Šéf Porošenkova bloku Jurij Lucenko zmínil v rozhovoru pro ukrajinskou televizi Inter, že boje na východní Ukrajině budou s osmdesátiprocentní pravděpodobností obnoveny. „Proruské síly na východě naší země jsou nyní dle našich informací na stupni nejvyšší pohotovosti a jsou připraveny kdykoli znovu udeřit,“ řekl Lucenko. Také bývalý poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Andrej Illarionov, na jehož popud musel opustit Václav Klaus prestižní CATO Institute, je přesvědčen, že současný konflikt má jedině vojenské řešení. Na konferenci pořádané v estonském Tallinu dále řekl, že buď zbraně použije Rusko, nebo Ukrajina podporovaná Západem.
„Před sedmi roky se v Putinově válce proti Gruzii zabránilo nejhoršímu díky tomu, že tehdejší americký prezident George W. Bush poslal do blízkosti napadené země americké síly. Zatímco Obama vloni po anexi Krymu použití síly jasně vyloučil. Ruský prezident tak dostal jasný signál, že může i nadále operovat na východní Ukrajině a Západ na to nebude vojensky reagovat,“ prohlásil Illarionov, podle kterého se snaží Putin vrátit svět do období konání konferencí v Jaltě a Postupimi, kdy byly zájmy malých států mocnostmi naprosto ignorovány.
celý text v angličtině máte k dispozici ZDE
„To znamená, že když Spojené státy podniknou nějakou vojenskou akci, Rusko dle svého názoru získává právo udělat to samé. V případě, že Amerika např. uzná nezávislost Kosova, potom Rusko může uznat Abcházii a Jižní Osetii atd,“ poukazoval Illarionov s tím, že Putin rozděluje Evropu na dvě části. „Na anglosaské země a na země v přední linii (Pobaltí, Rumunsko, Polsko), které jsou z pohledu ruského prezidenta nepřáteli. Druhou skupinu potom tvoří státy kontinentální Evropy, jež považuje Putin za spřátelené. Pro dosažení svých cílů zde používá ruský prezident všech možných prostředků. Podařilo se mu tak dosáhnout stavu, kdy už o anexi Krymu téměř nikdo nemluví,“ řekl Illarionov.
Konferenci v Tallinnu komentoval také novinář Alexandr Golc v ruském týdeníku Ježedněvnyj žurnal. Podle jeho názoru výše zmíněná konference v Tallinnu může přinést změnu postojů Západu vůči Rusku. „Na konferenci bylo NATO opakovaně vyzýváno, aby přijalo Ukrajinu do svých řad. Mnozí přítomní experti to považují za jedinou šanci, jak zabránit další ruské agresi. Vzhledem k tomu, že Rusko poslalo své vojáky na Ukrajinu, aby této variantě zabránilo, tak se nakonec nejhorší noční můry Kremlu přece jenom mohou naplnit,“ napsal Golc.
„V průběhu konference navíc zazněly mnohé přelomové návrhy. Například by mohli být stálí členové Rady OSN zbaveni práva veta, pokud jsou zapojeni do konfliktu, kvůli kterému by mohli čelit potrestání. Samozřejmě je možné všechno, co na tallinnské konferenci zaznělo, naprosto ignorovat. Rusko může vše smést ze stolu s tím, co si to ti rusofobové v Pobaltí dovolili říkat. Mám však dojem, že tentokrát jde však o skutečně první vážně míněnou akci s cílem zastavit ruskou agresi na Ukrajině,“ konstatoval Golc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
