Bosenská anekční krize se mohla stát rozbuškou Velké války a Masaryk si při tom opět nabrousil politické ostruhy. S historickým publicistou Zdeňkem Čechem o snaze Vídně zachránit povadlou prestiž monarchie

06.10.2018 11:55 | Zprávy

ČESKÉ OSMIČKY Rakouská velmoc nevelmoc napřela síly tam, kde cítila nejmenší odpor, tedy na jih. Proto Rakousko-Uhersko 6. října 1908 anektovalo Bosnu a Hercegovinu, balkánské země, jež do té chvíle patřily formálně pod svrchovanost Osmanské říše. V následných politických procesech se vyznamenal poslanec říšského sněmu Tomáš Garrigue Masaryk a zachránil mnoha obviněným krk.

Bosenská anekční krize se mohla stát rozbuškou Velké války a Masaryk si při tom opět nabrousil politické ostruhy. S historickým publicistou Zdeňkem Čechem o snaze Vídně zachránit povadlou prestiž monarchie
Foto: archiv redakce
Popisek: Anexe Bosny a Hercegoviny

„Šlo to klidnou cestou,“ oddechl si starý mocnář František Josef I. při trůnní řeči, když hovořil o anexi Bosny a Hercegoviny. Rakousko-Uhersko si tím polepšilo o nevelké území, kde se však později rodila první světová válka. Stalo se před sto deseti lety...

Rakouská akce

„Rakousko-Uhersko v koncertu mocných už dávno nehrálo první housle. Bývalo světovou velmocí po napoleonských válkách, ale už v roce 1848 ho Rusové museli vojensky zachránit před maďarským povstáním. Prohrálo s Francií a Piemontem v bitvě u Solferina a ztratilo v té válce Lombardii. Podlehlo Prusům a přišlo o vliv v Německu. Klesalo pořád níž a níž. Ve Vídni se proto zamýšleli, co dělat, aby se Rakousko-Uhersko vrátilo mezi velmoci. Uvadající velmoc napře vždycky síly tam, kde cítí nejmenší odpor. Na východě říše bylo Rusko, na západě Německo, takže na jih. Klíčovou zájmovou oblastí zahraniční politiky Rakouska-Uherska se tak stal Balkán,“ rozebírá situaci historický publicista Zdeněk Čech, jenž anexi Bosny a Hercegoviny věnoval podstatnou část jedné z kapitol své nové knihy Potlučený lev.



Bosna s Hercegovinou byla tehdy politický útvar značně podivný. Patřila sice Turecku, nicméně z rozhodnutí Berlínského kongresu (1878) vykonávalo exekutivní moc na jejím území Rakousko-Uhersko, přesněji řečeno jeho ministerstvo financí. Když rakouská armáda zahájila v roce 1878 okupaci Bosny, vedly se na některých místech tuhé boje. Místní muslimové se postavili na odpor například ve městě Maglaji. Čeští vojáci, kteří tam tenkrát bojovali, označili tudíž ozbrojenou vřavu výrazem maglajz, což navždy obohatilo český slangový slovník. V Bosně a Hercegovině zavládl potom vcelku snesitelný okupační režim, který nahradil osmanský středověk. A nový vídeňský ministr zahraničních věcí Alois Lexa von Aehrenthal, ambiciózní pán, byl v roce 1908 hlavním strůjcem anexe tohoto území a následné „anekční krize“.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Jan Rychetský

Ing. František Laudát byl položen dotaz

Divíte se, že lidé volí peněženkou?

Peníze nejsou všechno, ale bez nich to taky najde, i když jsou pořád věci, které si za peníze nekoupíte, jako je zdraví, svoboda, ale chápete i lidi, že jsou frustrovaní z toho, že se většina z nich má čím dál hůř?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Blíží se velký Babišův test. Podle Holce ukáže, kdo se vrátil k moci

20:33 Blíží se velký Babišův test. Podle Holce ukáže, kdo se vrátil k moci

Po dnešním jmenování Babišovy vlády prezidentem Petre Pavlem přichází podle komentátora Petra Holce …