.

Ve zmíněné analýze si ještě všiml toho, že kategorii hostů diskusních pořadů ČRo Radiožurnálu a ČRo Plus referujících o syrské problematice jednoznačně ovládli novináři či komentátoři. „Nu dobrá. K pláči i smíchu zároveň je ale skutečnost, že za více než měsíc se k syrské problematice vyjadřoval jen jeden cizinec. A kdo jiný než tehdy končící americký ambasador, miláček médií a ‚neziskových‘ lobbistických struktur Andrew Schapiro. Nechť, ale když už jsme u velvyslanců, kde jsou syrský, ruský, turecký, íránský nebo třeba izraelský? Copak, když se láme takový konflikt, se nenajdou i jiní zajímaví lidé s rozdílnými úhly pohledu a nemusejí být nutně z diplomacie?“ diví se místopředseda Rady Českého rozhlasu.

Bakalův zaměstnanec chce lidi přeměnit na ovce, které nesmějí myslet

Také druhým tématem zůstává u veřejnoprávního rozhlasu, který opět zabrousil do vod takzvaných dezinformačních webů, a to tentokrát prostřednictvím Bakalova zaměstnance Lukáše Prchala ze serveru Aktuálně.cz. Ten v pořadu Interview Plus jako kolovrátek opakoval staré mantry, samozřejmě nechybělo ani tytyty směrem k Parlamentním listům. Právě ty podle Prchala stojí na tenké hranici mezi tradičními a dezinformačními weby. Parlamentní listy se totiž hájí tím, že jen dávají prostor nejrůznějším názorům a je na čtenáři, jaký postoj k nim zaujme. „To je ale špatně, protože nedochází k ověřování a konfrontaci toho, co tam kdo píše. Objevují se tam lži, dezinterpretace a dezinformace, které se pak už těžko vyvracejí,“ tvrdil v Českém rozhlase žurnalista z Aktuálně.cz.

„Že by byl takový postup pitomostí s nádechem cenzury, netřeba říkat. Pan Prchal zkrátka chce lidi přeměnit na ovce, které nesmějí myslet. Udělá to za ně se svou názorově homogenní družinou on sám. Mám pocit, že se mu některé myšlenky, které v Bakalově stáji zcela absentují, prostě nelíbí. Ale to už je úděl dnešních vykladačů svobody projevu. Položme ale jinou otázku. Je pan Prchal nejen na půdě Českého rozhlasu konfrontován s jinými názory? Kdo vyvrací jeho lži, dezinterpretace a dezinformace? Moderátor? Ptám se proto, že Český rozhlas jede téma údajných dezinformačních webů pravidelně a nějak se zdráhá dát jejich zástupcům prostor,“ říká pro ParlamentníListy.cz Tomáš Kňourek.

Americká diplomatka prověří ruskou intervenci na neexistujícím ostrově

Přitom poukazuje na skutečnost, že na stanici Český rozhlas Plus pro tyto účely existuje dokonalá platforma – pořad Pro a proti. „Na co se čeká? Mít tu moc, tak už tam posadím třeba pana Prchala a proti němu někoho z Parlamentních listů, Petra Hájka z Protiproudu či Ondřeje Geršla. Ať si to pod dozorem pokud možno korektního moderátora rozdají. Pochybuji, že by to posluchače, koncesionáře nezajímalo. Protože zatím se tu stále bavíme o něčem, co má existovat, ale nesmí mluvit. Mně to připomíná Václava Havla koncem 80. let. Lidé o něm věděli, média ho dehonestovala a on se mohl ‚bránit‘ pouze prostřednictvím Hlasu Ameriky nebo Svobodné Evropy, tehdy také zcela jistě dezinformačních vysílaček,“ poznamenává místopředseda Rady Českého rozhlasu.

A dostává se k tomu, co zajímavého nám mainstreamové fejkomety v minulých dnech zatajily. „Je silvestr, tak jsem vybral povedený kousek dvou takzvaných prankerů Alexeje Stoljarova a Vladimira Kuzněcova. Jak už si řada z vás mohla na některých ‚dezinformačních‘ serverech přečíst, jménem polského premiéra Mateusze Morawieckého kontaktovali stálou zástupkyni USA při OSN Nikki Haleyovou. A položili jí několik otázek. Vyberu odpověď na jednu z nich svědčící o naprosté nekompetenci této dámy. ‚Zajímá mě ostrov Binomo, je to v blízkosti Vietnamu, na jihu Číny,‘ začal jeden z prankerů a pro přesnost název vyhláskoval. Podle něj se na ostrově uskutečnily volby, do nichž Rusko intervenovalo. ‚Nezávislost orgánů Binomo zhoršuje situaci v Jihočínském moři,‘ dodal tazatel coby ‚polský premiér‘,“ líčí Tomáš Kňourek povedený kousek dvou mužů.

Novináři by měli zahodit nenávist, kterou svým nepřátelům tolik vyčítají

Na otázku, zda Haleyová ví o existenci takového ostrova, který je samozřejmě fiktivní, stálá zástupkyně USA v OSN odpověděla, že ano. „Jsme si toho vědomi a velmi pečlivě sledujeme situaci,“ řekla, když došla řeč na ruskou intervenci. „Myslím, že budeme i nadále sledovat, jak to děláme v otázkách týkajících se Jihočínského moře.“ „Také slíbila, že zjistí ‚skutečnou pozici USA‘ k ‚problému Bimono‘, aby se k tomuto problému vrátila později. Inu o geografických znalostech Američanů se toho napsalo už dost, nicméně pro asi nejdůležitější diplomatický post by to platit nemělo. Mimochodem, dovedete si vůbec představit tu masáž, kdyby toto provedli dva mladí Američané Rusům nebo Číňanům?“ ptá se publicista.

Protože je poslední den roku 2017, nemůže opomenout ani přání do roku následujícího. „Novinářům přeji zdravíčko a pevné nervy, aby otevřeli svou mysl a zapomněli přitom na svá tučná konta a kariéry, zahodili nenávist, kterou svým nepřátelům tolik vyčítají, nerozdělovali společnost, nezatajovali, nemanipulovali, nenálepkovali. Hráli rovinu. Přestali býti bioroboty. A nám čtenářům kromě zdraví zbývá popřát nabídku co nejširšího spektra informací a názorů tak, abychom mohli stále ještě svobodně formovat své myšlenky,“ dodává pro ParlamentníListy.cz místopředseda Rady Českého rozhlasu Tomáš Kňourek.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…