Nora Fridrichová, její pořad 168 hodin a výrok ministryně Jany Maláčové o „debilovi“. Tato kauza od nedělního večera působí rozruch a zdaleka není u konce. ParlamentníListy.cz již přinesly anketu mezi členy Rady ČT, zda tento způsob žurnalistiky na obrazovku veřejnoprávní televize patří, a zda nejde o závažné pochybení zodpovědných osob v čele s Norou Fridrichovou.
Z reakcí, které do úterního večera redakce PL obdržela, vyplynulo, že názory radních se zcela různí a na dnešním zasedání tak dojde k verbálnímu střetu. Po vydání článku svým názorem na anketní otázku, kterou jsme rozeslali všem členům Rady ČT, zareagoval další radní, Jiří Kratochvíl.
Ten se zařadil mezi ty, podle nichž jde o výrazný přešlap, který by neměl jen tak projít. „Ano, je to totální neúcta, porušení všech možných etických pravidel, jestli vůbec nějaké zpravodajství ČT má,“ uvádí Kratochvíl pro PL.
„Jsem toho názoru, že vedení zpravodajství nedokáže uhlídat korektnost a veřejnoprávní ČT se uchyluje úplně k senzacím, a tím bulváru. Toto vedení je špatné. Aby se ČT opět vrátila k důvěře koncesionářů, kteří si ji platí, je nutné změnit vedení zpravodajství. Za tento malér je zodpovědný jak ředitel Šámal, tak jeho šéf, generální ředitel pan Dvořák. Jak se s touto nehorázností vyrovnají, je jen a jen na nich,“ má jasno člen Rady ČT Jiří Kratochvíl.
Po personálních změnách ve vedení ČT volá i jeho kolega Luboš Xaver Veselý. „Radní ČT nesmí ze zákona zasahovat do programu televize. Tedy můj soukromý názor: Tento bulvární způsob novinařiny je mi z duše odporný. Na obrazovce ČT, kterou si všichni platíme, ho vidím velmi nerad. Jistě si teď vyslechneme pohádky o tzv. veřejném zájmu a za ten se dá ukrýt kde co. K osobě paní Fridrichové se nijak vyjadřovat nechci, ostatně má nad sebou management a je to jejich starost. V okamžiku, kdy jsem se na zasedání Rady ČT ptal ředitele zpravodajství pana Šámala na výrok dr. Železného o vyhazování hostů ze studia, bylo mi odpovězeno, že to byla jakási metafora – tedy výsměch. Pokud je opravdu něco ve veřejném zájmu, pak je to výměna vedení ČT,“ má jasno Xaver.
Podle radního Zdeňka Šarapatky je to přesně naopak. „Výroky o ‚neslušnosti‘ od těch lidí v radě, kteří se zapletli se státní bezpečností nebo byli do rady dosazeni Babišovou věrchuškou, jsou fakt směsné. Když zrovna nekopou do Reportérů ČT nebo OVM, tak to zkouší na 168 hodin nebo ČT24. Kritická žurnalistika prostě dráždí jejich politické pasáky, a tak po těchhle pořadech šlapou ve snaze zavřít jim ústa. No a teď přišla na řadu 168 a Nora Fridrichová,“ popisuje pro ParlamentníListy.cz.
„Výrok ministryně Maláčové jasně označil premiéra za viníka kritického stavu zavirování země se stovkami mrtvých a statisíci nemocných a jeho zveřejnění je v souladu s Kodexem České televize ve veřejném zájmu. Oficiálně totiž vládní politici na téma Babišovy odpovědnosti České televizi neodpovídají a mlčí nebo mlží. A paní Maláčová je první z nich, která to řekla narovinu, aniž by měla se zapnutými kamerami a mikrofony jakýkoliv problém. Takže žádná skrytá kamera, žádný úskok, žádná neslušnost. Štáb 168 jen splnil jeden z úkolů veřejné služby. A skvěle!“ je přesvědčen Zdeněk Šarapatka.
„Tak o závažné pochybení jde především ze strany paní ministryně,“ myslí si člen Rady ČT Roman Bradáč. „U redaktorů jde o reakci, kterou považuji za hraniční. Je to přesně ta chvíle, kdy dochází na otázku novinářské etiky. A také o etickou oporu, tedy etický kodex ČT. Při pozorném čtení zde zjistíte, co je považováno za skrytou kameru a kdy lze tak získané záběry použít. Já bych osobně viděl veřejnou službu jako důstojnější a sebevědomější konání. Na druhou stranu je třeba vidět, že média obecně přitvrdila a odolat pokušení nevyužít munici, kterou poskytla paní ministryně, by odolala málokterá redakce,“ říká Bradáč.
Další člen Rady ČT, Martin Doktor, má na věc podle svých slov svůj názor, chce ho ale nejprve sdělit kolegům v radě (více ZDE).
Jak se situace vyvíjí, se dozvíme po dalším jednání Rady ČT, které má proběhnout právě dnes.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
