Bída České televize. Expert rozebral výkony moderátora, který navíc rozhodně nepatří k nejhorším

17.05.2014 14:35

TÝDEN V MÉDIÍCH Chyby a omyly moderátora České televize Daniela Takáče, jehož jinak řadí k těm lepším, si vzal na paškál při ohlédnutí za uplynulým týdnem ve sdělovacích prostředcích mediální odborník Petr Žantovský. Pozastavuje se i nad tím, proč veřejnoprávní televize za naše koncesionářské poplatky dělá „píár" takové komerční události, jakou je návrat hudební skupiny Lucie.

Bída České televize. Expert rozebral výkony moderátora, který navíc rozhodně nepatří k nejhorším
Foto: Hans Štembera
Popisek: Česká televize, ilustrační foto

Inspiraci pro své pravidelné ohlédnutí za zajímavostmi ve sdělovacích prostředcích uplynulého týdne našel Petr Žantovský výhradně ve vysílání veřejnoprávní televize. „Na hrdinu tohoto týdne bych pasoval pana redaktora Takáče, kterého jsem si povšiml hned ve třech souvislostech. A pokaždé to stálo za to. Podotýkám, že pan Takáč patří k tomu lepšímu v moderátorském týmu, který v České republice operuje. Nicméně ani on není imunní vůči nějakým chybkám, omylům a nesrovnalostem. Já bych si z tohoto týdne všiml tří jeho pořadů,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Tím prvním byly úterní Události, komentáře, které se zabývaly otázkou daňové reformy. „Co mě na tom neuvěřitelně zaujalo, byla skutečnost, že se pan Takáč asi pětkrát nebo šestkrát v průběhu té debaty obrátil na své hosty s touto formulací ´Vždyť přece nějaká spoluúčast občanů být musí, nebo ne ...?!´ A teď, proč mě ta věta zaujala. No protože pan redaktor musí přece dobře vědět, že celý důchodový systém stojí na spoluúčasti občanů. Kdyby jí nebylo, tak žádná důchodová reforma nemá smysl, protože ani není žádný důchodový systém. To, že občané platí, znamená, že stát má z čeho přerozdělovat,“ vysvětluje Petr Žantovský.

Kalouskova cesta byla výdělkovou příležitostí pro určité společnosti

To měl ale udělat moderátor Daniel Takáč ve vysílání ČT24, protože ne každý divák je úplně přesně obeznámen s tím, jak je konstruována daňová nebo důchodová soustava. „Každý občan jenom ví, že stále něco platí. Zejména ten, který si to nerozebírá do detailů, se musel okamžitě naštvat, protože se ve studiu vedla deset minut debata s nějakými politiky – v tomto případě je jedno s jakými, ať už koaličními nebo opozičními – a vzejde z ní nakonec otázka mnohokrát kladně zodpovězená, že tedy nějaká spoluúčast občanů má být,“ konstatuje mediální odborník.

„Je jedno, jestli je míněn druhý, pátý, osmý nebo nevím kolikátý pilíř důchodové reformy, který, jak dobře víme, byl zejména v podání předchozího ministra financí pana Kalouska jenom zajímavou výdělkovou příležitostí pro určité společnosti, které provozovaly tyhle peněžní hry, které nikoli náhodou trošku připomínají letadlo. To nemělo nic společného s ochranou občana, s jeho zajištěním na stáří. Byla to jen cesta, jak z občana dostat víc peněz a ty si přerozdělovat podle svých vlastních podnikatelských nebo politických záměrů,“ podotýká Petr Žantovský s tím, že na tom se shodli i politici stávající koalice, a proto ten Kalouskův systém zrušili.

Z obrazovky nezaznělo, že by stát měl přestat s vyhazováním miliard

Ale je třeba ho něčím nahradit. První možností je založit úplně ten samý systém, jen ho přebarvit na oranžovo a říci, že to je konečně ten správný. „Ta jeho správnost bude tkvět v tom, že firmy, které budou prodávat ty finanční produkty, budou spřátelené firmy, budou to kamarádi dnešních ministrů, ne bývalých. Tak nějak to pravděpodobně dopadne. Druhá možnost totiž patří do sféry snů. To by se stát musel začít víc zabývat tím, jestli nevyhazuje miliardy na nesmysly, na brožury o Evropské unii milionům různých obskurních sdružení a občanských aktivit, které vytvoří jednu zdánlivě bohulibou akci, rozeberou si veřejné peníze a zmizí, aniž by potom o nich ještě někdy někdo slyšel a aniž by význam jejich aktivity přerostl vteřinu, ve které se odehrála,“ míní mediální analytik.  

To jsou podle něj starosti, které by si měl stát dělat, a ne kterým kamarádům a kterým investičním nebo finančním společnostem přihrát zase další kšeft. „To všechno, co jsem teď říkal já, mělo zaznít z obrazovky, ale nezaznělo. A to mě dost mrzí, protože jako bychom tiše připustili, že stát má právo na to tahat z nás další peníze za něco, co jsme si už mnohokrát zaplatili různou formou, tedy za to zajištění v seniorském věku. My jsme to připustili a my to bereme na vědomí, včetně našich novinářů, že to tak má být. A to si myslím, že je základně špatně,“ tvrdí Petr Žantovský.

Další regulace k nahrazení sladké tyčinky ředkvičkou nepomohou

Také druhé téma se týká moderátora České televize Daniela Takáče, jenž se ve středečních Událostech, komentářích bavil se svými hosty na téma zdravá výživa v základních školách. „Řeč byla o tom, že je zapotřebí plošně zakazovat v základních školách potravinové automaty obsahující různé cukrovinky, sladké nápoje a ostatní potraviny, které nepatří do zdravého jídelníčku dětí. A tam zcela vážně, aniž by pan Takáč zasáhl a vnesl do té debaty trošku rozumu, padaly od jeho hostů náměty, že by se ty sladkosti měly nahradit ředkvičkami, zeleninou a jinou zdravou výživou,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Pozastavuje se nad tím, že nikdo nezmínil pravděpodobné chování dětí. „Opravdu si někdo myslí, že si dítě, které si jde do automatu pro snickers, odtamtud odnese ředkvičku? To asi ne. Čili cesta zákazu automatů asi nebude tím pravým. Opět jen další regulace, další zasahování do spontánního stavu věcí, které asi nebude tou správnou cestou, jak děti ovlivnit, aby přestaly jíst masově snickers a tloustnout a místo toho začaly jíst ředkvičky a hubnout,“ poznamenává mediální analytik, že v debatě téměř nepadlo slovo o tom, že hlavní cesta k hubnutí je sport a pohyb, a ne vysedávat denně dvě, tři hodiny u počítače, byť třeba s ředkvičkou.

Obecnou nemocí českého žurnalismu je nezakotvenost a povrchnost

Poukazuje zároveň na nedostatečnou zakotvenost témat v širší realitě. „Teď tu máme téma potravinové automaty v základních školách, a tak jedeme tuhle vyhlášku, co v automatech smí a nesmí být. Nesmí tam být snickers, má tam být ředkvička. No a to je všechno, tím jsme vyčerpali téma a jdeme dál. To je velmi málo. Protože pokud se bavíme o tom, že naše děti tloustnou a že je to nebezpečné, tak je třeba vědět, že nejvíc tloustnou děti v Americe. A proč? Protože tam mají nejméně pohybu a jedí nejvíc těch hloupostí z McDonaldu, které jsou samý tuk,“ připomíná Petr Žantovský.

Právě kombinaci stravování a životního stylu považuje za klíčovou, ale to jsou všechno fakta, která chybí. „Vybereme si jedno téma, potravinový automat, teď ho vyčerpáme a jedeme dál. Jako by se nic nestalo. Zítra už bude něco jiného než potravinový automat, dál se tím nezabývejme. Děti budou tlusté, no a co? My jsme si svoje téma odehráli. Ale tahle výtka nejde jen za panem Takáčem, to je obecná nemoc českého žurnalismu, který je takto povrchní, takto urychlený, zjednodušený a nezakontextovaný,“ upozorňuje mediální analytik.

Přijetím fiskálního paktu naskočíme na nastavené vidle

Za třetí téma si vybral debatu o fiskálním paktu, která proběhla pod taktovkou Daniela Takáče ve středečních Událostech, komentářích za účasti lídrů pro volby do Evropského parlamentu Mileny Vicenové (LES), Jiřího Paroubka (LEV 21) a Luďka Niedermayera (TOP 09). „Fiskální pakt je skutečně sofistikovaná, komplikovaná a samými záludnostmi prošpikovaná záležitost, která je v podstatě atentátem na finanční a rozpočtovou samostatnost jednotlivých členských zemí Evropské unie podvázáním této finanční a rozpočtové samostatnosti ze strany evropských institucí,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

„Pokud opravdu naskočíme na fiskální pakt jak na ty nastavené vidle, tak to v překladu znamená, že přijdeme o možnost svůj rozpočet si opravdu stanovovat podle našich potřeb a zcela podřídíme jeho sestavení potřebám evropsko-unijních lobbistů. Museli bychom vždy na jaře předložit návrh rozpočtu do Bruselu, tam by ho posoudili tamní lobbisté a tamní úředníci jimi zlobovaní a udělali by v něm zásahy, které bychom byli povinni přijmout. To je tedy fiskální pakt, abychom tomu úplně přesně rozuměli. Říkám to banálně a pochopitelně, protože tohle vysvětlení z obrazovky také nezaznělo,“ podotýká mediální odborník.

Rozhodovat o nás budou lobbisté v zájmu mocnějších zemí EU

Přijetím fiskálního paktu ztrácí smysl, abychom měli národní parlament, jehož jedním z hlavních úkolů je přijmout národní rozpočet. „Protože o našem rozpočtu, o našich zemědělcích, o našem zdravotnictví i dalších záležitostech se bude rozhodovat jinde a bude se tam rozhodovat podle zájmů převažujících, proto jsem mluvil o lobbistech, podle zájmů politicky mocnějších zemí Evropské unie. Tyto zájmy jsou samozřejmě pečlivě hlídány zástupem lobbistů, kteří jsou navázáni na strukturu Evropské unie a dosahují tam toho, čeho chtějí dosáhnout,“ nepochybuje Petr Žantovský.

Ing. Jiří Paroubek

  • Nenarodili jsme se sami pro sebe, ale proto, abychom sloužili své vlasti. ( Jindřich IV.)

„Ve chvíli, kdy jim tohle všechno posvětíme tím, že jim jednu z posledních pravomocí, totiž rozpočtovou, přesuneme do Bruselu, tak můžeme zavřít Sněmovní ulici a Valdštejnský palác, nechat si prezidenta jen na kladení věnců a vládu jenom tak, když přijede nějaký jiný potentát podobně podrobené země, aby si mohli připít někde u pomníku. Pak nemusí mít vláda tolik členů co dnes. Stačí předseda, dva místopředsedové, nějaký aparát a ušetříme spoustu peněz, které pak můžeme dát třeba na důchody místo nějakého padesátého sedmého pilíře,“ doporučuje mediální analytik.

Kandidát pravicové TOP 09 vítá socialistické opatření Bruselu

V expertní debatě ho nepřekvapilo, že hosté ve studiu neměli potřebu vysvětlovat, co je podstatou fiskálního paktu, co je jeho handicapem, co jsou jeho rizika a co jsou problémy, které nám to přinese, protože jsou všichni tři eurovstřícní. „Pan moderátor jim položí otázku ´A vy chcete fiskální pakt?´ A paní Vicenová řekne ´Určitě ano, chceme´. Pan Paroubek řekne ´V zásadě ano, ale musíme si vyjednat ještě nějaké výjimky´. A pan Niedermayer řekne ´Určitě chceme, a to ihned´. Teď se ptejte, ale to se měl ptát moderátor, kde je pravicový a levicový pohled v této diskusi,“ myslí si Petr Žantovský.

Ptá se, jestli je Luděk Niedermayer z kandidátky TOP 09 pravicový politik, když říká, že chce tohle socialistické opatření v Bruselu ihned, protože jinak to nepůjde. „Co je na něm pravicového? Je tam někde pravicový, nebo levicový názor? Já to nebudu zkoumat, to má zkoumat pan moderátor. Především má ale vysvětlovat, když se hosté baví na expertní témata, co to je vlastně fiskální pakt. Proč se o něm baví, proč právě teď, jakou to má souvislost s děním na Ukrajině, s plynovou krizí, se zemním plynem, jakou to může mít návaznost na břidlicový plyn v Americe. To všechno bych čekal, že v té debatě zazní,“ poznamenává mediální odborník.

Máme málo času, a tak otevřené téma necháme být

Přiznává, že by ho zajímalo, co si o tom myslí Jiří Paroubek. „Z těch tří hostů byl nejpřesvědčivější a určitě to má v hlavě nejlépe srovnáno. Neříkám, že je politicky perspektivní, ale zcela určitě ty své kolegy převyšoval rétoricky a komunikačně. Ale já jsem neviděl, že by z něj moderátor ty rozumy tahal. Jemu stačilo, že se pan Paroubek nějak vyjádřil a jede se dál. Už máme málo času, tak jedeme dál. To konstatování, že máme málo prostoru v tisku, že máme málo času v audiovizuálních médiích, a proto jdeme dál, protože máme spoustu dalších témat, je základní katastrofa českých médií,“ domnívá se Petr Žantovský.

Je přesvědčen, že fiskální pakt je téma, které by vydalo na tématizované Události, komentáře, a ne ho odbýt několika větami v odpovědích lídrů kandidátek pro eurovolby. „Tímto vysílám do České televize inspiraci: Zamyslete se nad tím, jestli byste neměli skutečně témata diferencovat a těm opravdu fatálním, mezi které patří fiskální pakt, věnovat třeba celý pořad. Protože pak není potřeba v tom pořadu řešit ředkvičku, protože tu stejně nevyřeší žádné politické rozhodnutí na rozdíl od fiskálního paktu, k němuž se náš Parlament bude aktuálně vyjadřovat v těchto dnech,“ míní mediální analytik.

ČT art asi nemá témata, a tak omílá návrat skupiny Lucie

Na závěr si nechal zmínku o nejméně sledovaném kanálu veřejnoprávního média. „Česká televize nás v průběhu několika týdnů, možná dokonce i měsíců, zásobovala na svém programu ČT art asi tak dvacítkou pořadů na téma návrat skupiny Lucie. Já jsem si často kladl otázku, proč jich je tolik a proč jsou na ČT art, protože jsem ČT art považoval za umělecký kanál, který si má všímat opravdu intelektuálních témat, intelektuální kultury, a přece jen Lucie je normální kapela pop music, která žádnou kulturní bariéru nerozbořila,“ podivuje se Petr Žantovský.

Vždyť Lucie je normální, obyčejná pop-rocková kapela. „Tak je zajímavé, že se pánové vrátili na jeviště, protože jim asi došly peníze nebo inspirace pro další projekty, to já nevím a je mi to úplně jedno, pro mě ta hudba není. Ale chápu, že pro mnoho lidí může být. Ale proč se tomu věnuje ČT art? Dobře, dobře, tak se ČT art asi nemá čemu věnovat, nemá jiná témata, no tak ta pop music musí stačit, i když je toho tolik. Ale v tomto týdnu jsme byli svědky několikaminutového 'píáru' na téma návrat skupiny Lucie i v hlavním zpravodajském pořadu Události na ČT1,“ upozorňuje mediální odborník.

Ryze komerční události se dělá mohutné „píár" na veřejnoprávní obrazovce

To už ho docela zaskočilo a řekl si, že tady je něco špatně, že se nám něco zamlčelo. „Buďto se nám zamlčelo, že Česká televize je mediálním partnerem návratu skupiny Lucie, a pak se nám zamlčelo, proč, když to je událost ryze komerční. K tomu by se hodila jiná televize, a co tam tedy pohledává veřejnoprávní televize za naše koncesionářské poplatky. Opravdu chce každý televizní divák platit ze svých peněz nějaké partnerství návratu skupiny Lucie? A pokud to tak není, proč se tedy skupině Lucie dělá tak mohutné 'píár' na veřejnoprávní obrazovce? Na tuhle otázku divák odpověď nemá, ale myslím si, že na ni má právo a že by ji dostat měl,“ dodává Petr Žantovský.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Mgr. Bc. Vít Rakušan byl položen dotaz

Jak můžete někoho obvinit bez důkazů?

Vaše vláda nálepkuje dost často, vy hlavně a chcete bojovat proti dezinformacím, ale jdete podle vás příkladem? Je podle vás v pořádku, že někoho obviníte a pak nejste schopný u soudu říci, na základě čeho a svá obvinění doložit? A omluvíte se SPD nebo se odvoláte? https://www.parlamentnilisty.cz/p...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Je mi z toho na zvracení. Politický analytik Baránek a jiní o fotce slovenského exministra obrany s českou „nánou“ Černochovou

4:46 Je mi z toho na zvracení. Politický analytik Baránek a jiní o fotce slovenského exministra obrany s českou „nánou“ Černochovou

„Přijde k většímu a staršímu bratrovi, protože tak se to tradovalo, a tak moc se mu chce dostat do a…