„Jsi veřejnoprávním převtělením Johanky z Arku?“ zeptala se Drtinová Fridrichové hned na úvod. Ta bleskurychle a s úsměvem na tváři odpověděla, že rozhodně ne. Nevidí však nic špatného na tom se čas od času vyjádřit ke společenskému dění. „Někdy mě napadne něco, co oglosuji jednou dvěma větami, jak to v tom světě sociálních sítí chodí, a dělá to tak docela hodně novinářů. Je to možná nějaký ventil,“ nabídla možné vysvětlení.
Na občanské aktivitě zkrátka nevidí nic špatného. Angažuje se prý i v charitativních projektech, což je také občanská aktivita, které se nehodlá vzdát.
„Za nepřípustnou angažovanost bych považovala třeba to, kdyby se angažovala ve prospěch nějakého politika. Nemůžu si tady sednout a říct: ‚volila jsem Miloše Zemana.‘ To si myslím, že mně jako novinářce rozhodně nepřísluší a nikdy bych to neudělala,“ řekla jasně.
Ing. Miloš Zeman
„Ale domnívám se, že kdybych byla pouze tou televizní mluvící hlavou, tak mluvící hlava v televizi je v Severní Koreji a domnívám se, že svobodná společnost, ve které se domnívám, že žiju, tak unese novináře, který napíše glosu na svůj facebook,“ zdůraznila dáma.
Smyslem práce novináře je podle jejího názoru mimo jiné i upozorňování na společenské jevy, ale také nastavování kritického zrcadla vládě. Podle svých vlastních slov se kriticky vyjadřovala už k mnoha vládám. To však ještě neznamená, že by jako novinářka chodila na demonstrace. Prý na ně nechodí ani jako divačka, protože vidí jasnou hranici mezi kritickou prací novináře a občanským aktivismem projevovaným např. na demonstracích.
„Když jdu volit, tak dám třeba fotku z volební místnosti, ale ani minimem nenaznačím své preference, i když třeba někteří lidé mají pocit, že mé preference znají. A asi by se třeba i divili,“ podotkla.
Neodpustila si však kritickou poznámku na adresu šéfa komunistů Vojtěcha Filipa, který přišel s myšlenkou, že by novináři měli být voleni do veřejnoprávních médií a následně by jako volení představitelé měli podávat majetková přiznání. Svůj návrh zdůvodnil tím, že podle jeho názoru žijeme v mediokracii.
_profil_top.jpg)
JUDr. Vojtěch Filip
Fridrichová si prý v první chvíli myslela, že jde o vtip, o satirickou zprávu šířící se internetem. Když zjistila, že to vůbec není vtip, položila si na sociální síti Twitter otázku, zda se tento nápad nezrodil v hlavě Vojtěcha Filipa z přemíry horka.
„Předseda KSČM Filip chce, aby novináři byli do veřejnoprávních médií voleni. Nevíme, zda návrh nevznikl jen v důsledku horka, a proto startujeme předvolební kampaň. Nestojí za námi žádný holding, takže kandidujeme jako pořad, abychom se podělili o náklady. !VOLTE ČÍSLO 168!,“ napsala k tomu v nadsázce na Twitteru. Nedomnívá se, že by tímto svým statusem ohrozila svou nestrannost zaměstnankyně ČT. Píše takhle od roku 2006 a šije do celé řady politiků. „Pořád stejně to jde vždycky na adresu těch, kteří jsou u moci,“ zdůraznila.
Na přetřes přišla také její slovní přestřelka s poslancem Foldynou. Fridrichová divákům internetové televize vysvětlila, že svůj status o tom, že by lidé nad 40 let mohli dostat letenku někam do zemí mimo EU, vznikl ve chvíli, kdy vyšla najevo závažná zpráva o předběžném závěru auditorů EU, podle nichž je český premiér i nadále ve střetu zájmů a stále uplatňuje vliv na svůj Agrofert, i když společnost převedl do svěřenského fondu.
„Vzhledem k tomu, že ta vláda je, teď se tedy dopustím dalšího hodnocení, taková intuitivně populistická, některé ty kroky tak působí, tak jsem si říkala, že v těchto momentech někteří politici tíhnou k tomu volit nějaká rychlá řešení, kterými odvedou pozornost od svého problému. A napadlo mě něco, co se bude týkat mě, takže by to byly ty letenky zdarma pro mou generaci. Mimo země EU proto, že tam jsou ty exotické destinace,“ vysvětlila.
Poslanec Foldyna si však její status vyložil po svém. Interpretoval ho tak, že v Německu, v nacistickém Německu ve 30. letech minulého století se říkalo, že za všechny problémy světa mohou Židé. „V České republice v roce 2019 mohou za všechny problémy lidé starší 40 let...“ doplnil k tomu poslanec.
„Konkrétně u pana poslance Foldyny mám pocit, že to nepochopil, nebo si to přečetl na jednom serveru, kde to takto bylo interpretováno. Tahle interpretace mě vůbec nenapadla,“ svěřila se divákům Fridrichová.
Deportace kterýchkoliv českých občanů z vlasti by si prý rozhodně nepřála, a pokud by se v tomto smyslu vyjádřil kterýkoliv pracovník ČT, zasloužil by si podle Fridrichové vyhazov.
„Vytahovat nejcitlivější moment dějin – holocaust – do reakce na nějaký tweet je fakt na hlavu. Ať se na mě pan poslanec nezlobí. To je prostě od něj naprostý nevkus. Mávat holocaustem se nemá, i když to dnes část politické reprezentace dělá. Dělá to přesto, že tu stále žijí lidé, kteří ten holocaust opravdu mají za sebou. To je odporné,“ nebrala si servítky dáma. V tomto směru se prý odmítá vyjadřovat korektněji, protože šermovat holocaustem se jí zdá už za hranou. Obvinění, že chce deportovat z Česka občany starší čtyřiceti let, považuje za „úplný blábol“.
Pokud se na některých serverech šíří podobné informace, tak Fridrichová dala jasně najevo, že by v zemi, kde by takovýto názor dominoval, žít nechtěla.
„Ti politici se často naváží do České televize a jsou přesvědčeni, že my máme být zticha. A to myslím, že je dost nevyvážený prostor,“ zdůraznila. „Já nechci, abychom žili v zemi, kde své názory na ostatní říkají jenom politici. A vnitřní korektiv mám a doufám, že ho zatím používám správně,“ doplnila ještě. „Válku slov preferují víc než mrazivé ticho,“ shrnula svůj postoj s dovětkem, že má ráda i humor a své glosy na sociálních sítích často formuluje jako nadsázku.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
