Vadí vám, že ČT vysílá „komunistické“ seriály jako Chalupáři nebo Nemocnice na kraji města?Anketa
Jedním z těch, komu britské banky odmítly poskytnout své služby – zřejmě z politických důvodů, je Rees-Moggův kolega z GB News, bývalý europoslanec a ideový průkopník brexitu Nigel Farage. Někdejšího lídra politické strany Brexit Party prý odmítlo rovnou devět bank, údajně bez uvedení důvodu.
Případů tzv. „debanking“ se hromadí stále více. Podle deníku Times of London například jeden duchovní anglikánské církve přišel o svůj účet u stavební spořitelny poté, co projevil nesouhlas s politikou LGBT a kritizoval „vnucování trans ideologie dětem“.
Poslanec Rees-Mogg k tomu uvádí, že v dnešní společnosti, ve které se postupně opouštějí platby hotovostí, jsou lidé vyřazení z bankovního systému de facto degradováni na status jakýchsi „neobčanů“ či „neosob“.
Právě téma platebních metod se v mnoha zemích stává předmětem politických sporů. Mnozí v tomto tématu spatřují otázku, nakolik mají mít banky kontrolu nad našimi životy. Sousední Slovensko letos v červnu dokonce zakotvilo právo platit v hotovosti do své ústavy.
Některé podniky u nás přijímají pouze hotovost, zatímco platby kartou odmítají, což zvedá ze židle leckteré novináře. Redaktor Seznam Zpráv Jan Stránský kvůli tomu dokonce vyrazil na reportáž. „Po týdnu objíždění tuzemských kempů jsem pocítil jistý zmar. Takhle ten kapitalismus nevybudujeme… Gastronomie u přehrad funguje tak, že v hospodách, bistrech, obchůdcích, pizzeriích, kavárnách, zmrzlinárnách, kebabárnách, v kioscích s hotdogem a smažákem v bulce nemáte nárok si objednat, pokud vám v kapse nešustí bankovky a necinkají mince. V éře umělé inteligence nikde – to není nadsázka, objevil jsem za týden zhruba pět výjimek – opakuji nikde, nepřijímají platby kartou,“ lamentuje ve svém článku novinář. „Až se systém ‚platební karty ne, bereme jen hotovost‘ nevyhnutelně zhroutí, daňový příjem státu se citelně zvedne. A díky tomu i kvalita života v naší zemi,“ soudí redaktor Seznam Zpráv.
Fotogalerie: - Pitný režim a úsporný balíček
Opačného názoru je bývalá politička Trikolory, Jana Marková. „To libtardí fňukání ohledně hotovosti mě opravdu baví. Klasický dvojí metr opět předvádí celá tahle sebranka rádoby lepšolidí, kteří si tradičně nevidí na špičku svého od sójového latté umazaného nosu,“ utahuje si politička z kritiků podniků, které přijímají jen hotovost.
„Inu, když byste chtěli svobodu slova například na facebooku, začnou hned řvát, že je to soukromá firma, která si může diktovat, co chce a jak chce a komu chce. Protože přece kapitalismus, že? Ale v okamžiku, kdy si chce český obchodník diktovat, jak u něho lidé mají platit, tak to je pro tyto kluky a holky nepřekonatelný mentální problém. To není, můžeme si jít přece jinam nebo si vzít do pytlíku pár brouků a čajíček do termosky z domova. Ne, ne. To sebou najednou říznou na zem, začnou dupat nožičkama a bouchat pěstičkama, to už najednou není kapitalismus. Protože tady jde o jejich nepohodlí, a to je přece nejvíc. Uznávám, že nepohodlné to být může. A naše společnost si nepohodlí odvykla,“ zamýšlí se politička Trikolory na svém facebooku.
„Už jen proto, jak nebezpečným nástrojem je zrušení práva na hotovost v rukou a mozcích takových šílenců, by to pro nás mělo být varováním, a měli bychom na právu na hotovost za každou cenu trvat,“ dodává. „Nebo se třeba jednou někdo rozhodne, že vaše peníze v bance nejsou vaše jen proto, že jste se zrovna blbě zatvářil u oslavné řeči našeho premiéra. Nebo se nedejbože nechcete nechat zlikvidovat v rámci vyššího bruselského dobra. Nebo ukrajinského. Nebo amerického. Nebo zeleného. Jelikož přesně to je vlhkým snem všech těchto rádoby demokratických svazáků. Ale jak říká Tomáš Zdechovský, demokracie má své limity. Zřejmě ideálně končící totalitou, jako vyšitou,“ zamýšlí se Marková.
Herní vývojář a aktivista Daniel Vávra spatřuje jako hlavního viníka stát. „Proč ale někomu ty peníze tak strašně vadí? A proč jiným zase tak strašně vadí jejich ‚nevyhnutelný‘ zánik?“ zamýšlí se na svém facebookovém profilu. „To první je jednoduché. Nad oběhem fyzické měny nemá stát kontrolu. Nenažraný stát, který chce, abyste zdanili absolutně všechny svoje transakce,“ míní Vávra.
„Když si třeba někdo koupí v Makru sud piva a pak vám ho prodává za 35 u sebe na zahradě, kde má nelegální hospodu, stát z toho nemá nic, kromě DPH za ten sud a daně ze zisku odvedené pivovarem. Když by to měl dělat ten člověk legálně, tak by si musel založit živnost, platit daně, platit za sociální a zdravotní podle výše příjmů za sebe a zaměstnance, platit DPH za to pivo a do toho ještě dodržovat všechna pošahaná pravidla a regulace. A z každé transakce kartou si ještě něco ukrojí banka a ta to zase zdaní. 100 % digitálních peněz v oběhu se nakonec dostane do kapes státu. U těch papírových nic, pokud je to v rámci šedé ekonomiky,“ vysvětluje Daniel Vávra. Stát podle něj svou „nenažraností“ zlikvidoval tradiční české hospody na venkově.
Za diskriminaci politicky nevyhovujících osob a podniků bankami podle Vávry také může stát, který je k tomu prý nutí. „Pokud máte pocit, že to je věc banky a můžou jít jinam, tak se pletete. Banky to zdaleka nedělají dobrovolně a jsou do toho tlačené prostřednictvím nejrůznějších ‚sociálních kreditů‘, jako je ESG, ale i státy a Evropskou unií. Když to dělat nebudou, budou mít samy problém,“ vysvětluje herní vývojář.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: AKS
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
