Babička má právo žít! Samková k odpůrcům Babišových opatření. A po krizi? Stop odlivu peněz do ciziny. Vyvlastňovat

23.03.2020 7:45

Advokátka Klára Samková je rozhořčena žalobou právníka Davida Záhumenského, který se u soudu dožaduje zrušení restriktivních opatření, jimiž vláda Andreje Babiše bojuje proti epidemii koronaviru. Záhumenský a jeho žena argumentují jejich nepřiměřeností. Samková oproti tomu odmítá, že by omezením volného pohybu či zavřením obchodů byla dotčena lidská práva: Právo seniorů jakožto ohrožené skupiny na ochranu před nemocí považuje za důležitější. Advokátka a aktivistka se též v textu sepsaném pro ParlamentníListy.cz zamýšlí nad tím, co má Česko dělat po krizi. Zjednodušit, zní její rada. Nemáme vlastní vodu? Vyvlastnit. Utíkají peníze do zahraničí? Zastavit.

Babička má právo žít! Samková k odpůrcům Babišových opatření. A po krizi? Stop odlivu peněz do ciziny. Vyvlastňovat
Foto: Hans Štembera
Popisek: Klára Samková
reklama

Vážení čtenáři, byla jsem požádána Parlamentními listy, abych se taky vyjádřila ke „kauze coronavirus“, a redakce jako obvykle mi zaslala spoustu podrobných otázek. Když jsem si je přečetla, mohla jsem jen upřímně říci, že na většinu z nich mohu odpovědět pouze jediné: nevím. Nevím, jestli vláda jednala dostatečně akčně. Nevím, zda musela či nemusela být přijata všechna opatření, nevím, jak dlouho to potrvá – prostě nevím nic. Asi stejné nic, kterým disponuje asi tak 99 % našich obyvatel, pro které jsou viry něco jako malí moli, a co se epidemie týká, tak vzdělanci sahají do knihovny pro Mor od Alberta Camuse, ostatní si pamatují, že nějaká epidemie byla v Angelice. Přesto se domnívám, že mám k dnešní situaci co říci. Vezmu to ale z úplně jiného pohledu, totiž z nadhledu. Abych se však k němu propracovala, musím si nejdříve vyřídit drobné účty s jistými osobami, pohříchu občas i s právnickým vzděláním, které po sociálních sítích pořvávají, že jsou omezováni na svých lidských právech, že zavření hranic či jiná opatření vedoucí k omezení pohybu jsou neústavní a nedemokratická, a dokonce že se budou domáhat svých údajných práv soudní cestou. Upustím od svého prvního nápadu, kdy mi na mysl přišlo brachiální násilí, ba i z nápadu druhého, který směřoval k nápadu omezení svéprávnosti dotyčných osob z důvodu, že jsou schopny si ublížit na zdraví a ohrozit se na životě. Pokusím se s nimi vypořádat argumentačně na poli lidských práv, kterými se tak ohánějí. Pro tento účel budu obtěžovat trochou právní teorie i p. t. laskavé čtenáře.

Anketa

Vadilo by vám, kdybyste kvůli koronaviru nemohli v létě cestovat do zahraničí?

82%
hlasovalo: 35466 lidí

Začnu vyvrácením myšlenky, že lidská práva jsou nějaké levicové hovadstvo, které k nám dovlekli intelektuálové nevalného vzdělání. Za první pokus o formulaci základních lidských práv můžeme považovat text, nacházející se na válečku, sepsaném klínovým písmem v 6. století před naším letopočtem, nalezeným ve starověkém Babylonu. Nechal jej sepsat zakladatel achaimenovské dynastie, mocný perský král Kýros Veliký. Text obsahuje mimo jiné toto:

„Dokud jsem král Persie, Babylonu a národů čtyř světových stran, nikdy nikomu nedovolím utlačovat ostatní, a pokud se tak stane, ochráním jeho či ji a potrestám utlačovatele. A pokud jsem panovník, nikdy nedovolím nikomu přivlastnit si movitý či nemovitý majetek někoho jiného silou či bez náhrady. Dokud jsem naživu, znemožním neplacenou, nucenou práci. Okamžitě vyhlašuji, že všichni si mohou svobodně vybrat své náboženství. Lidé mohou svobodně žít ve všech místech a přijmout zaměstnání, které nikdy nebude porušovat práva druhých. Nikdo nebude trestán za přestupky svých příbuzných. Zabráním otroctví a moji guvernéři i podřízení jsou povinni zakázat výměnu mužů a žen za otroky v oblastech, které spravují. Takováto zvyklost by měla být odstraněna na celém světě.“ (Překlad převzat z: prof. PhDr. Oskar Krejčí, CSc., Lidská práva. Vydal Kamil Mařík – Professional Publishing, Praha 2011)

Další zajímavostí v historii lidských práv je, že do křesťanského světa je uvedla zprofanovaná španělská inkvizice. Tváří v tvář obrovským válečným úspěchům v Jižní Americe se totiž španělští dobyvatelé dostávali k masám Indiánů, k obrovským vyspělým civilizacím a křesťanští misionáři tváří v tvář zvěrstvům, páchaným vojáky, začali uvažovat o tom, co a kdo vlastně je lidská bytost a jakými „lidskými“, tedy Božími právy je nadána, bez ohledu na své vyznání a postavení. 

Anketa

Má prof. Roman Prymula, předseda krizového štábu, vaši důvěru?

93%
7%
hlasovalo: 33368 lidí

Prosím tedy, abyste nynější lidskoprávní módu nebrali jako něco, co se právě vynořilo v hlavách někoho, kdo srká sójové latté při diskusích o nesmrtelnosti chrousta, ale jako nejméně dva a půl tisíce let dlouhou snahu lidstva dobrat se spravedlnosti. Lidská práva by se správně měla spíše nazývat „základní právní principy“. Určují totiž úhel pohledu, kterým má být nazíráno veškeré existující právo, od Ústavy až po poslední technickou normu, třeba jak vysoký a široký má být schod.

Pokud si vezmeme Českou republiku, tak úhelnými právními normami, upravujícími lidská práva, je Ústava a její součást – Listina základních práv a svobod a také Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (jinak Evropská úmluva). Nebudu dráždit hada bosou nohou a rozvádět text Smlouvy o Evropské unii, leč vězte, že čl. 2 té nenáviděné Lisabonské smlouvy říká, že „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů“.

Kromě toho existuje „Listina základních práv Evropské unie“. Jsem přesvědčena, že stejně jako se nevyznáte ve virech a epidemiích, těžko si kdo z vás za pozdních zimních večerů četl tento pro nás zcela závazný dokument. Takže vám ho tady kousek – vlastně jen začátek – okopíruju:

HLAVA I

DŮSTOJNOST

Článek 1

Lidská důstojnost

Lidská důstojnost je nedotknutelná. Musí být respektována a chráněna.

Článek 2

Právo na život

1.   Každý má právo na život.

2.   Nikdo nesmí být odsouzen k trestu smrti ani popraven.

Článek 3

Právo na nedotknutelnost lidské osobnosti

1.   Každý má právo na to, aby byla respektována jeho fyzická a duševní nedotknutelnost.

2.   V lékařství a biologii se musí dodržovat zejména:

a) svobodný a informovaný souhlas dotčené osoby poskytnutý zákonem stanoveným způsobem;

b) zákaz eugenických praktik, zejména těch, jejichž cílem je výběr lidských jedinců;

c) zákaz využívat lidské tělo a jeho části jako takové jako zdroj finančního prospěchu;

d) zákaz reprodukčního klonování lidských bytostí.

Zde, prosím, si račte zejména povšimnout čl. 2 odst. 1, podle kterého KAŽDÝ MÁ PRÁVO NA ŽIVOT.  Analogicky k čl. 2 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie je totéž vyjádřeno v čl. 2 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách, který zní:

„Právo každého na život je chráněno zákonem. Nikdo nesmí být úmyslně zbaven života, kromě výkonu trestu...  (K tomu byl následně přijat protokol č. 6, kterým byl trest smrti zakázán). 

Abychom měli přehled toho, co budeme k dalším úvahám potřebovat, tak ještě zde přepíšu pár ustanovení z Listiny základních práv a svobod. Především tady máme úplně nejdůležitější čl. 1:

„čl. 1

Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.“

A následně čl. 3 odst. 1, který zní:

„čl. 3

  1. Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.“

Připodotýkám, že oním „jiným postavením“ se rozumí také na příklad věk.

Nu a nakonec čl. 6 Listiny základních práv a svobod:

„čl. 6

  1. Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením.“

Anketa

Co říkáte na opatření vlády ze dne 15.3., která omezují svobodu pohybu?

hlasovalo: 23588 lidí

Nu a na závěr k těmto citacím ještě jeden poznatek k tomu, jak se takový zákon skládá. (Říká se tomu legislativní pravidla a jsou k dohledání na vládních stránkách.) Zákon se vždy píše tak, že vždy to NEJDŮLEŽITĚJŠÍ a nejobecnější, co se vztahuje k celému textu, je na začátku; a čím jsou věci méně podstatné, tím jsou dál. V lidských právech také hovoříme o „právech různých generací“ nebo různých stupňů a podle jejich důležitosti – a taky podle toho, jak byla prohlašována za lidská práva – jsou také v Listině základních práv a svobod řazena. Úplně nejdůležitějším právem je právo na život. Proto se mu ve všech třech citovaných právních normách dostává veledůležitého místa, hned za obecnými proklamacemi o lidské důstojnosti. Teprve po právu na život jsou jmenována další práva, což si demonstrujme na naší Listině základních práv a svobod. Právo na život (čl. 6), osobní nedotknutelnost (čl. 7), osobní svoboda (čl. 8), zákaz nucených prací (ať žije Kýros!) v čl. 9, právo vlastnit majetek (čl. 10) atd. Až teprve čl. 14 říká:

„čl. 14 

  1. Svoboda pohybu a pobytu je zaručena.

3) Tyto svobody mohou být omezeny zákonem, jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých a na vymezených územích též z důvodu ochrany přírody.“

Jinak tedy řečeno, právo na život, a to pro všechny bez rozdílu věku, a ochrana tohoto práva předchází ochranu práva na svobodu pohybu, kterou se tady kdekdo ohání. Víme, že coronavirus je obzvláště nebezpečný pro vyšší věkové kategorie. I staří lidé však mají právo na plnou ochranu před nemocí. Je to přesně ta chvíle, kdy mají nárok na zvláštní zacházení. Když se ti „lidskoochranářští“ chlapečci a holčičky tak rádi soudí, doporučím jim, aby si představili žalobu na stát následujícího znění (psáno neprávníkem):

Vážený státe! Měli jsme čupr naši drahou babičku, bylo jí 68 let, byla členkou Klubu českých turistů, nic jí nescházelo a byla nám oporou, jelikož nám pomáhala hlídat naše tři děti. Babička nám umřela, protože v rámci neřízené pandemie coronaviru nemoc propukla v takové šíři, že se na ni nedostalo ošetření na JIPce a na plicní ventilaci, protože stát to vůbec nezvládl, neměl dost kapacit a na jakoukoliv prevenci, případně krizové řízení, směřující k omezení pandemie, se prostě vykašlal. Takže jsi, státe, způsobil a zapříčinil svou liknavostí její smrt, porušil jsi čl. 1, 3 a 6 Listiny základních práv a svobod a všechny ty další úmluvy, co si je pamatuješ líp než my. Naše milovaná babička zemřela ve fyzických bolestech a psychickém utrpení, protože nikdo z nás u ní nemohl být a rozloučit se s ní. Naše děti kudy choděj, tudy brečej, protože se jim jednak stýská, jednak se s nimi nemá kdo učit, takže tak činí otec dětí, kterému nervy tečou proudem a má tendenci je mlátit jak žito. Manželství spěje k rozvalu, protože po úmrtí babičky se rovněž přišlo na to, že matka umí uvařit tak vejce natvrdo a připálený párky. Takže, státe, koukej nám zaplatit za to utrpení, vysol prachy, mimo jiné i za doučování dětí do jejich osmnácti let věku, protože my už z těch domácích úkolů máme o ně vomlácený všechny ruce. Kuchařku vítáme a žádáme rovněž. Otec + matka.

Anketa

Má opozice pravdu, že Babišova vláda selhala při shánění roušek a respirátorů?

12%
88%
hlasovalo: 19782 lidí

Pokud vám takovýto fiktivní příběh přijde vtipný, tak vězte, že taková žaloba by dle mého názoru měla podstatně větší šanci na úspěch (včetně odškodnění) než ty žaloby na „nepřiměřenost zásahů státu“, případně porušení práva na svobodný pohyb. Protože proč? Protože ten „volný pohyb“ je chráněn AŽ článkem 14. Navíc je v odst. 2 přesně uvedeno, že toto právo může být za určitých okolností omezeno. V článku 6 skutečně není omezeno, že když bude nejhůř, tak stát může vybrané osoby jen tak picnout. Takže se ptejme, proč se osoby, zejména ty s právnickým vzděláním, do takovéto právní šarády, která hrozí jejich úplným profesním znemožněním se, pouští? Protože IDEOLOGIZACE PRÁVA. Jedinečný lidský život je za všech okolností, tedy i bez ohledu na stáří, hoden ochrany a stát má povinnost jej chránit, a to bez rozlišení. Tedy i život a zdraví osmdesátileté babičky je hodno ochrany, protože čl. 1 a čl. 3 Listiny. Avšak tito tzv. „lidskoprávní bojovníci“ předsunují před právo na život právo „volného pohybu“, protože to je jeden z úhelných – avšak pozor, nikoliv právních, ale ideologických – pilířů Evropské unie. Ze strany těchto osob, příkladmo jistý Telička a bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová, se nejedná o úvahy právní, ale o úvahy právem falešně se zaštiťující, tedy o úvahy politické a ideologické. Co se týká kolegy advokáta Mgr. Davida Záhumenského, v letech 2009–2012 předsedy Ligy lidských práv, který už tu žalobu na „nepřiměřenost zásahů státu“ dokonce i podal, tak tam se musím zdržet komentářů, protože Česká advokátní komora, ale ten ať si to obhájí ve Výboru pro legislativu Rady vlády pro nevládní a neziskové organizace, kde je členem... To, že se s právem zachází ideologicky, mne neobyčejně... hněte. Aby nebyla mýlka. Takovýto postup mne hněte i u tzv. „pravičáků“ či „vlastenců“, kteří jsou často schopni vyplodit úplně stejné zhůvěřilosti, ale z ideologicky opačné strany. PROSÍM, BĚŽTE UŽ S TOU IDEOLOGIZACÍ PRÁVA NĚKAM. (VŠICHNI). Kdo takto s právem zacházíte, naplňujete jeho marxistickou definici, podle které „právo je vůli vládnoucí třídy povýšené na zákon“. V tomhle už já prostě nejedu, a kdo z právníků v tom jet chce, ať se odebere do nějakého příhodného skanzenu, na příklad v Severní Koreji.

Takže když jsem si už tak pěkně ulevila a vás, své čtenáře, přinutila se vzdělat v lidských právech, dostanu se konečně k tomu, co si o tom coronavirovém dopuštění myslím. Vážení přátelé: právě jsme svědky úplné změny globálních paradigmat. Po „coronaviru“ již nikdy nebude nic jako dřív. Proměna v myslích lidí bude obrovská. V přímém přenosu se díváme (a účastníme se) kolapsu civilizace. Pokud se ptáte jaké civilizace, tak té naší, globální. Té, co je postavená na technice a technologiích. Říkáte, že právě technika pomáhá? Že právě s ní dokážeme coronavirus zkrotit? Ale nikolivěk! Pokud tuto morovou ránu přežijeme (a po stránce ekonomické tomu tak úplně nebude, to je jasné už dnes, kdy v podstatě ještě žádné důsledky zastavení ekonomiky ani nenaběhly), tak to nebude díky technice a technologiím, ale díky tomu, že tu techniku a technologii mají v rukách iniciativní a kreativní a soucitní lidé. Lidé, kteří jsou svou podstatou zodpovědní, a to nejen za sebe, ale i za druhé. Lidé, kteří nabídli dobrovolně své služby své obci a své zemi, ba celému světu. Dovolte mi již v tuto chvíli předestřít několik tvrzení, jejichž pravdivost ze vzniklé situace dle mého názoru vyplývají.

  1. Jsme, ano, jsme globální civilizace. Protože lidstvo je prostě globální. Kdo si myslí (jako si to myslela Čína – doufám, že už ji to přešlo – anebo jako Saúdská Arábie, kterou to ještě rozhodně nepřešlo), že si někdo něco uhraje na vlastním písečku, šeredně se mýlí. V podstatě měl pravdu James Lovelock: Gaia existuje, žije a nandá nám to, kdykoliv se jí zamane. Nikdo se neodizoluje. Vzkažte to, pls, Grétě. V zásadě má pravdu, jen si přehodila příčinnou souvislost. Tomu větru a dešti poroučí někdo úplně jiný než to lidstvo CO2 prdící.

  1. Jakákoliv globální vláda je totální nesmysl. Nefunguje na jakékoliv úrovni. To, že Evropská unie byla v podstatě jen okrašlovací spolek fungující jen v nedělním slunném letním odpoledni, se odkrylo v plné nahotě. Základním prvkem společnosti není stát–nestát, uměle spatlaný byrokratickými smlouvami, ale jsou jím skupiny lidí, sdílející stejné kolektivní (pod/ne)vědomí. Pokud to Soros a spol. chtěli změnit, měli se nejdříve poradit s opravdu dobrými evolučními biology a psychology. Ti by jim řekli, tyhle jejich nápady jdou proti cca třem miliardám let vývoje života na zemi, takže fakt fungovat nemohou, pouze rozvrtají kdeco. Což se také stalo. Naopak Carl Gustav Jung se může posmrtně radovat, Rupert Sheldrake a Ervin László se mohou radovat ještě zaživa: kolektivní pod/nevědomí, informační pole, akášické pole, egregory, a vůbec jak tomu kdo říká, prostě funguje. A to ve formě matrjošky: rodina–obec–země–kontinent–Zeměkoule. Kdo chtěl tuto mentální strukturu, která obaluje celou Zeměkouli, obejít, dopadl... tak jak dopadne Evropská unie. Nenáviděn a na smetišti dějin.

  1. Zcela v souladu s dvěma výše uvedenými tvrzeními je názor známého francouzského sociologa, historika, filosofa, spisovatele, právního teoretika a křesťanského anarchisty Jacquese Ellula, který vymyslel heslo „mysli globálně, jednej lokálně“. Prý si ho přisvojili antiglobalisté. Blbost. Toto heslo si přisvojili ti, kteří milují globální svět, ale je jim jasné, že jej globálně prostě nelze uřídit. A to ani kdybychom měli počítače s pozitronovými mozky, předpověděné Asimovem. A protože tito údajní antiglobalisté chtějí, aby svět fungoval, tak chtějí řídit jen to, co je uřiditelné. Myslete globálně – jednejte lokálně. Funguje to.

  1. Největší hodnota, kterou lidstvo má, je ČLOVĚK. Kreativní, iniciativní, hledající, soucitný, realisticky uvažující a sebezodpovědný. Bohužel, dnešní svět se ve svých hodnotách a výchově dětí vydal přesně opačným směrem, než je tento, a to včetně našeho pana premiéra, který je k této lidské kvalitě obzvláště nechápající. Kontrola, buzerace, šikana, milion nařízení a paragrafů jsou ty úplně nejhorší motivační faktory a vedou k úplnému zabrzdění – mentálnímu a následně ekonomickému – celé společnosti. Pan profesor Milan Nakonečný sepsal tlustospis „Motivace lidského chování“. Těch 600 stran je teda k neučtení těžký text, ale bohužel pan profesor má úplnou pravdu: tresty nikdy nepřinesou kreativní pozitivní výsledek. Systémy, které jsou na trestech a kontrole založeny, mají jeden společný rys: jsou strašlivě organizačně a administrativně náročné a nikdy, skutečně nikdy se je stejně nepodaří uřídit, protože se vždycky najde další varianta nějaké situace, na kterou „zákon“ nemyslel. (Dále ke studiu viz heslo „atraktor“, případně „fraktál“). Vydávat stále zpřesňující a zpřesňující zákony je tedy zcela evidentně závod v křeččím kole, který nikdy neskončí. Všechny kontrolující systémy jsou obzvláště náchylné k rychlému dospění do stavu, kterému ekonomové říkají „nasycení nákladově-výnosové křivky“. Od určitého množství vedou investice do složitosti (tedy přijímání dalších a dalších zákonů a jejich vynucování) k poklesu skutečných výnosů. Opatření, která měla vést k vyřešení situace, jsou jenom šíleně drahé zoufalé pokusy, která situaci jen zhoršují, protože vážou finanční prostředky a mentální síly a odvádí je od skutečné práce. Tomuto stavu se říká dosažení mezních výnosů. Prostě neplatí, že čím víc pruhů, tím víc Adidas, a že čím víc kontrolních hlášení a EET narveme do daňového systému, tím se zvýší výběr daní. Je pozoruhodné, že pan Babiš jako podnikatel nezná „zákon klesajících výnosů“, což je v podstatě to stejné. Pokusím se to vysvětlit na tomto příkladu: aby se vynalezl motor do auta, tak bylo nutno vynaložit určité množství mentální energie a financí. V podstatě to zvládli pánové Nicolaus Otto, Karl Benz a Gottlieb Daimler ve spolupráci s Wilhelmem Maybachem. Poslední do téhle party patří ještě Rudolf Diesel. Dnes, když chcete zlepšit motor do auta, tak k tomu musíte mít laboratoř drahou jako kráááááva a stovky, či spíše tisíce lidí, co na tom vyšívají. Tedy, abyste dosáhli nepatrného zlepšení, musíte vynaložit obrovské náklady. A takhle to funguje ve společnosti se vším. V určité chvíli pak ty prachy a energii do systému strkáte jen proto, abyste jej vůbec udrželi jakž takž v chodu. No a přesně v tomto stádiu se nacházíme my. V momentě, kdy před sebou tlačíte obrovskou těžkou káru nákladů a právních předpisů, abyste se vůbec udrželi na silnici, tak stačí jenom cvrnk, nepatrná kulička jako třeba koronavirus a jste ve škarpě. Návrat k podpoře kreativity a sebezodpovědnosti musí být úplně zásadním ideologickým plánem do budoucna. Výchova k sebezodpovědnosti jako úhelný pedagogický úkol. Celé desatero bych nahradila jenom jedním jediným přikázáním: NEBUDEŠ LHOSTEJNÝ.  A k tomu – nebudeš kritizovat a kecat a budeš mít na paměti ono biblické „Po ovoci jejich poznáte je“. Hodnotou ať je zase skutečná práce, skutečné činnosti, nikoliv jejich výkazy. S těmi jsme došli tam, kde jsme teď. Jestli si myslíte, že to nebude fungovat, tak bude. Podívejte se, jakou rychlostí se vytvořila veřejná sociální kontrola nad tím, že se mají venku nosit roušky. A ti, co se vysmívali „sockám“, že nemají na lyžovačku v Itošce, jsou zalezlí spolu s p. Hrušínským v divadle a ani neceknou. Podívejte – je nás deset milionů. Schválně – přes kolik „spojovatelů“ se nakonec všichni tak nějak známe? Ajťáci to určitě umí spočítat, přes deset zprostředkovatelů, co se znají navzájem, se nakonec znáte s každým. (Dále o tom Malcolm Gladwell, tuším, že v knížce „Bod zlomu“).

  1. Je tedy zřejmé, že to, co je před námi, jsou opravdu závažné a zásadní problémy, a to naprosto celosvětově a rozsahu, proti kterému může být nějaká krize 2008–9 úplnou procházkou v růžovém sadu. Jedná se o zásadní systémové celosvětové změny v rozsahu přeuspořádání světa po druhé světové válce, ba možná i více. To, jak je přeregulovaná a příliš složitá společnost nefunkční, jsme si vyzkoušeli v momentě, kdy stát nemohl přivézt ochranné prostředky z Číny, protože nebylo výběrové řízení. Mohl to udělat až ve chvíli, kdy vyhlásil výjimečný stav. Co že to ve skutečnosti udělal? Jednorázově ZJEDNODUŠIL SYSTÉM. A ten zjednodušený systém okamžitě začal fungovat. Kolapsu naší společnosti můžeme poněkud předejít, protože víme, co ty kolapsy složitých společností způsobuje: jejich přílišná složitost. To, co musíme nyní udělat, je odhodit i to, o čem si myslíme, že nutně potřebujeme. Totiž jít tomu zjednodušení společnosti brutálně naproti. Sorryjako, ale daňové zákony bez jakýchkoliv výjimek. Konec EET, kontrolních hlášení a taky zastavení odlivu kapitálu zde vytvořeného ze země. URGENTNĚ. Protože Česká republika je pospolitost, je nutno s ní taky takto zacházet – pospolitně. Máme vlastní vodu? Nemáme. Vyvlastnit, zaplatit. Omezují nás unijní předpisy v soběstačnosti? Es tut mir sehr Leid, prostě je přestaneme dodržovat. Stavební řízení? Nesmíte ohrožovat sebe a omezovat své okolí. Jinak si postavte, co chcete. Jestli vám to spadne a někoho zabijete, skončíte v lochu až zčernáte. Zapomeňte na jednotné školské osnovy a státní maturitu. Senát je fakt na nic, zrušit okamžitě. Podpora sebeléčení. Jedno, jestli to má být tradiční čínskou medicínou, nebo konopím setým. Vše, co subjektivně pomáhá, je povoleno, i kdyby to bylo placebo. To ostatně taky pomáhá. Pěstí tomu, kdo zakázal sbírat podběl (jasně – EU) jednu z mála bylin, po které si fakt, ale fakt odchrchlete. (Kvete právě nyní). Se zbraňovou směrnicí ať se jdou všichni vycpat. Ano, ať každý je/může být/smí být zodpovědný za svou vlastní obranu. Samozřejmě, ať stát dává licence a přezkušuje na „zbrojní průkazy“ co hrdlo ráčí. Ať eviduje zbraně – a tím ať končí.  Myslím, že každý z nás je okamžitě schopen dodat řadu námětů k tomu, jak zjednodušit svět okolo sebe. Když to uděláme, a to co nejrychleji, máme šanci, že se nám ten svět nezhroutí sám, ale stane se , když nijak jinak, tak alespoň řízeně.  Nalomený strom, který je potřeba skácet, nám nespadne na chalupu, ale úhledně se složí, správně nasměrován, vedle ní. Ano, je to úplně nová ideologie. Je to úplně nové paradigma vidění světa. Je to úplně nová lidská kvalita, stavěná na lidských vlastnostech, které byly dosud spíše zadupávány. TOTO je ta nová ideologie, na kterou jsme tak dlouho čekali. Sebezodpovědnost... kreativita... empatie... 

Nu a na závěr mám pro ty, kteří se doštrachali čtením mého textu až sem, jednu skutečně dobrou zprávu. Naše republika disponuje celosvětově uznávaným odborníkem na kolapsy společností. Studuje je desetiletí a ví co s nimi. Jeho „pokusným králíkem“ je celá cca pět tisíc let trvající staroegyptská civilizace. Je to ředitel celosvětově uznávaného Egyptologického ústavu a nyní prorektor Karlovy univerzity, profesor Miroslav Bárta. Spolu s Václavem Cílkem a dalšími svými kolegy jsou jedinečným týmem (v něm bych ještě ráda viděla paní profesorku Hogenovou, fenomenální fenomenologickou profesorku filosofie), který může tuto novou ideologii rozpracovat a dát skutečně kvalifikovaný návod, jak se s tou změnou globálního paradigmatu poprat a jak ji přeprat. Máme na vývoz myšlenkový trust. Lepší vývozní artikl nemá ani ten, kdo by pádloval na moři ropy. Tak jej pojďme využít: kreativně, empaticky, iniciativně, zodpovědně. Kdo z ostatních na to má...

Klára A. Samková 

klara.samkova@lawyers.cz

P.S. Díky všem, co začali šít roušky, a to i pro ostatním a nekecali...

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: .
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Moravec lhal. Zde je důkaz. Kauza Prymula má po show ČT nový rozměr

21:02 Moravec lhal. Zde je důkaz. Kauza Prymula má po show ČT nový rozměr

Moderátor Václav Moravec se zřejmě dopustil fámy, když informoval o slavné vyšehradské schůzce. Celá…