Prezidentovu cestu do Moskvy i vzdání památky ruským osvoboditelům hájí první host, europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf. Naopak trojnásobný exministr Alexandr Vondra s obavami říká: „Rusko s báťuškou carem je zpět na scéně.“
Zdeněk Kratochvíl, organizátor demonstrací proti fašismu, prezidenta oceňuje, protože není loutkou jako většina evropských politiků. Naopak akademik Tomáš Klvaňa říká, že Sověti se zde chovali jako dobyvatelé, ne osvoboditelé.
Za veřejnost pak mluvila Alena Filipová, důchodkyně z Hradce Králové. Myslí si, že obětem bychom měli prokazovat úctu. Naopak bývalý disident a agent BIS Vladimír Hučín říká, že Rusko porušuje lidská práva.
Výkop debaty měl Vladimír Hučín, který o prezidentu Zemanovi prozradil: „Už když jsem pracoval v tajných službách a on byl premiérem, byly mi jeho kontakty podezřelé.“
Je prý třeba se ptát, co jsou zač ruští lidé, kteří sem zavlekli své zpravodajské hry. „Uznávám, že nás zbavili nacismu, ale servilita Miloše Zemana je pro mě úděsná. Ideologie, dovezená sem na bodácích z Moskvy, převažuje ty misky vah na negativní,“ vysvětlil Hučín.
Miloslav Ransdorf se posléze vyjádřil, že takové nesmysly netřeba komentovat. „K Únoru vedla mimo jiné i neschopnost demokratických politiků a také to, jak se chovala americká ambasáda,“ zpochybnil Hučínovy vývody. Zmínil též hypotézu, že velmoci mohly v roce 1948 udělat výměnný obchod – „Československo za Izrael“.
Hučín ale reagoval neméně ostře: „Považuji pana Ransdorfa za člena strany, která je trojským koněm ruských zájmů,“ řekl. „Oni pořád vidí v Rusku záchytný bod. Takže on pořád bude oprašovat tyto archiválie,“ okomentoval Ransdorfovy proruské názory.
_profil_top.jpg)
PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc.
Vystudovaný historik mu namítl, že při svém bádání psal o dějinách Ruska i USA. „A osobností, ke které se upínám, je například Franklin Delano Roosvelt,“ prozradil sympatie k americkému prezidentovi z éry New Deal.
Problémem je podle něj spíše to, že někteří se řídí zásadou „lépe se mýlit s USA, než jít proti nim“. „Hillary Clintonová jednou srovnala Putina s Hitlerem a od té doby to všichni opakují,“ uvedl pro příklad. Pak se rozhořčil nad tím, co dnes z USA zaznívá: „Význačný akademik George Friedman si klidně řekne, že do Evropy se jako normální fenomén vrátí válka. To tu někdo chce?“ rozčílil se.
Nato se rozšafně ujal slova exministr Vondra: „V Evropě válku nikdo nechce, ale Putin dělá vše pro to, aby tu byla.“
Zdeněk Kratochvíl se vzápětí ohradil: „Pan Vondra je tu jako americký agent, tudíž ve střetu zájmů.“ Na to exministr zareagoval: „Jsem přítel USA. Třikrát nás osvobodili od otroctví a nikdy nás neokupovali. Ale nikdy jsem nepřipustil, aby můj nejbližší spolupracovník byl zaměstnanec americké firmy,“ ohradil se.
Kratochvíl se však nedal zastavit: „Putin je racionální politik, chce mír. Jediný, kdo chce válku, jsou USA,“ zvolal. Vondra odpověděl podobně ostře: „Báli jste se amerického radaru, tak teď máme na Hradě ruskou vysílačku.“
Pak dostal slovo vedle něj stojící Tomáš Klvaňa: „Putin nazývá všechny Ukrajince včetně demokratů fašisty. A Zeman mu bude dělat stafáž,“ spustil. Podle něj bychom měli být solidární se západními politiky, kteří do Moskvy nejedou. „Andrej Kiska, prezident našeho bratrského národa, tam nejede,“ uvedl pro příklad.
Miloslav Ransdorf pak v reakci na jeho tvrzení vyvrátil oblíbený mýtus: „Putin nikdy neřekl, že Ukrajinci a Rusové jsou jeden národ, on řekl, že jsou jeden lid, tedy že si jsou blízcí. A dal Ukrajincům právo na svobodu,“ uvedl, a velmi tím nadzvihl Tomáše Klvaňu. „To nemůžete myslet vážně, vždyť to tam všechno vyzbrojil. Ruská armáda je dneska na Ukrajině,“ ozvalo se přes studio.
Europoslanec namítl: „Jsou tam ruští vojáci, ne ruská armáda.“ „Ne, je tam armáda. Vždyť jsou důkazy, že stříleli přes hranici,“ trval na svém Klvaňa, ale Ransdorfa přesto nepřesvědčil. „Kdyby takové důkazy byly, tak je Američané zveřejní. A nic takového neudělali,“ zakončil výměnu.
Lidi to tu vybudovali, a tihle to rozprodali Američanům
Důchodkyně Alena Filipová pak poznamenala, že v této zemi zemřelo mnohem víc lidí rukou Američanů než Američanů samotných. „Ve čtyřicátém pátém se o nás dohodli. A v šedesátém osmém se o nás taky dohodli. Nechali nás, protože jsme byli rozbitá země a nic by z nás neměli. Pak tu lidi něco vybudovali a tihleti to pak těm Američanům rozprodali,“ volala s rozčílenou výčitkou k Vondrovi s Klvaňou.
Plukovník Václav Přibyl, veterán z jednotky generála Svobody, pak s výzvou ke smíru zdůrazňoval, že Československo osvobodili sovětská armáda i americká armáda i domácí odbojáři. Ti všichni se spojili proti fašismu.
„Nebylo to osvobození, protože sem zavlekli novou totalitu,“ nesouhlasil Klvaňa. Po delším výkladu svých slov, která vyvolala značný rozruch, dospěl k závěru: „Neříkám tomu osvobození, říkám tomu porážka nacismu,“ uzavřel. Od roku 1945 to tu prý Sověti považovali za dobyté území a Vladimír Putin dodnes lituje, že to tak nezůstalo.
Na to mu ovšem z publika namítl historik Pavel Mücke, že sovětská armáda odsud v roce 1945 řádně odešla. „Ale stále tu byla latentní hrozba, která omezovala naši svobodu rozhodování,“ trval na svém Klvaňa.
Moderátorka Jílková mu však připomněla Rakousko, kde sovětská armáda po válce zůstala, tak jaktože nebylo také ovlivněno?
Alexandr Vondra se pak vrátil k výkladu důchodkyně z protější strany barikády: „Paní Filipová říká, že bylo něco domluveno. Ale Stalin přece všechno to, co dohodli, porušil. Slíbil v Polsku svobodné volby, a nikdy tam nebyly,“ připomněl. Je podle něj třeba rozlišovat. „Na jedné straně byl Josef Stalin a na druhé sovětští vojáci. A to dobytí, to neudělali sovětští vojáci, to udělali politici a rozvědka a komisaři,“ vysvětloval.
Nato zazněl rozhořčený hlas důchodkyně Filipové: „Tehdy jsme aspoň nemuseli do žádných válek, lidi měli práci a nebyli tu žebráci. Dneska tu jsou žebráci a vládnou nám tu usáci,“ rozčílila se. „Jak na vás tak koukám, tak vy chudě nevypadáte,“ opáčil Vondra.
Psali jsme:
_635659840022427683.JPG&id=71986)
Ransdorf přispěl pohledem historika na „dobytí“ Československa sovětskými politiky: „Z historických dokumentů vyplývá, že například o Únoru 1948 se dozvěděli až zpětně a vůbec do toho nezasahovali,“ poznamenal.
Starší muž z publika pak do mikrofonu spustil: „Papež František řekl, že největší zlo pochází z USA.Vy jste zatáhli národ do války a ožebračili jste ho.“
Na to značně podrážděně reagoval bývalý rozvědčík Hučín: „Už když jsem pracoval jako důstojník, tak jsem zaznamenal aktivity ruské ambasády proti Západu,“ ohradil se.
Ruské tajné služby podle něj už tehdy vyvolávaly protizápadní nálady, zcela záměrně infiltrovaly problémové lokality a různá sdružení, například Klub českého pohraničí.
Stydím se za prezidenta, takže ani nebudu vyslovovat jeho jméno
Poté se v publiku chopil mikrofonu jeden student: „Hluboce se stydím za českého prezidenta, takže nebudu ani vyslovovat jeho jméno. Rusko je podle něj jednoznačně fašistickou zemí, kde jsou zmanipulované volby a jsou tam diskriminovány statisíce homosexuálů,“ vykládal za stoupající vřavy ve studiu.
„Mladý muži, jestli jste byl teďka někdy v Moskvě, tak jsou tam v knihkupectvích běžně dostupné knížky proti Putinovi, noviny proti Putinovi a probíhá tam normální diskuse,“ reagoval Ransdorf.
„Akorát když píšou proti Putinovi, tak je pak zabijí jako Annu Politkovskou,“ poznamenal Vondra.„Ano, to je jeden případ. Zato na Ukrajině takových bylo jen v poslední době deset,“ opáčil komunistický europoslanec.
Následně dostala v publiku mikrofon pamětnice druhé světové války, která se představila jako Zárubová: „Když přijížděla ruská armáda, tak se s námi o vše rozdělili,“ prozradila. Ale byl prý zásadní rozdíl mezi Ukrajinci a vojáky ostatních národností. „Když přišla sovětská armáda, tak jsme se báli těch, kteří byli z Ukrajiny. Ti si vzali, co chtěli. Ostatní se s námi dělili,“ vyprávěla.
Klvaňa oponoval výkladem, že když odjížděli Sověti z Československa, vozy, které odváželi, byly naplněné nábytkem a cennostmi. „Oni to tu prostě vyplenili,“ shrnul.
Pak se ke slovu dostal Rostislav Malý z iniciativy Občanská pohotovost sdružující několik neziskových organizací: „USA nám nikdy neublížily. Tak proč nás nazýváte jejich agenty?“ hněval se na Ransdorfa a jeho stranu studia.
„Zapomíná se, že to byl Putin, kdo anektoval Krym. A taky že tu Rusko útočí na východní Ukrajinu,“ vykládal vzrušeně, načež se studiem ozvalo: „Jste debilní, nebo co?“
Veterán Přibyl, který prošel s jednotkou generála Svobody z Buzuluku až do konce války, pak shrnul dění na Ukrajině, kde podle něj politici nalákali občany na krásný život na Západě, a když to selhalo, začali si pomáhat nacionalismem.
Aktivista Malý však válečného hrdinu poučil: „Vy máte zkušenost z konvenční války, ale dnes probíhá válka hybridní. Ta se děje na sociálních sítích a v médiích, které jsou pod kybernetickým útokem. Trollové placení Kremlem dvacet čtyři hodin denně útočí na internetu,“ líčil rozohněně.
Komunismus, fašismus, všechno je to totéž. Mě osvobodili až v roce 1989
Jeho názor pak podpořila v publiku další žena: „Vyrůstala jsem v Československu, ale svobodu jsem pocítila až v roce 1989, když jsem mohla vyjet do světa. Takže pro mě fašismus a komunismus jsou stejné. Fašismus pochází z fasces, to znamená svazek. A „svaz“, to byl taky svazek,“ shrnula.
Ransdorf namítl: Když Sověti odešli, tak tu až do roku 1968 sovětští vojáci nebyli. Antonína Novotného prý Sověti opakovaně žádali, aby sem ruské vojáky pozval, ale on to pokaždé odmítl.
„Myslíte si, že Rusové tak jako Američané špiclují celý svět,“ rýpl si do protistrany, a odpovědi se mu dostalo opět od aktivisty Malého: „Vy čtete jen ruské zdroje. Viděl jste to nadšené vítání amerického konvoje?“
Vondra vzpomněl výrok Vladimíra Putina, že kdo nelituje rozpadu SSSR, nemá srdce, ke kterému Ransdorf předtím přidal upozornění, že pokračoval „ale kdo by ho chtěl obnovovat dnes, nemá rozum“: „Tu druhou půlku, že kdo by ho chtěl obnovit znovu, nemá rozum, tu možná někdy řekl, ale to se dneska v Rusku necituje,“ dodal Vondra.
Pak shrnul mezinárodní politiku Vladimíra Putina lapidárně: „S tankama vjel do Gruzie, s tankama vjel na Ukrajinu.“ „Kdo začal v Gruzii jako první střílet,“ ozval se Ransdorf, ale Vondra i zde měl odpověď: „On to jako zpravodajský důstojník umí vyprovokovat.“
Důchodkyně Filipová pak opět vstoupila do debaty: „Já jsem svému synovi před revolucí doma klidně vysvětlovala, jak to bylo v roce 1968, a pak jsem mu řekla, že ve škole to má říkat tak, jak ho to tam učí. A dneska už je to zase stejné.“
Na to reagoval s rozčílením muž v publiku, který se představil jako Jakub Chromý: „Co jste dělala za socialismu,“ zajímalo jej. Když se dozvěděl, že zdravotní sestru, obrátil se k její straně studia jako celku: „Je smutné, že 25 let od pádu socialismu tady vy tři vůbec stojíte,“ pronesl. „Pan Ransdorf si tu užívá za peníze svobodné EU, a to je moc špatný. To se vám líbí, co?“ obrátil se k europoslanci.
Paní Filipová toho měla právě dost: „U nás můžete házet vajíčka po prezidentovi. V USA jde ženská s kočárkem kolem Bílého domu, a protože si mysleli, že v něm má bombu, tak ji zastřelili,“ rozjela se. Zakončila výzvou, že by se odpůrci prezidenta měli stydět.
Další muž z publika se obrátil na Vladimíra Hučína s dotazem: „Já přísahal československé republice. Co jste dělal vy?“ „Já jsem dělal všechno proto, abych ten režim narušil. Myslíte si, že bych jinak dostal válečnýho veterána?“ zněla odpověď, načež se bývalý disident pochlubil, kolik před rokem 1989 udělal diverzních akcí.
Po delší době se dostal ke slovu Zdeněk Kratochvíl: „Vy mluvíte o minulosti. Ale já mám strach ze současnosti, z lidí, jako je pan Bartuška,“ zmínil diplomata, který nedávno mluvil s respektem o upalování rebelů v Oděse. „Já jsem byl taky pěšák, disident. A dneska zase bojuju, bojuju proti fašismu,“ dodal.
Americké boty tu nikdy nepochodovaly
Vondra se následně zastal svého někdejšího podřízeného Bartušky: „To není žádné obhajování upalování, on prostě jen zkonstatoval, že se to stalo.“ A Klvaňa se přidal: Tu válku vyprovokoval Putin. A v té válce se bohužel potom dějí různé věci.
Občan z publika pak zmínil, že Spojenci podepsali v roce 1945 závazek k denacifikaci Ukrajiny, a dnes je velkou otázkou, jak byl splněn. „Ukažte mi ty nacisty na Ukrajině,“ ozval se podrážděně Klvaňa. V publiku se ozval smích, do kterého se akademik ohradil: „Ale to nesmíte číst jen proruské servery.“
Ransdorf pak vysvětlil, o co ve válce také mohlo jít: „Putin v Bruselu navrhl vytvořit jednotný hospodářský prostor od Lisabonu po Vladivostok. Tento projekt byl konkurencí TTIP, a proto musel být zašlapán,“ myslí si. Alexandr Vondra zareagoval velmi podrážděně: Ano, k tomu se hlásím, tomu chci zabránit. Chci zabránit alianci Německa a Ruska. Protože jestliže se tyhle dvě země spojí, tak to bude přes naše hlavy,“ varoval.
„Americké vojenské boty tu nikdy nepochodovaly. Ale německé a ruské ano,“ zakončil.
Úplný závěr obstaral dojemný okamžik, ve kterém plukovník Přibyl dostal od moderátorky květinu. „O tomto výročí máme děkovat těm, kteří nás osvobodili,“ vysvětlila Michaela Jílková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
