Ve svém nedělním shrnutí se Andrej Babiš oháněl studií, která se zabývá tím, jak dlouho by hypoteticky mohly oběti koronaviru žít, kdyby na tuto nemoc nezemřely. „Ta vlastně říká o tom, že skutečně COVID-19 zkracuje život obětí až o deset let v průměru. A tato studie říká, že průměrný počet let u lidí, kterým COVID-19 zkrátil život, tak při zohlednění jejich věku a celkového zdravotního stavu by mohli žít až o deset let déle. To si myslím, že je velice důležitá informace hlavně pro ty, kteří říkali, že vlastně COVID-19 je obyčejná chřipka. Takže na základě těchto věcí to vypadá, že není,“ uvedl. Použil ji také jako argumentační materiál v Poslanecké sněmovně při projednávání prodloužení nouzového stavu.
Příslušnou studii ParlamentníListy.cz nalezly a zde je její detailnější popis. Pochází z University of Glasgow, je pod ní podepsáno celkem 11 výzkumníků. Autoři zdůrazňují, že většinou se dopad COVID-19 měří v počtu zemřelých, ale už ne v počtu let, kteří by dotyční prožili za „normálních“ okolností. „Vzhledem k tomu, že většina obětí koronaviru jsou starší lidé s komorbiditami, někteří spekulují, že počet ztracených let je malý,“ tvrdí autoři a dodávají, že právě proto se zaměřili na to, kolik čísla vycházejí skutečně jak u lidí s dalšími komplikacemi, tak bez. Dodávají, že právě kvůli zaměření na počet mrtvých, nikoliv na to, kolik let dotyční ztratili, mohou politici epidemii buď přeceňovat, nebo naopak podceňovat.
Co se týče metody, použil jedenáctičlenný tým pod studií podepsaný tabulky Světové zdravotnické organizace vycházející z dat o úmrtí z Itálie, jinými slovy zjišťoval, jaká je průměrná délka dožití pro věk a pohlaví lidí ve věku, ve kterém italští pacienti zemřeli. „Pak jsme použili velká data na počet a typ dalších komplikací, abychom vymodelovali pravděpodobné kombinace komplikací, kterými oběti koronaviru trpěly. Následně jsme použili data z běžného provozu ve Velké Británii, abychom zjistili, jaká je očekávaná délka dožití založená na pohlaví, věku a kombinaci těchto komplikací. A pak jsme vypočítali léta ztracená podle věku, pohlaví, druhu komplikací a jejich počtu,“ vysvětlují autoři. Prý nejde v epidemiologii o nový postup, léta ztracená kvůli nemoci se používají normálně. Ale u koronaviru hraje velkou roli právě komorbidita, takže je s ní nutné v modelu počítat. Dodejme, že uvedené tabulky předpokládaného věku dožití pocházejí z dat z let 2000 až 2011.
Fotogalerie: - Sochy, pomníky a hřbitovy východu
Závěry? Neradostné. Podle řekněme hrubého výpočtu z tabulek WHO bez uvážení komorbidit ztracené roky činily podle modelu studie 14 let u mužů a 12 let u žen. Což je podle autorů srovnatelné s dalšími závažnými onemocněními srdce a plic. A i podle modelů, které berou v potaz komorbiditu, se tato čísla příliš neměnila. U mužů to bylo 13 ztracených let, u žen 11. A i když se uvážily všechny faktory, toto číslo prý u většiny počítaných věků a kombinací neklesalo pod pět ztracených let, jinými slovy většina obětí COVID-19 by podle dat žila o poznání déle než jen jeden či dva roky, jak je možné se dočíst v některých komentářích.
Nicméně komorbidita je podle studie faktor, který vysoce ovlivňuje počet ztracených let. „Například v kategorii 80+ odhadovaná ztracená léta pro ty bez dalších komplikací byla 11 let, ale s přibývajícím počtem komplikací se snížila až pod dva roky,“ uvádějí autoři a opět dodávají, že jde o obecně užívanou metodu pro měření výsledků, která se používá např. pro účely nastavení politiky ve zdravotnictví. A pokud se statistiky koronaviru srovnají s ostatními nemocemi ve Velké Británii, je nemoc srovnatelná např. s chronickou bronchitidou, která má průměr 8,2 ztraceného roku, nebo ischemickou srdeční chorobou, jež ubírá přibližně 11 a půl roku. 13 let pak ztrácí v průměru ten, kdo zemřel na zápal plic, a 21,6 je to u astmatu. „Na základě tohoto srovnání můžeme prohlásit, že smrtnost COVID-19 představuje velkou zátěž pro jednotlivce.“
Zároveň autoři varují, že předpokládaná ztracená léta se mohou velmi výrazně měnit podle toho, na jakou populaci jsou vztažena, a podle toho, v kolika letech dotyční zemřeli. Nemluvě o tom, že snaha zohlednit komorbiditu bude jen tak úspěšná a hlavně přesná, jak přesná jsou data jednak pro zemřelého, ale také pro celkovou populaci. Sami uznávají, že jejich model není dokonalý, ale je prý lepší než jen prezentovat počet zemřelých a zdravotnické organizace by prý ztracená léta na vrub koronaviru měly prezentovat. Pokud tak neučiní, prostor podle nich vyplní komentátoři, kteří metodiku vypočítávání zvolí špatně. A také autoři doporučují, aby vědci ve všech zemích provedli vlastní výzkum na datech ze své vlastní země.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: kas
