Ondřej Knotek se věnoval poměrům v Evropské unii a roli předsedkyně Evropské komise, kdy připomněl, že v tomto roce se hlasovalo dvakrát o jejím odvolání, což Leyenová, podle Knotka bohužel, ustála. Vysvětlil, jaké její kroky považuje za problematické: „Důvody pro její odvolání jsou jednoznačné. Ona se snaží usurpovat moc jednoznačným způsobem. Jde proti svobodě slova. Nedávno dokonce řekla, že chce na úrovni Evropské komise mít vlastní rozvědku, podřízenou Evropské komisi – rozumějme jí podřízenou,“ řekl v podcastu Chuť moci.
V souvislosti s úvahami na vznik rozvědky na úrovni Evropské komise europoslanec vysvětloval, jaký by podle něj byl její skutečný účel a jaké riziko v tom vidí. Podle Knotka by taková rozvědka hájila zájmy Evropské unie a předsedkyni Evropské komise by poskytovala informace o tom, kde se nachází nepřítel a jak proti němu postupovat. Náklady na rozvědku Evropské komise by podle něj nesli přímo občané členských států.
Zároveň ale upozornil, že pojem nepřítel by nebyl chápán jen navenek, ale i uvnitř unie. „Vnitřním nepřítelem by se pak mohli stát jednotlivé vlády, ministři nebo celé státy. Státy, které by se dostaly do sporu s Evropskou komisí,“ uvedl a dodal, že taková rozvědka by byla pravděpodobně nasazována právě proti členským státům, které s politikou Evropské komise nesouhlasí. „Zaměřovala by se na vše mimo bruselskou bublinu, tu eurokomisní a euroúřednickou. Věřím, že něco takového ji všichni omlátí o hlavu, ale je to obrázek toho, jak se uvažuje,“ podotkl Knotek.
Brainwashing a iluze o realitě Evropy
V této souvislosti europoslanec mluvil také o hlubším ideovém střetu uvnitř Evropské unie. Popsal existenci dvou proudů – jednoho, který chápe Evropu jako společenství suverénních členských států, a druhého, který prosazuje přesun rozhodovacích pravomocí do Bruselu. Právě tento druhý směr označil za snahu o federalizaci Evropy.
„Evropská komise se snaží získat finanční nástroje a legislativní nástroje tak, aby mohla neposlušné vlády vydírat, sankcionovat, a aby v těchto členských státech mohla věci veřejné ovlivňovat prostřednictvím médií, neziskovek a fakt-chackerů. Kteří pak říkají, kdo z těch národních politiků o unii říká pravdu a kdo ne. Ale platí je Evropská komise,“ pokračoval Knotek.
V této souvislosti europoslanec kritizoval způsob, jakým jsou podle něj některá evropská témata veřejnosti prezentována, a mluvil o systematickém vytváření iluzí. „Je to vymývání mozku, Evropská komise tvrdí, že tu budeme mít obnovitelné zdroje, vše tu bude levné a skvělé, což samozřejmě je nesmysl. Říká, že budeme velice příjemní na migranti, otevřená kultura, že to je v pohodě, ale pak nám kolega z Německa říká, že musel vzít dítě ze školky, protože tam půlka dětí mluvila jiným jazykem a v podstatě byly neředitelné,“ pokračoval Knotek.
„Evropská komise chce, aby se vše prezentovalo, jak je to v pořádku a pod kontrolou, ale není to pod kontrolou. Zelená politika Evropské unie vede ke krachu evropského průmyslu a nevede ke snížení celosvětových emisí. Naše migrační politika zhoršila bezpečnost na ulicích úplně brutálně. Je to nezpochybnitelné. Naštěstí ne v Česku, protože tady je ten Visegrád a nějaký zdravý rozum, ale na západ od nás je to velmi špatné,“ řekl k centralizaci moci v Evropské unii a k vlivu nejsilnějších států. „Evropská komise se snaží centralizovat moc do Bruselu pomocí některých států Evropské unie jako je Německo a Francie,“ poukázal.
Nejsme fanatici a nestrašíme lidi válkou, říká Knotek
V rozhovoru se europoslanec věnoval také konfliktu na Ukrajině a postoji, který podle něj jeho politická strana k této válce zaujímá. Zdůraznil, že jde o vyvážený přístup, který odmítá šíření strachu. „My nejsme fanaticky, kteří tu budou za každou cenu prosazovat všechno pro Ukrajinu a přehlížet nedostatky a rizika. My nestrašíme lidi válkou,“ zdůraznil.
Odmítá narativ, podle něhož Ukrajina bojuje výhradně za bezpečnost Evropy, a vysvětlil, kde vidí hranice této argumentace. „Jednoznačně se nebojím toho, že Ukrajina bojuje za nás. Ano, za nějaké hodnoty, které zastáváme, bojuje taky. Ale nemyslím si, že kdyby tzv. Ukrajina padla, že ruská vojska půjdou dál do Evropy. Ne, to se nestane. Nebojím se, že na nás Rusko bude útočit,“ zopakoval.
Neměli bychom Ukrajině dávat vše nebo přehlížet korupci, která tam je. „Tohle je manipulativní vylhaný narativ, který používala bývalá vláda v České republice. Nebyli schopni dělat dobrou politiku pro lidi, brali to pouze přes Ukrajinu a lidi jim to ve volbách spočítali a je to dobře,“ poznamenal europoslanec.
ETS2: mediální blamáž a falešná očekávání
V další části rozhovoru se europoslanec věnoval emisním povolenkám ETS2, které podle něj patří mezi témata, jež Čechy nejvíce pálí. Patrioti pro Evropu jsou proti nim a i současná česká vláda si hned na prvním zasedání schválila, že je nechce.
Pozornost věnoval europoslankyni Danuši Nerudové (STAN). Ta se stala zpravodajkou návrhů ke zmírnění emisních povolenek druhého řádu. Knotek vysvětlil, jak je tato role veřejnosti prezentována a jaká je její skutečná váha. „Já bych to nazval z pohledu Česka jako mediální blamáž roku ze strany Danuše Nerudové, prezentuje se, že se stala hlavní osobou této planety pro emisní povolenky 2, ale ono to tak není.
Legislativa k emisním povolenkám je v tuto chvíli nedotčená. Paní Nerudová se stala skutečně zpravodajkou legislativy, když to řeknu zjednodušeně legislativy o rezervě, protože povolenky se obchodují na trhu a rezerva slouží k tomu, že kdyby jich třeba bylo na tom trhu opravdu hodně málo, tudíž by se zvedala cena, tak za nějakých podmínek se tam může přilít trošku těch emisních povolenek a hodnota klesne.
Tahle legislativa je jenom o tom, že v právně závazné části toho textu jsou čtyři odstavce a paní Nerudová se stala v podstatě zpravodajkou čtyř odstavců, kde se může hýbat nějakými parametry. Určitě to má smysl, pomůžeme a přistoupíme k tomu konstruktivně, vždy hledáme nejlepší cestu pro Českou republiku. Něco málo se z toho dá, když to řeknu lidově, vyždímat, ale je to prezentováno tak, jako že to je vlastně záchrana občanů před drahou ETS 2. Houby. Nic takového to není. Může to jen lehce pomoct,“ přiblížil Ondřej Knotek, že tyto změny se týkají pouze drobných parametrů
Klíčové rozhodnutí, které bude mít skutečný dopad na cenu emisních povolenek ETS 2 pro občany, už padlo jinde – konkrétně u klimatického cíle, se kterým Danuše Nerudová souhlasila. „Pokud chcete ochránit občany před vysokou cenou emisní povolenky za to, že jezdí autem nebo topí plynem, tak nemůžeme mít ten vysoký cíl,“ řekl a upozornil, že ta zásadní legislativa, která se bude ETS 2 skutečně týkat, přijde v roce 2026.
5
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
