Kromě 30 let od Sametu a 101 let od vzniku samostatného československého státu si letos připomínáme i 100 let české koruny jako měny. Pro vás mají bankovky i sběratelskou hodnotu. Jak se „numizmatický investor“ dívá na možný konec koruny, pokud by se v budoucnu zavedlo euro?
Nesbírám současné peníze a nepočítám s tím, že kdyby koruna skončila, že bych se na to nějak zaměřil – ono schovat si pětitisícovku nebo dvoutisícovku z dnešní doby, to asi udělá málokdo. Je to znát i na starých pětitisícových bankovkách z První republiky, které jsou vzácné právě proto, že se jich moc nedochovalo. Příliš jich nebylo, těžko si někdo za První republiky schoval pětitisícovku, aby si ji nechal na památku.
Kdyby dnešní koruna skončila, tak by mě to mrzelo… Kdyby se zavedlo euro, tak bych to chápal z pohledu, že je to dobře pro ekonomiku. Ale z pohledu Čechů, pro které je koruna graficky, výtvarně nádherná, by mi to bylo dost líto. Z tohoto hlediska si euro nepřeji, ale chápu, že je potřebné celoevropsky a z hlediska ekonomiky.
Bankovky z období Rakouska-Uherska, které platily i za První republiky - až do roku 2020, byly v podstatě také „unijními penězi“. Vnímáte na tom nějaké paralely?
Rakousko-Uhersko mělo jednoho svého monarchu, vládce, kdežto každá země v současné Evropské unii má svůj parlament, svého prezidenta a tak dále. Ale z hlediska měny byla jedna společná, to ano. Na rakousko-uherských bankovkách je ale vidět, že je na rozdíl od eura potištěna textem v několika jazycích: v češtině, maďarštině, němčině a ještě několika dalších.
Vícejazyčná bankovka, vlevo kolek Československa.
Najdeme dnes ve světě ještě něco takového? Tedy aby na oběživu byl text všech či většiny národnostních menšin dané země?
Asi ne. Možná v některé ze zemí, která sdružuje vícero národností…
Co zavedení eura bude znamenat ze sběratelského hlediska: Stoupne v té chvíli hodnota české bankovky?
Hodnota se zvedne – už dneska jsou české koruny sbírány. Například padesátikoruna a dvacetikoruna z naší doby, které přestaly platit v roce 1997 a byly nahrazeny kovovými, jsou už dnes sběratelským artiklem. Na dnešních papírových korunách jsou totiž dnes například nějaké odchylky, série, takže jsou stále drženy.
A samozřejmě od roku 1993, kdy vznikla česká koruna, tak se průběžně obměňují, například co se týče různých ochranných prvků – v devadesátých letech jich nebylo na papírové koruně tolik, dnes je jich více.
Bankovky z let 1985 až 1997. Foto: Lucie Bartoš
Velkým aktuálním tématem je také výročí 30 let od listopadu 1989. Co bychom nyní, například i v souvislosti se Sametem i posametovou dobou, měli sbírat, aby to byla dobrá investice?
Vzhledem k tomu, že jsem starožitník, tak doporučuji sbírat všechny staré krásné věci po předcích. Neměli by se jich lidé zbavovat, ale nechat si je jako artefakt po rodičích, prarodičích, ale i jako vzpomínku na minulost – na to, co nám tito lidé zde zanechali. Konkrétně šperky, nábytek, obrazy, ale i veškeré dokumenty dochovaných po konkrétních lidech, fotografie, psaná korespondence…
V souvislosti s revolucí v roce 1989 jistě máte rovněž nějaké exponáty ve své osobní sbírce platidel?
Z platebních poukázek jsou zajímavé třeba bony neboli tuzexové poukázky, které jsem rovněž poskytl pro aktuální výstavu „Papírová platidla Československa“. Nepodařilo se mi již sehnat bony vyšší hodnoty než 50 haléřů a jedna koruna.
Tohle například rovněž patří do té ještě čerstvé historie třiceti let zpátky - trošku se to vztahuje i k té Sametové revoluci.
Tuzex byl v československém socialismu a chvíli i po Sametové revoluci sítí obchodů, ve kterých bylo možné za bony neboli „odběrní poukázky na nákup exportního zboží“ nebo za valuty zahraničních měn zakoupit zahraniční, hlavně západní sortiment zboží, který nebyl dostupný v běžných prodejnách. Akciová společnost Tuzex přešla do likvidace v roce 1998, tedy devět let po revoluci.
Bankovky představují ojedinělý pramen, v němž se zrcadlí vývoj státu, a to nejen společensko-politický, jazykový, ale i co se týče technologické a umělecké úrovně. Rovněž výběr podobizen o mnohém vypoví: Někdy jsou peníze odrazem osudu politika, jako například „sporná bankovka“, poslední československé peníze, stokoruna s Klementem Gottwaldem. Češi i Slováci s ní odmítali platit a vědomě ji poškozovali… Málokdo ale zná autora, že?
"Sporná bankovka" z roku 1989 s podobiznou Klementa Gottwalda. Rukopis méně známého výtvarníka Albína Brunovského znají i ti, kdo o tom nevědí - navrhoval celou série bankovek, které se dostaly do oběhu v letech 1985 až 1989. Platily až do rozpadu Československa roku 1992.
Od první republiky byli hlavními ilustrátory, grafiky, platidel Alfons Mucha a Max Švabinský. Ale později ty nejznámější bankovky, ty socialistické z 80. let, jsou od Albína Brunovského. To jméno není známé, ale ty jeho výrazné barevné bankovky, přitom pamatujeme všichni! Jsou to poslední československé koruny. V té souvislosti jen připomenu, že za První republiky se vlastně koruna značila Kč a až po válce se označovala Kčs – koruna československá, dnes opět Kč…
V expozici, kterou jste zmínil, některé návštěvníky zaujala terezínská platidla, která mimo jiné připomínají utrpení vězňů v druhoválečném zajateckém ghettu na území Ústeckého kraje, takzvaných Sudet. Pohled na takovou bankovku připomíná historii k těmto tématům, která jsou i dnes otevírána, například v souvislosti s táborem v Letech a podobně... Vnímáte zvýšený zájem o tato témata či artefakty s tím spojené?
Jednoznačně je důležité, že se stále organizují výlety do koncentračních táborů a děti a mládež se dozví, jak se tam „žilo“. Je podstatné si to připomínat.
Terezínská platidla, respektive poukázky, jsou jedním z dochovaných artefaktů, o kterém se málo ví! Platily tehdy v rámci židovského ghetta Terezín. Já jsem je nezískal přímo od pamětníka či od rodiny, která by v Terezíně měla nějakého svého předka – sehnal jsem je tou dnes běžnější cestou, tedy od obchodníka s numizmatikou. Dají se sehnat na numizmatických a sběratelských burzách či přímo od obchodníků s bankovkami a mincemi.
Pokud vím, pracujete v Praze. Jaké vazby máte na Podbořany, potažmo Ústecký kraj?
V Praze pracuji ve starožitnictví jako starožitník. V Podbořanech působím jednak jako zastupitel, a mám tu rodinu a přátele. Takže jsem napůl v hlavním městě, napůl u rodiny. Mě právě Praha inspirovala k rozšíření mé sbírky platidel, ke zvýšení její hodnoty: Připravil jsem výstavu ke 100 letům československé koruny na základě velké výstavy, která se konala letos na jaře na Pražském hradě.
Česká národní banka pro tuto příležitost nechala vyrobit obří stomilionovou minci. Expozici jsem viděl a tam vznikl nápad udělat obdobnou výstavu v podbořanském muzeu, zejména na základě mé sbírky, kterou mám už od dětství. Samozřejmě jsem svou sbírku neměl kompletní. Během půlroku jsem doplnil, řadu bankovek dokoupil. Některé jsou pouze v kopii – to ty nejvzácnější, první, z roku 1919.
Největší zlatá mince v ČR – 100 milionů Kč:
Symbolem oslav 100 let koruny je vysokohmotnostní mince z ryzího zlata s nominální hodnotou 100 milionů korun, kterou nechala ČNB pro tuto příležitost vyrobit k lednu roku 2019. Je největší zlatou mincí v Evropské unii a druhou největší zlatou mincí na světě. ČNB ji nechala vyrobit ze svých vlastních zásob zlata. Mince byla vystavena na Pražském hradě na výstavě „100 let česko-slovenské koruny“. Na lícní straně je zrod české koruny symbolizován bankovkovým kolkem z roku 1919 a současnost je zde připomenuta logem České národní banky. Na rubové straně se nachází český lev se slovenským srdečním štítem a rubový motiv nejznámější (první) československé jednokorunové mince z roku 1922. (Zdroj: wikipedia)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
