Hned v úvodu pořadu zazněla píseň „Běž domů, Ivane,“ která se před 47 lety zpívala. Následně došlo na průzkum, podle něhož dnes více než osmdesát procent lidí nemá obavy z toho, že by do České republiky znovu vtrhli ruští vojáci. Strach z toho má jen 12 procent dotázaných. Publicista Alexej Kelin přesto ve vysílání varoval, že je ruská společnost nemocná.
Putin prý vede Rusko do propasti
„Ruská postsovětská společnost je nemocná stejně jako naše,“ poznamenal host. Tato nemoc má své kořeny v přechodu Sovětského svazu k demokracii v devadesátých letech dvacátého století. Právě díky zkušenosti z tohoto období je dnes u moci někdejší důstojník KGB Vladimir Putin. A spoluvinu na tom nese i Západ, který měl Rusku v přechodu k demokracii více pomoci. „Západ trochu pozapomněl na své hodnoty, ústředním bodem se pro něj stal zisk,“ upozornil Kelin s tím, že v tomto duchu se postupovalo v devadesátých letech v Rusku. „Rusku se nepomohlo, spíše se pomohlo k dehonestaci kapitalismu,“ posteskl si publicista.
„Dnes Vladimir Putin Rusko vede k propasti, poznamenal dále Kelin, podle něhož současný ruský prezident není silná osobnost.
Musíme se umět bránit, a to něco stojí, upozornil Šedivý
Dalším hostem byl bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý, podle něhož nás Rusové stále vnímají jako svou oblast vlivu. To se ukázalo např. v čase debaty o umístění amerického radaru na našem území. V tu chvíli se podle Šedivého rozjela účinná ruská propagandistická mašinerie.
Jiný průzkum ukázal, že 69 procent lidí nemá strach z toho, že by ruská armáda obsadila nějakou členskou zemi NATO na evropském kontinentě, 22 procent z toho ovšem obavy má. Šedivý si ale podle všeho není jist, jak by se Češi, Moravané a Slezané zachovali v případě napadení své země. Náš problém je podle toho názoru v tom, že se snažíme přežít za každou cenu a z každé situace něco vytěžit. „To nás z dlouhodobého hlediska poškozuje,“ prohlásil Šedivý.
Lišíme se v tom např. od Poláků, kteří ve velkých počtech neváhají položit život za svou vlast. V náš prospěch rozhodně nehovoří ani to, že dnes nevydáváme na obranu tolik, kolik bychom jako členové NATO měli. „Hlavním atributem státu je bránit své občany a své teritorium, což něco stojí,“ připomněl před kamerou druhý host.
Srpen 1968 pro Rusy nic neznamená
Jako třetí ve studiu ČT usedl zpravodaj ČT Josef Pazderka, který se věnuje Ukrajině i Rusku. Občané České republiky se podle jeho názoru někdy mylně domnívají, že srpen 1968 je nějakou citlivou a zásadní otázkou. „Ono to tak není,“ konstatoval Pazderka. Citlivou otázkou pro ně je spíše invaze do Afghánistánu, ale také už zmíněné ekonomické reformy, při nichž mnoho lidí přišlo prakticky o všechno.
Proto tak rádi naslouchají Putinovi, který je z této krize vyvedl. To s sebou ovšem nese i to, že se kriticky nediskutuje o moderních ruských dějinách. Rusům je vštěpováno, že co Rusko dělá, dobře dělá. V tomto duchu pracuje také ruská propaganda, jejíž proklamace jsou ovšem z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Tak to alespoň vidí Josef Pazderka.
Svůj komentář k tématu přidal i Josef Šlerka, český sémiotik a odborník na analýzu dat ze sociálních sítí. Reagoval mimo jiné i na průzkum, podle něhož si třiapadesát procent lidí myslí, že kvůli propagandě na jedné straně a Kremlu na straně druhé nelze poznat, kde je pravda. A to v konečném důsledku znamená, že vítězí putinovská propaganda, na kterou Západ nebyl připraven. „Pokud mi jde jen o to, abyste zůstal doma v křesle, až vypukne nějaký konflikt, protože se nedá ničemu věřit, tak jsem vyhrál,“ popsal hypotetickou situaci Šlerka.
Prezident a další politici prý udělali chybu
Karel Strachota z Člověka v tísni si v závěru pořadu posteskl nad tím, že se o srpnu 1968 nemluví v českých rodinách, přestože rodiče či dědečkové a babičky tuto dobu pamatují. Možná i proto s námi nic neudělala okupace Krymu z roku 2014, ačkoli sami máme zkušenost s podobnou situací. „Je to škoda,“ poznamenal Strachota. Čeští politici včetně prezidenta se nijak důrazně neozývali, což byla podle hosta jasná chyba.
„Za těch čtrnáct let práce s mladými lidmi jsem optimistou ... vidím v mladých lidech naději,“ uzavřel své vystoupení Strachota s tím, že řada mladých lidí se o veřejné dění zajímá.
Psali jsme:
autor: mp
