„Podplukovník Vladislav Hřebíček jakožto osoba služebně činná se vylučuje z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci, neboť pro svůj negativní poměr k dozorovému státnímu zástupci Adamu Borgulovi, spočívající zejména ve stupňující se osobní averzi vůči způsobu, jímž vykonává svá oprávnění dozorového státního zástupce, nemůže nadále v jím dozorované věci nestranně rozhodovat,“ stojí v usnesení, které Hřebíček vydal před koncem března.
Hřebíček tak zareagoval na aktivitu žalobce Borguly, se kterou zjevně nesouhlasil. Borgula mu totiž počátkem února sdělil, že by případ přestala vyšetřovat protikorupční policie a byl by přeložen na jinou složku. Tou byl Útvar pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachty a Hřebíček dostal nabídku, že by tým, vyšetřující Sisákův případ, vedl neformálně i tam. Hřebíček následně žalobce Borgulu informoval o tom, že vytvoření zbrusu nového týmu může výrazným způsobem zkomplikovat vyšetření Sisákova případu.
Dokument ZDE
Hřebíček v dokumentu také podrobně popisuje, jak žalobce Borgula vyloučil z vyšetřování členy jeho týmu a opřel to o nepodložené podezření z úniku informací před zatýkáním. Učinil tak navíc ve chvíli, kdy měli policisté na případu nejvíce práce. „S ohledem na to, že mezi obviněnými je sedm lidí s právnickým vzděláním, a na rozsáhlost trestní věci nelze úkony plnit ve třech osobách. A samo seznamování nových osob s takto rozsáhlou a právně velmi složitou vazební trestní věcí bude časově velmi náročné, čímž může v rámci trestního řízení i přes veškerou možnou snahu stávajících osob dojít k neodůvodněným průtahům… Doplnil jsem, že je s podivem, že já sám vyloučen nejsem, ačkoli jsem to byl já, kdo v rámci činnosti týmu úkoloval většinu vyloučených osob,“ varoval Borgulu Hřebíček. Státní zástupce podle Hřebíčka na toto varování nijak nezareagoval.
Pak nastala přetahovaná. Borgula začal policisty úkolovat a začal si stěžovat, že neplní jeho pokyny. Což Hřebíček odmítá. „V této souvislosti nelze á propos dobře rozumět tomu, proč ve vztahu přinejmenším k insolvenčnímu řízení ve věci Viachem Group nebyla součástí týmu, popřípadě četných schůzek na vrchním státním zastupitelství za účasti Lenky Bradáčové, Adama Borguly, plukovnice Petry Kováčové a mne, osoba, která by si v rámci spolupráce s členy týmu evidovala podklady pro svůj případný budoucí postup státního zastupitelství. A proč jsou tyto podklady požadovány po policejním orgánu za situace, kdy jsem na takto rozsáhlou trestní věc fakticky sám,“ napsal Hřebíček s tím, že kdyby Borgula neodvolal osm detektivů, mohli plnit i pokyny státního zástupce, které „nesouvisejí s trestním řádem“.
Věc se dostala do turbulentní fáze, kdy Hřebíčka začala vyslýchat Generální inspekce bezpečnostních sborů a detektivovi došlo, že trestní oznámení na
něj podal žalobce Borgula, se kterým měl na případu spolupracovat. Hřebíček se proto na Borgulu obrátil, jestli na něj trestní oznámení skutečně podal, aby zamezil tomu, aby úkony, které aktuálně prováděl, nebyly označeny za právně neplatné. Jasné reakce na jasně položenou otázku se ale nedočkal a Borgula jej dále úkoloval. „Nelze vést účinně vyšetřování, kdy ze strany hlavního vyšetřovatele absentuje elementární důvěra v postup dozorového státního zástupce a kdy se naopak lze domnívat, že postup státního zástupce je motivován nikoli řádným vyšetřením trestní věci, nýbrž něčím jiným. Patrně pak silovým určením útvaru jako obětního beránka informačního úniku v souvislosti s realizací 15. 1. 2016, aniž by bylo trestní řízení ve věci úniků ukončeno,“ zacílil Hřebíček na tlak žalobců na zatčení Sisáka a spoluobviněných, které se nezdařilo, protože Sisák a jeho advokát Ivo Hala odjeli služebně na Slovensko.
„Osobně se odmítám podílet na postupu JUDr. Borguly, kdy se trestní věc, na které jsem já a moji kolegové téměř dva roky pracovali, ve své nejdůležitější fází bortí,“ napsal na tvrdo Hřebíček.
Podle kuloárních informací z policie Sisákovu kauzu odmítl převzít Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, se kterým žalobci Lenky Bradáčové spolupracují radši než s protikorupční policií, tedy Útvarem pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). A žalobce Adam Borgula případ předal kriminalistům z Hradce Králové. „Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze sděluje, že rozhodl, vzhledem k četným pochybením policejního orgánu spočívajících v neplnění jeho pokynů a nenaplnění jeho rozhodnutí o přikázání věci jiným osobám služebně činným v policejním orgánu, o odnětí věci Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality a tuto přikázal k dalšímu řízení Krajskému ředitelství policie Královéhradeckého kraje. Tento krok považuje za nezbytný pro naplnění účelu trestního řízení,“ odůvodnil svoje rozhodnutí.
A shrnul svým pohledem postupy, které tomuto rozhodnutí předcházely. „Dne 15. 2. 2016 přijal státní zástupce nezbytná opatření reagující na četná pochybení příslušníků Policie České republiky ÚOKFK činných v policejním orgánu tím, že zpracování věci přikázal jiným osobám služebně činným u tohoto policejního orgánu. Toto usnesení se netýkalo hlavního zpracovatele, v jehož postupu státní zástupce do uvedeného data žádná pochybení neshledal. S ohledem na závažnost pochybení ze strany policejního orgánu se jednalo o zásah dozorového státního zástupce zcela přiměřený a nezbytný pro dosažení účelu trestního řízení.
Výše uvedený postup dozorového státního zástupce byl na základě podnětu ředitele ÚOKFK podroben výkonu dohledu ze strany Nejvyššího státního zastupitelství, které postup dozorového státního zástupce shledalo zákonným a poukázalo na závažnost pochybení policejního orgánu.
Následně dozorový státní zástupce v několika případech využil svých zákonných dozorových oprávnění a dal policejnímu orgánu zcela jasně formulované písemné pokyny, přičemž žádný z těchto pokynů nebyl ve své úplnosti splněn.
Popsaný postup dozorového státního zástupce shledal hlavní zpracovatel věci důvodem pro své vyloučení z důvodu podjatosti. Usnesení o svém vyloučení hlavní zpracovatel vydal několik dní poté, co byl postup dozorového státního zástupce shledán ze strany Nejvyššího státního zastupitelství zákonným a důvodným. Rozhodnutí, které učinil hlavní zpracovatel věci, bylo jako nezákonné státním zástupcem zrušeno, když neochota či neschopnost policejního orgánu plnit pokyny státního zástupce, respektive jeho subjektivní názor na kvalitu pokynu není a nemůže být důvodem pro jeho vyloučení.
V současné době probíhá ve věci vyšetřování a státní zástupce bude i nadále využívat všech svých oprávnění k tomu, aby dostál svým povinnostem, a tedy bude usměrňovat postupy policejního orgánu tak, jak mu ukládá trestní řád,“ odůvodnil Borgula razantní kroky směrem k vyšetřovatelům.
Není to první případ, kdy se vedoucí detektiv protikorupční policie, vyšetřující takto závažnou kauzu, postavil dozorujícímu státnímu zástupci. Identická situace se odehrála při vyšetřování případu nechvalně známého bosse podsvětí Radovana Krejčíře, který dozoroval Vladimír Trýzna z pražského vrchního státního zastupitelství. Ten policisty úkoloval podle nich nesmyslnými pokyny, až raději od případu také odešli.
Vladislav Hřebíček měl přitom donedávna u pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové silné krytí. V minulosti vyšetřoval IT zakázky na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Mimochodem, hlavního aktéra – bývalého náměstka ministerstva Vladimíra Šišku, který byl obžalován za to, že měl přiklepnout miliardovou zakázku společnosti IBM – před časem osvobodil pražský městský soud.
V roce 2013 při vyšetřování na ministerstvu Hřebíček přišel na to, že se v některých zakázkách angažoval i bývalý manžel Lenky Bradáčové Tomáš Hájek ze společnosti Siemens Enterprise Communications. Hřebíček na toto zjištění upozornil své nadřízené a tehdejší šéf protikorupční policie Tomáš Martinec pak tajemství, že se v policejních pavoucích objevil partner vrchní státní zástupkyně a že by nebylo vhodné, aby toto státní zastupitelství případ dozorovalo, sdělil Bradáčové.
Ta následně zareagovala tak, jak by nikdo nečekal. Případ si ponechala ve své kompetenci a Martince obvinila, že na ni vytváří nátlak. Aféra se provalila v březnu 2013, kdy rádio Frekvence 1 nahrálo slova Bradáčové mimo oficiální vysílání pořadu Pressklub, kde byla hostem. Po skončení rozhovoru Bradáčová moderátorovi řekla: „Jak jste se ptal na tu podjatost... Je to vyrobený na mě. Děkuju, že jste se toho chytil.“ Moderátor se podivil: „Je to na vás vyrobený?“ Bradáčová odpověděla: „Z ÚOKFK. Já jsem čekala, kdy to Martinec prodá, tak vám to prodal. Děkuju.“ Moderátor se pak bránil, že rádiu Martinec nic neprodal. Bradáčová se následně obrátila na Policejního prezidenta Martina Červíčka, aby jednání protikorupčního policejního útvaru prověřil kvůli úniku informací. Hřebíček je posledním přímým svědkem oné dekonspirace, ostatní policisté, kteří přišli s touto informací do styku, policii opustili, respektive byli přinuceni řady ochránců zákona opustit. A Tomáš Martinec se kvůli tomu s Lenkou Bradáčovou dnes soudí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Šťastný
