Litevský velvyslanec v úvodu informoval, že máme hodně podobnou historii. „I my slavíme stoleté výročí od obnovení naší státnosti. ... NATO působí jako pojistka jak u vás, tak u nás,“ konstatoval poté. „U všech členů eurozóny je důvěra ve společnou měnu větší než 50 procent a menší je v těch státech, které euro nemají,“ konstatoval Raudonikis. „My v porovnání s vámi cestujeme mnohem méně, ale my jsme na hranici EU, vy v centru. I když cestujeme méně, Schengen podporujeme více. Ale ve všech zemích je jeho podpora přes 70 procent,“ uvedl optimisticky. Hlavními problémy EU jsou podle něj migrace a terorismus, „… což jsou témata, která se těžko řeší na národní úrovni. Díkybohu se ukazuje, že ve všech státech včetně odcházejících Britů je více než padesátiprocentní podpora EU. Když máme tak solidní základy, můžeme se do budoucnosti dívat dost optimisticky a můžeme být odvážní a dělat odvážné věci,“ uvedl vážně.
Jednání Radka Vondráčka v Rusku je nehorázné ponížení ČR, říká poslanec Pirátů Lipavský. Cítíte se poníženi?Anketa
Nedovolme zneprůjezdnění hranic!
Petr Osvald, člen výboru regionů EU, prohlásil: „Představte si, že budou stát fronty kamionů na hranicích. Kdybychom v Plzni odmazali vše, co financovala EU nebo kde jsme zčásti její fondy využili, tak tady bude chybět část městského jádra, čistička odpadních vod, která je asi nejdokonalejší v Evropě,“ vypočítával Osvald. „Myslíte si, že firmy, které tady jsou, to dělají pro český trh? Ten je příliš nezajímá. Dělají to proto, že přes nás mají vstup do celé Evropy. Nezaměstnanost a podmínky by vypadaly úplně jinak. ČR je zhruba ze 75 procent závislá na vývozu a z toho 75 procent jde do EU. Když bychom vytvořili bariéry, jsme v obrovském ekonomickém problému. Byl jsem u města, přístavu Bruggy, odkud se exportuje do Velké Británie, a tam nám říkali, že nevědí, co bude. Jestliže se vytvoří cla, tak budou potřebovat možná tisíc celníků, které ale musí dodat belgická vláda. Jestli se nebude clít, bude zapotřebí udělat bezcelní zóny, ale jak tam říkají, někdo nám musí říci, co bude. Známí z Lucemburku mi říkají, že je tam nyní obrovská poptávka po lidech z finančnictví, protože řada finančních společností, které působí v Londýně, měla pobočky v Lucemburku a nyní neví, co se v souvislosti s Brexitem bude dít, přesouvají kanceláře v Lucemburku a omezují je v Londýně. Jestliže mají na konci dubna odejít, vytvořte kontrakty s někým do zahraničí, když nevíte, jak budou vypadat cla či podmínky. Pro firmy to je úplně katastrofické,“ neměl optimistické zprávy ze svých posledních cest Osvald.
Fotogalerie: - Babiš v sídle Frontexu
„V Plzni jsme většinu investic dělali za podporu EU nebo Evropské investiční banky. Bojujeme o to, abychom měli co největší flexibilitu ve fondech. Regiony musejí hrát zcela zásadní roli. Tento systém, který u fondů vzniká, je tak komplikovaný, kontrola je tak důkladná, a když čtete, že někdo rozkrádá evropské fondy, ale z 99 procent nikdo nic nechtěl rozkrást. To souběžné chyby, které nastaly, a pouze s korekcemi se neustále hledá nějaký viník,“ uvedl dále Osvald.
Střezte se zavedení kontrol!!
„Je spíše otázka, co Unie vzala naší vládě. Jakákoliv vláda, která tady bude, se bude muset řídit nějakými pravidly, která jsou ještě výše. Národním vládám vzala stoprocentní suverenitu. Pamatuji, jak jsem lyžoval na Šumavě, díval jsem se do Bavor a říkal jsem si – tam se v životě nepodívám,“ zavzpomínal Osvald. „Dnes jezdí všichni bez jakýchkoliv problémů, a hlavně je tu práce a rozvoj regionu. Ty firmy tady dříve nebyly. V okamžiku, kdy budete mít zastavěné hranice a nebude Schengen, obzvláště dnes, kdy se dodáky dělají na čas, tedy nedělá se na sklad, ale vše se vozí na přesný termín, takže když zablokujete hranice, tak se to hrozně prodraží,“ varoval před kontrolami na hranicích Osvald. „Myslím si, že se Evropa dostává do souboje mezi státy. Začínají být národní pozice než společná myšlenka. Evropě chybí vize. Veškeré návrhy, které nyní padají, jsou technokratické. Evropa se musí dívat na občana, který je pro ni zásadní. Protože tento člověk půjde volit za rok do Evropského parlamentu a v okamžiku, kdy tam nastoupí antievropské strany, může být velký problém. U řady lidí to vzbuzuje radost, poškodit Unii, ale v okamžiku můžeme mít dvacetiprocentní nezaměstnanost. Podívejte se na Brexit, jak dopadne Británie. Evropa se velmi zbyrokratizovala a ztechnokratizovala a řeší své vnitřní problémy, ale na občana se pomalu zapomíná,“ konstatoval zástupce regionů.
Psali jsme:
Kde jste, euronadšenci?
Poté se ujal slova poslanec za ODS Martin Baxa: „Po sametové revoluci bylo zásadní heslo Zpátky do Evropy. Pro tehdejší českou reprezentaci byl vstup do EU klíčovým politickým cílem a diskurzem veřejné politiky. Z více důvodů, například hluboce civilizačních, že se vracíme prostřednictvím vstupu do EU a předchozího vstupu do NATO na Západ do Evropy, přes čerpání výhod, které EU přinášela, až po to, že evropský kontinent, respektive ta jeho část, která patří do EU, stojí na principu kolektivního rozhodování v mnoha konkrétních záležitostech, které ovlivňují život naší země. Je politickým paradoxem, že za těch necelých patnáct let od vstupu do EU se veřejný diskurz velice změnil a otevření a nadšení zastánci EU dnes tvoří ve veřejném prostoru velmi významnou menšinu,“ uvedl smutně Baxa. „Jsem členem politické strany, která je vůči některým aspektům EU kritická, rezervovaná, ale která je ve svém jádru jasně proevropská. Za veřejným odvrácením od podpory EU mizí zcela konkrétní přínosy, které členství v EU pro nás přináší.“
EU nás zachránila před totalitní zkázou
Poté si Baxa pochvaloval: „Došlo k rychlému obnovení infrastruktury našeho města. Ta čtyřicetiletá zkáza, kterou přinesl totalitní režim, způsobila tak obrovské zaostávání, že bychom museli čekat dlouhá a dlouhá desetiletí, než bychom se dostali alespoň na nějaký přijatelný stav. Peníze z fondů směřovaly do vodovodů, kanalizací. Druhou věcí je to, že jako samosprávy v postkomunistických zemích samozřejmě voláme po tom, aby jakékoliv zaměření fondů směrem k východním státům bylo orientováno na takzvanou tvrdou infrastrukturu.“
Školství na vzestupu
„Dnes pro vysokoškolské studenty je program ERASMUS součástí studia a nástrojem, jak poznat dění v jiných zemích. Ve školství a vzdělávání musíme pomýšlet na to, jak masivně se zvedla úroveň vysokého školství, ať je to budování výzkumných infrastruktur nebo celá síť spolupráce univerzit v rámci EU. Vědci se zkušenostmi ze členských států EU zůstávají v Plzni, bádají tady, přinášejí granty. V neposlední řadě volný pohyb osob při výměnných pobytech je také zásadní. Dalším aspektem pro naše město je přínos ekonomický,“ vypočítával dále Baxa. „Svobodný trh EU znamená pro naše město, že jsou tady pobočky skvělým firem, o které stojíme, a podnikají v oborech, které jsou dlouhodobě perspektivní, znamenají pro naše město přínos. Z druhé strany to sem přináší naopak obory s nízkou přidanou hodnotou, jednoduše řečeno montovny. Nadáváme-li někdy na to a zda někteří zaměstnanci vytvářejí pro městskou samosprávu určitý typ problémů, tak si musíme také říci, že jsou to občané členských států EU, což jsou třeba Rumunsko či Bulharsko,“ kritizoval kritické hlasy Baxa.
„Volné podnikání je pro nás naprosto zásadní. Dalším aspektem je volný pohyb pracovních sil. Když se dívám na volební mapu a vidím v některých příhraničních oblastech lokality zvýšeného výskytu voličů Tomia Okamury, tak si říkám, že kdybych tam přijel, kde Okamura získává výrazně vyšší výsledky, rád bych se lidí, kteří otevřeně volí vystoupení z EU, zeptal, zda jezdí nebo nejezdí nakupovat do těch levnějších bavorských supermarketů, které mají těsně za hranicí. Samozřejmě že tam jezdí a spousta z nich tam pracuje, jen se nechali zmámit tím, co Tomio Okamura často prezentuje,“ pustil se do SPD poslanec Baxa.
Fotogalerie: - Ministr zahraničních věcí
Poté shrnul: „Bez členství v EU bychom jako město nebyli tak daleko, jako jsme. Důvody, proč v českém veřejném prostoru začíná převažovat skepse o EU, jsou v některých případech i oprávněné. Moje politická strana hovoří o tom, že postupující integrace EU bez národního konsenzu přináší více starostí než užitku. Projevilo se to například na řešení migrační krize v roce 2015. Kritizujeme takzvanou daňovou harmonizaci, kdy jsme přesvědčeni o tom, že by bylo jednoznačně krokem zpátky pro možnosti diferenciací jednotlivých států EU. Kdyby se všude měly platit stejné daně, tedy návrhy na sbližování daňových sazeb. Tam si myslím, že by kompetence měla zůstat na úrovni národních států,“ vysvětloval dále poslanec – exprimátor. „V otázce zahraničních vztahů s jinými regiony je otázka, proč by EU měla definovat společný postoj k Saúdské Arábii, zemím Blízkého východu nebo k takovým mnohdy problematickým otázkám, jakým je například vztah ke Státu Izrael, kdy ČR jednoznačně drží proizraelskou zahraniční politiku. Na straně druhé představitelé EK prosazují podle mého názoru nepřijatelné návrhy jako třeba sankce za obchodování s některými částmi Izraele, které v této rétorice nazývají okupovanými územími, jimiž nejsou, což jsou Pásmo Gazy nebo západní břeh Jordánu, kde je palestinská autonomie,“ zabrousil do mezinárodních vztahů Martin Baxa.
Putin s gustem rozbíjí Unii
Část protievropských nálad v české společnosti je podle Baxy vyvolávána z vnějšku. „My o tom málo mluvíme a leckdy si to i málo uvědomujeme. To, co v ČR dlouhodobě vykonávají zejména putinovské Rusko a takzvaná hybridní válka a cílená informační kampaň, kterou vedou různé složky ruského státu Putinova režimu proti zemím střední Evropy, jako jsme my, tady zanechává bohužel svůj odraz a stopu. Stokrát opakovaná lež se může stát pravdou a plíživě to prostupuje do veřejného prostoru. A je-li něco klíčovým nepřítelem Putinova státu, tak je to právě Evropská unie, stvořená demokratickými státy postavenými na hodnotách, které jsou v rozporu s autoritářskou zemí, kterou dnešní putinovské Rusko je,“ varoval poslanec.
„A poslední věcí je moje kritika stěžovatelské nálady, kdy se stále častěji mluví o tom, že toto nám nadiktovali z Bruselu a přikázala nám to EU, ale pořád ty nejvyšší orgány EU stojí na pilíři kolektivního rozhodování členských států nebo jejich zástupců. To, že ČR neumí v Bruselu dlouhodobě dobře vyjednávat a nedokáže se dostatečně prosadit ne v konkurenci velkých států, ale zemí své kategorie,“ uvedl v závěru oficiální části Martin Baxa.
Psali jsme:
autor: Václav Fiala
