Borek se zpočátku zastavil u zemí, jež jsou v regionu spíše podprůměrné až průměrné – Egypt, Jordánsko, Libanon... Tyto země se nyní kvůli nedostatečnému testování dostávají už na taková čísla, že to vyvolává „pozdvižené obočí“. „Egypt má nyní zhruba 10 tisíc potvrzených případů nákazy. I v Libanonu a v dalších zemích je zaděláno na velký problém,“ upozornil blízkovýchodní zpravodaj.
Poukázal také na skutečnost, že tyto země mají však daleko mladší populaci. „Země jako Libanon, Egypt, Alžírsko a celá severní Afrika prodělávají mimořádné zpomalení populačního růstu, ale stále platí, že zdejší populace je velice mladá. Ta kritická složka populace, která dělá problém v Belgii, v Německu i v Česku, je tam daleko menší,“ uvedl Borek. Čísla, která začínají být strašidelná, ve výsledku až tak strašidelná být nemusí, jelikož se nákaza tolik neprojevila u lidí s vysokým seniorským věkem.
Fotogalerie: - Oáza koronavirové stezky
Dále zmínil bohaté země Blízkého východu – Saúdská Arábie, Bahrajn... A Katar – země, která je podle Borka jednou z nejbohatších, a má v přepočtu na obyvatele nejvyšší míru zásahu pandemie: „Bude to hodně ponuré blízkovýchodní koronavirové jaro. Blízký východ začíná být květnovým příběhem pandemie,“ sleduje vývoj pandemie Borek.
Kdo víc přispěl ke zvládnutí koronakrize?Anketa
Do toho Izrael počátkem března měl parlamentní volby, což pandemii značně zastínilo: „Sám jsem to zažil, byl jsem 2. března na volebním večírku strany Likud, kde se sešlo jejich pět tisíc špiček, stoupenců strany Likud, novinářů a zahraničních hostů. Bez jakýchkoliv hygienických pravidel a odstupů tam sledovali průběh volební noci,“ vysvětlil, proč bylo pro Izraelce těžké přepnout se do módu, zda bude Izrael následovat příběh Itálie, Německa, France, nebo České republiky.
Izrael na blízkovýchodní i globální poměry však disponuje špičkovým zdravotnictvím, které podle Borka je srovnatelné s českým zdravotnictvím, patrně je ještě o něco lepší. „Navíc se Izraelci těší jedné z nejvyšších dlouhověkostí na světě. Zároveň je zde zkušená populace lidí. Jejich schopnost provádět náročné lékařské výkony se v boji s pandemií zúročila. Premiér Benjamin Netanjahu jako jediný člověk řídil postup vůči pandemii, díky čemuž Izrael dokázal velice rychlé zavést nová opatření,“ podotkl.
Například chytrá karanténa se v Izraeli zavedla již druhého března: „A to tím stylem, že pohyb mobilu je automaticky překlápěn do minulosti dvou týdnů, stovky případů infekce byly už odhaleny. I to bylo součástí dlouhodobého vládnutí a stylu Netanjahua,“ chválil ho za velice rychlé a akceschopné rozhodování v krizové situaci.
Pak promluvil o izraelsko-palestinském konfliktu. Utužuje tyto dva světy společný nepřítel, nemoc covid-19 – nebo naopak bude prohlubeň ještě hlubší? „Představa, že koronavirus zázrakem utiší blízkovýchodní konflikty, je strašně hezká, ale konflikty jsou daleko hlubší. Jsou vytesány do kamene historie,“ zdůraznil Borek se zatnutou pěstí, že je nepředstavitelné, že by virus složil jejich zbraně.
Něco se ale přece jen změnilo. Izrael a Palestinci byli v posledních letech v hořkém daňovém ekonomickém sporu, kdy Palestinci vypláceli peníze rodinám pozůstalých po teroristech. Pro Izrael je to nepřijatelné a proto snižoval daňovou vratku, kterou převáděl Palestincům. Před několika dny ale Izrael oznámil, že poskytne Palestincům půjčku, která toto několikaleté saldo vynulovala.
„Izrael si uvědomuje, že není možné, aby vedle něj byl ekonomicky a pandemicky zničený palestinský stát,“ shrnul zpravodaj ČT.
Mediální optimismus směřuje k tomu, že by koronavirus mohl způsobit utlumení terorismu. A sice, že teroristé přestávají posílat své lidi do Evropy. Ani zde Borek ale nemůže zcela souhlasit. „Byl by to hezký příběh, ale řekneme si to raději v září, nebo za rok,“ varoval Borek před očekáváním, že by měl koronavirus tak zázračné vedlejší efekty.
K tématu uprchlíků připomněl, že například v Jemenu jde o humanitární katastrofu, nyní je tam zhruba 29 milionů lidi, kteří potřebují humanitární pomoc. „V Jemenu vystrkuje rohy středověk – cholera. Je zde hlad. Tady je člověk člověku vlkem, zde je koronavirus jen další přítěž, ale nemění zde zásadně situaci,“ doplnil Borek.
Tikající bombou je zcela jistě situace na hranici Turecka a Sýrie, kde v uprchlických táborech není možné dodržovat odstupy a hygienu. „Zatím zaplať pánbůh nevybouchla,“ zaklepal Borek na stůl, aby své tvrzení nezakřikl. Stejně jsou na tom uprchlické tábory Syřanů v Libanonu a v Jordánsku. „Zde pandemie znamená skutečně velký problém. V tuto chvíli to ale není zásadní věc z hlediska počtu nakažených,“ dodal Borek na závěr.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
