V článku Autobible se píše, že nabídka nových aut se doslova mění před očima. Narůstá počet elektrických aut či hybridů v nabídce automobilek. Avšak s koncem dieselů to dle autorů nemá být tak špatné, jak se myslelo. Prý se totiž objevují nová auta poháněná dieselem. Jako příklad uvedl autor Renault Clio či Škodu Kamiq. Dva roky dozadu přitom měla taková auta kvůli složitým emisním limitům vyhynout. „Důvod je jednoduchý a velmi nepříjemný: sankce za nadlimitní emise CO2, které začne EU uplatňovat už v příštím roce. Automobilky v marné snaze se limitům co nejrychleji přiblížit bojují na všech frontách. Elektromobily se svojí „nulou“ jsou nejúčinnějším prostředkem. Jejich prodeje jsou ale jen zlomkem toho, co by bylo potřeba. Naftový motor nebo mírná elektrifikace jsou tak v krátkém horizontu nejpoužitelnější cestou, jak emise srazit aspoň o kousek,“ uvedl server.
Zjednodušená interpretace limitů je prý taková, že všechna nová auta budou muset splnit emise CO2 95 g/km. To má být, přepočteno na litry, 3,54 litru nafty nebo 4,06 litru benzínu na sto kilometrů. Limit má platit pro všechna auta, kdy za každý přebytečný gram emise u každého jednotlivého auta bude muset automobilka zaplatit pokutu 95 eur, což je okolo 2 500 korun, do rozpočtu EU.
Limit 95 gramů však platí údajně pouze u aut s úředně stanovenou hmotností 1379,88 kg, včetně 75 kg zátěže řidiče a zavazadel. Pro konkrétní limit se používá vzorec pro výpočet. Pro tunové auto platí limit 83 gramů a pro dvoutunové zase 116 gramů na kilometr.
„Ve složitém systému pravidel si výrobci mohou trochu ulevit, i když celkovou situaci to nemění. Automobilky s ročním odbytem v EU mezi 100 a 300 tisíc kusů mají úlevu – jejich limity mohou být zvýšeny tak, aby úroveň roku 2020 odpovídala snížení o 45 % ve srovnání se stavem roku 2007. Menší značky si mohou nechat Evropskou komisí schválit individuální plán a automobilky s odbytem pod 1 000 kusů ročně, tedy například Cadillac, jsou z působnosti tohoto ustanovení vyjmuty,“ uvedla Autobible. „Ze spletitosti předpisu o snižování emisí CO2 je zřejmé, že výsledná podoba je kompromisem, který vznikl pod tlakem lobbingu zelených iniciativ a automobilek,“ uvedli autoři dále.
Fotogalerie: - Svíčkové pole smutku
Dle autorů má být celý systém postaven tak, že normální auto, bez moderních technologií, automobilky vyrábět nejspíše nebudou. Střední hmotnost, proměnná ve vzorci pro výpočet limitu emisí, má zajistit odstranění černých pasažérů. Elektroauta jsou totiž dle serveru těžší než běžná auta, a tak budou laťku všem zvedat, čímž by se údajně měl opět zvýšit tlak na prodej elektrických aut. Celý vzorec vypadá takto: „CO2 = 95 + a * (M-M0), kde a je koeficient 0,0333, M je hmotnost daného auta a M0 je ona stanovená hmotnost. Ta se bude pravidelně měnit tak, aby odpovídala průměrné hmotnosti nově prodaných aut.“
„Z konkrétních značek limity splňují jen dvě malé: Tesla a Smart. Jejich podíl na trhu je ale zanedbatelný, pouhá dvě promile. Proto ani koncernům, do jejichž statistik se budou započítávat, mnoho nepomohou. Je obrovským paradoxem, že jediným, komu nová evropská pravidla sedí, je právě japonská Toyota. Podle propočtů JATO v roce 2018 zaostávala za cílovou hodnotou o 7,8 g/km. To není nepřekonatelný rozdíl a Toyota na vyřešení této situace pracuje rozšiřováním nabídky hybridů. Japonci jsou navíc v dobré ekonomické kondici. Kdyby už v roce 2018 měli platit pokutu, bude odpovídat jen 3 % zisku.
To je ale konec dobrých zpráv. Největší pokutu by platil Volkswagen, podle údajů za rok 2018 více než devět miliard eur. Proto teď tak intenzivně tlačí na elektrifikaci – jinou možnost nemá. Největší platba na jedno auto by pak podle stejné analýzy byla u FCA. Nadlimitních 35,5 gramů znamená pokutu 373 eur na prodané auto. U koncernů PSA a Hyundai-Kia je zase reálná hrozba, že evropská pokuta za emise CO2 převýší celý zisk dané automobilky,“ uvedli autoři dále.
Zatím prý není jasné, jak se tyto skutečnosti promítnou do reality. Každá automobilka svoji strategii tají, a to ať kvůli konkurenci, nebo kvůli lobbistům, kterým nechce dávat moc informací. Dle autorů automobilového serveru by nejlogičtější bylo k ceně auta připočítávat pokutu za nadlimitní emise. Automobilky však dle nich budou některé modely dotovat na úkor jiných. „Zejména u levnějších aut je totiž každé navýšení ceny velmi rizikové. To se spíš bude uměle zmenšovat výroba ‚problémových‘ modelů, aby se zákazníci sami ze své iniciativy přeorientovali na emisně příznivější modely,“ uvedli.
Prý je jisté i další rozšiřování nabídky hybridů. Navýšení výrobních nákladů kvůli elektrifikaci údajně znamená náklady ve výši mezi tisícem a třemi tisíci eur. Avšak to má znamenat menší výdaj než platit pokutu. „Technologie, která sníží udávanou spotřebu paliva o půl litru, srazí emise CO2 o 12 gramů, a teoreticky tedy srazí pokutu až o 30 tisíc korun na každém autě,“ vysvětlili.
Elektromobily však nejsou údajně takovým hitem, jakým měly být. Jejich prodeje nerostou tak, jak by bylo potřeba a jak by si někteří přáli. Ze strany automobilek se totiž začaly ozývat hlasy, že ony svoji práci odvedly, tedy přivedly elektromobily na trh a nyní je úloha na veřejném sektoru.
A jaká bude výše celkových pokut? „Analytici spočítali, že pravidla roku 2021 by za stávajících podmínek vygenerovala na pokutách 34 miliard eur. To je obrovská suma i na poměry celé Evropy – rozpočet EU má naplánované příjmy pro letošní rok 165 miliard eur a největším přispěvatelem je s 20 miliardami největší stát EU, Německo,“ psalo se.
To není však konec. Na konci roku 2018 Evropský parlament schválil požadavek snížit do roku 2030 průměrné emise osobních aut o dalších 37,5 %.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
