„V dubnu 2008, během jednání summitu NATO v Bukurešti, Vladimir Putin důvěrně vysvětlil Georgi W. Bushovi, že „Ukrajina není ani stát…“ Putinův výrok víceméně věrně zachycuje způsob uvažování o Ukrajině, který je vlastní většině Rusů,“ myslí si Kraus. Důvody jsou podle Krause nejen bezpečnostní, ale i historické a kulturní, neboť Rusové považují za svou kolébku Kyjevskou Rus.

Evropa podle něj zaspala a dlouho si neuvědomovala, o co Kremlu jde. Probrala se až po anexi Krymu, podle Krause provedené „stalinským“ způsobem. „Takzvané referendum proběhlo uprostřed ruské blokády ukrajinských médií, ‚ochranu‘ voličům poskytli ‚zelení mužíci,‘ tedy vojáci ruské armády bez jakéhokoli označení na uniformách, zatímco Putin lhal, že Moskva na Krymu žádné vojáky nemá atd., prostě pikantní speciality ze staré kuchyně KGB,“ myslí si. Poté Kraus ještě dodal, že je to nejhlubší krize od konce studené války, a že dokud bude v Kremlu Putin, tak vztahy zůstanou na bodu mrazu.

Námitky, že k poražené velmoci chováme příliš malou empatii, které zaznívají například z Německa, jsou podle Krause způsobeny především byznysovou lobby. A podobné je to prý i v české vládní garnituře.

Pak připomněl, že vloni se v Moskvě sankcím uvaleným ze Západu vysmívali, a velebili Putina, jak Západu ukázal, že si od něj nenechá nic diktovat. Nyní je stav ruské ekonomiky takový, že je v recesi, rubl se zhroutil o čtyřicet procent a inflace vyletěla na sedmnáct. „Vše tedy nasvědčuje tomu, že účet za ruskou agresi na Krymu byl Moskvě vystaven daleko rychleji, než si kdo, ať už v Kremlu nebo na Západě, dovedl před rokem představit,“ oceňuje Kraus.