Hostem speciálního vysílání ČT24 ku příležitosti setkání prezidentů USA a Ruska byl senátor a předseda zahraničního výboru Pavel Fischer. Ideální usnesení summitu by prý bylo takové, aby měly obě strany společný telefon, na který by si mohly zavolat. Podobně to prý bylo i za studené války. „Kdyby mohly například vrátit své velvyslance, to by byl sám o sobě dobrý posun a myslím, že to vypadá slibně,“ pověděl.

Maximum možného by to nebylo, ale agend k řešení je tolik, že by bylo nezdravé mít přehnaná očekávání. „Joe Biden po příletu do Evropy viděl spojence v G7, ve skupině nejvyspělejších zemí světa, Rusko od jisté doby nemá svoji židli, protože se z tohoto společenství vyšachovalo, jak jednalo na Ukrajině a obsadilo nezávislou zemi, potom Joe Biden viděl spojence v rámci NATO a také Evropskou unii a já mám za to, že má skutečně dobrou průpravu na to, co bude muset teďka probírat se svým ruským protějškem,“ vysvětluje.

Záznam začíná krátce po druhé hodině odpolední:

To, že jak Biden i Putin má svoji vlastní oddělenou tiskovou konferenci, prý něco značí. „Je tam velká opatrnost zřejmě na obou stranách, aby se ty jednající strany nedostaly do situace, kterou by musely nějakým otevřeným způsobem komentovat ještě na místě před kamerami,“ myslí si senátor. Řešit spolu nejspíše budou jaderné odzbrojení, kontroly nových zbraňových systémů, ať již kybernetické, tak i vesmírné. Přitom je prý třeba, aby neustoupili z toho, co považují za zásadní.

Fotogalerie: - Šatlava v Uničově

„Na americké straně je to podpora Ukrajině, její teritoriální územní integritě, Gruzii, další zemi, která je těžce zkoušena konfliktem,“ dodává Fischer s tím, že Rusko je součástí problémů a nikoliv součástí řešení. „Snahou ruské strany často bylo ty své priority stavět úplně podle vlastního zájmu, dokonce i v rozporu s mezinárodním právem a na to je potřeba dát pozor,“ upozorňuje Fischer.

Moderátor se následně zeptal na to, jak se ve skutečnosti setkává s realitou to, že by měla být prioritou podpora Ukrajině. „Ptám se na to, že je to pár týdnů, co Tony Blinken oznámil (americký ministr zahraničí pozn. red.), že žádné sankce za plynovod Nord Stream 2 se uvalovat nejspíš nebudou, vzápětí na to reagovali Ukrajinci s tím, že něco takového nečekali,“ pověděl moderátor.

Dle Fischera Ukrajina reaguje stejně jako Polsko či země Pobaltí. Zástupci těchto zemí se navíc chtěli sejít s Bidenem, aby jednali o Rusku, ke schůzce však nedošlo. „Za Ukrajinu budou mluvit i další, a to včetně členských zemí Evropské unie, respektive Severoatlantické aliance. Co se týče té stavby toho velkého plynovodu Nord stream 2, o kterém se jedná, tak my si opravdu musíme srovnat priority. Pokud by se ukázalo, že se jedná o projekt, který posílí vliv Ruska v Evropě a zvýší zranitelnost evropských zemí vůči Rusku, tak bychom měli být velmi na pozoru. Tady se potkávají zájmy na jedné straně velkých korporací a na druhé straně občanů evropských zemí, kteří také mají právo říci, že třeba z něčeho mají obavu, například z rostoucího vlivu Ruska v některých oblastech,“ vysvětluje Fischer.

Psali jsme:

„Odpustit to nesmíme.“ 57 tisíc pro ČT. Od zavřeného hotelu. Co majitel zažil, je k nevíře

Znásilnění? Jako s tou diskriminací. Křeček rozkopl „ženské“ téma

Zeman: Za čí peníze se privatizovala Mostecká uhelná, jsem nevěděl

„Plaťte si léčbu!“ Rudý Dolejš odpůrcům očkování

Líbil se Vám tento článek?

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

123 - 4175230287/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.