Líbí se vám, jak jsou v Praze pojímány oslavy 17. listopadu?Anketa
Na tvrdé podmínky dlouhodobě narážejí lidé a firmy podnikající v energetickém sektoru, kde jsou stopce u bank vystaveni zejména těžaři uhlí, kdežto vlastníci solárních elektráren naopak získávají nejrůznější zvýhodnění a „protekční“ úrokové sazby. Problémem však nemusí být jen „klimaticky nezodpovědné“ podnikání, nýbrž i požadavek na sociální zodpovědnost, který po mnoho let znamenal těžké chvíle pro lidi pracující v obranném sektoru. Dlouhou dobu finance jen velmi složitě získávaly firmy zaměřující se na bezpečnost či obrannou výrobu, což se změnilo až s tím, když unijní politiky zaskočilo podfinancování sektoru po ruském útoku na Ukrajinu a přimělo je obranný sektor vyjmout z kolonky sociálně nezodpovědného podnikání.
Jde však jen o výjimku. U jiných sektorů se otočka nekoná. Evropská centrální banka dává naopak najevo, že by uvítala, kdyby finanční domy více přitvrdily a do konce příštího roku chce zavést nová opatření „s cílem lépe řídit finanční rizika související s klimatickou krizí“.
Fotogalerie: - Klima nepočká...
Právě tím, že ECB zahrne aspekty klimatických změn do svých úvěrových operací, se má zvýšit tlak na banky, aby směrovaly financování do ekologičtějších odvětví a řídily tak uhlíkovou stopu v unii.
ECB bankám poskytuje krátkodobé i dlouhodobé úvěry, a ačkoli byl jejich objem v poslední době nízký, očekává se jeho nárůst, což může vést k většímu šíření rozhodování dle „klimatického skóre“, jímž se budou třídit jednotliví klienti.
V době, kdy Američané od podobných úvah upouštějí, se tak v Evropě řízení klimatických rizik skrze finanční systém má stát mnohem důležitějším a banky čeká cesta k většímu „šíření zelenosti“. Již nyní musejí každoročně hodnotit ESG rizika a rozlišovat „zelené“ a „nezelené“ expozice, od čehož se pak odvíjejí i jejich hodnocení a čekat tak lze, že se většina finančníků bude chtít novému regulatornímu prostředí „zalíbit“ a své požadavky na klienty dále zpřísní.
Fotogalerie: - Hladíkova Nová zelená úsporám
Nejinak tomu zřejmě bude i u českých bank, které mnohdy chtějí být zelenější a „sociálně zodpovědnější“, než by to bylo z regulatorního hlediska nutné.
Lpění na „zelenost“ svých klientů již dříve odstartovala například Raiffeisenbank, jež zavedla funkci, kdy u vybraných klientů v mobilním bankovnictví zobrazovala odhad měsíční uhlíkové stopy, a v podobném duchu on-line kalkulačku uhlíkové stopy spustila též ČSOB. Přestože jde zatím o orientační doplněk, u firemních zákazníků již Raiffeisenbank přímo u klientů počítá „financované emise“ – tedy jaké emise CO2 jsou spojeny s jejími úvěry.
FOTO: Repro web Raiffeisenbank
FOTO: Repro web ČSOB
A zákazníci s většími emisemi už mají leckde smůlu. Komerční banka se zavázala, že do roku 2030 zcela ukončí financování aktivit v uhelném sektoru a už od roku 2022 poskytuje financování jen firmám, které mají věrohodný plán transformace energetiky mimo uhlí.
„Změna klimatu a s tím spojené projevy, jako je sucho, povodně nebo změna charakteru počasí, mohou do velké míry ovlivnit výnosovou, ale i nákladovou stránku firem a jejich projektů. Investice a jejich hodnota tak může být značně zasažena. I toto je důvodem, proč klimatickou změnu považujeme za výzvu, na kterou musíme být připraveni,“ uvádí banka.
Zdůrazňuje, že klienty třídí právě podle jejich činnosti. „Při správě finančních prostředků klientů tak nebereme v potaz pouze jejich prosperitu, ale současně i respektování environmentálních a sociálních principů. Vědomě se tak podílíme na minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí a společnost,“ zdůrazňuje Komerční banka, jež zavedla od začátku roku 2020 systém cíleného prověřování environmentálních a sociálních rizik korporátních klientů s cílem ujistit se, že je jejich podnikání „v souladu s požadavky environmentálních, pracovně-právních a sociálně-právních předpisů a že s klientem nebo transakcí není spojeno reputační a kreditní riziko“.
Firmy, které nejsou dost „zelené“, pak mohou skončit na „černé listině“ u většiny bank a pro své fungování musejí hledat investory, kteří jsou více ochotni podstoupit riziko spojení se „špinavými“ sektory. Aktivnější jsou v environmentálních pravidlech u nás jak banky kotované na burze, kde hodnota jejich ESG skóre hraje roli pro jejich vlastní atraktivitu, tak bankovní domy patřící pod velké mateřské skupiny, jako jsou u nás Erste, Société Générale, KBC či skupina Raiffeisen.
Fotogalerie: - Macinku ne!
„Udržitelnost jako cestu k dlouhodobé prosperitě“ razí též největší Česká spořitelna, nabízející kalkulátor uhlíkové stopy firmy a poradenství zaměřené na snižování emisí oxidu uhličitého. Uvádí, že se klientům snaha o zelenost vyplatí, jelikož získají úsporu nákladů, podporu ze strany Evropské unie či snazší přístup k financím. „Banky budou klást důraz na množství emisí při žádosti o úvěry,“ varuje firmy.
Česká spořitelna dodává, že klienti, kteří se zájmu o výpočet uhlíkové stopy vyhýbají, mohou brzo narazit na problémy. „Zájem o uhlíkovou stopu může být časem dokonce nutností. Rostoucí povědomí o klimatických změnách vede totiž k přísnějším regulacím v souvislosti s emisemi skleníkových plynů – například ke směrnici CSRD, podle které musejí vybrané podniky působící v EU od roku 2024 reportovat, mimo jiné, právě své emise skleníkových plynů. Pokud se o svou uhlíkovou stopu budete aktivně zajímat, ani tyto změny vás nijak nezaskočí. A konečně, když zkusíte podnikat udržitelněji, dost možná si pomůžete i finančně. Snižování uhlíkové stopy totiž často souvisí s efektivnějším využitím energie a surovin. Modernizace zařízení, zlepšení procesů a investice do energetické efektivity mohou navíc ve finále vést i ke snížení nákladů,“ radí jim, aby věc nepodcenili.
FOTO: Repro web České spořitelny
ČSOB pak poukazuje, že se snaží dopady na životní prostředí také ovlivňovat. „Přechod na nízkoemisní ekonomiku u korporací a firem jsme loni podpořili úvěry za 40 miliard korun. Meziročně to bylo o 28 procent více. Objem financování úsporných budov jsme zvedli o 19 procent na 33 miliard korun a financování aut s čistou energií a tzv. pařížských nákladních vozů o 53 procent na 2,6 miliardy korun,“ podotýká banka.
Člen představenstva ČSOB zodpovědný za řízení IT, úvěrů a udržitelnosti Marek Loula pak zdůrazňuje, že banka chce nadále mířit k přechodu na bezemisní ekonomiku. „Jsme lídry v dekarbonizaci podnikání, podporujeme firmy i domácnosti v přechodu na bezemisní ekonomiku a v digitalizaci. Zároveň rozšiřujeme nabídku udržitelných produktů a služeb v oblasti úvěrů, investic, pojištění nebo leasingu. Tím pomáháme české ekonomice připravit se na budoucnost a zvýšit její konkurenceschopnost,“ podotkl.
Pokračovat v ESG hodlá také MONETA. Generální ředitel a předseda představenstva MONETA Money Bank Tomáš Spurný shrnuje, že přístup k udržitelnosti má být čím dál stěžejnější. „Jedna věc je však jistá: Ve světě, kde jsou ohroženy národní bezpečnost, ekonomická prosperita a demokratické hodnoty, je racionální přístup k ESG nezbytný – a rovnováha mezi udržitelností a konkurenceschopností je klíčová,“ podotýká.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s tím, že banky mají posuzovat klienty dle toho, kolik tvoří emisí?
autor: Radek Kotas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
