Na to, že jsem ještě ani nesložila přísahu, trávím ve sněmovně až příliš času. Přicházím ráno, odcházím pozdě večer a v posteli doma studuji materiály, které nacházím na intranetu. Nevím, jak ostatní, ale já přišla do Poslanecké sněmovny opravdu pracovat, takže se potřebuji rychle rozkoukat. Nemůžu si dovolit rozkoukávat se rok, aby ti, co již pokračují několikáté volební období, byli o míle napřed přede mnou.
Pondělky ovšem moc lidí ve sněmovně nebývá. To potvrzuje také většina restaurací, která mívá v pondělky zavřeno. Otevírají, myslím, jen jídelnu pro poslance a zaměstnance, ale i ty výjimečně toto pondělí nefungovaly, a to kvůli nadcházejícímu svátečnímu dni.
Na to, že jsem byla bez oběda, jsem si z legrace postěžovala předsedovi Macinkovi večer na společném pivu, kde jsme řešili programové prohlášení. „Ano, to je kvůli tomu, že v pondělí je regionální poslanecký den, většinou jede poslanec do své regionální kanceláře a tam odbavuje občany,“ vysvětluje mi předseda. Což mi připomíná, že nutně potřebuju dořešit regionální kancelář a zbytek dne tedy prohovořím s olomouckým týmem. Na pondělky v Olomouci se nesmírně těším. Zatímco Praha mě unavuje, na Moravě vždycky načerpám selský rozum.
28. říjen – státnický projev pana prezidenta
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Gabriela Sedláčková



