Viceguvernér České národní banky byl prvním hostem nedělních Otázek Václava Moravce. Hned v úvodu se ostře vymezil proti výroku prezidenta Miloše Zemana, že ČNB svou intervenční politikou oddálila přijetí eura, a to možná i proto, aby nepřišla o svou moc. Tomšík tuto tezi jednoznačně odmítl.
Ekonomiku ovlivní i situace na Ukrajině
„ČNB je jednou z nejtransparentnějších institucí, a to nejen v České republice, ale i ve světě,“ zdůraznil Tomšík s tím, že oslabení koruny na jedné straně a otázka přijetí eura na straně druhé jsou dvě zcela rozdílné věci. Podle Tomšíka českou ekonomiku nebrzdí intervence ČNB, ale např. nepříliš pružný trh práce.
„Jsem přesvědčen o tom, že transparentnost a důvěryhodnost institucí nestojí na tom, jak si mezi s sebou vyměňují informace přes média. Pokud s námi jakýkoli činitel chce komunikovat, má dveře otevřené. Pan prezident má také právo vyjadřovat se v médiích, ale my jsme řekli, že nebudeme tyto výroky komentovat,“ zdůraznil Tomšík. Podotýká, že se ČNB má starat především o cenovou stabilitu a v tomto smyslu si musí zachovat důvěryhodnost.
Nemalou roli ve vývoji české a evropské ekonomiky sehraje i další postup v ukrajinské krizi. V obecné rovině se Česká národní banka obává inflačních rizik, resp. příliš slabé inflace. ČNB se přitom neobává, že by koruna měla nějak skokově posílit. A to i proto, že vzhledem k nedávným hospodářským problémům nelze očekávat tak výrazné sbližování české ekonomiky s ekonomikami západními. Ačkoli by si to občané jistě přáli. V tuto chvíli nebude ono sbližování tak výrazné, jako bylo dříve.
Politické debaty
Odbory víc než jednou také vyzvaly představitele ČNB, aby se zúčastnili jednání tripartity, tedy rokování vlády, zaměstnavatelů a zaměstnanců. Tomšík připouští, že výjimečně je něco takového jistě možné. Pravidelná setkání však důrazně odmítá.
„Musím zdůraznit, že neexistuje v žádné rozvinuté zemi žádná centrální banka, která by se pravidelně zúčastnila jednání tripartity,“ uvedl viceguvernér. Jednání tripartity přitom lze označit za jednání s jasně politickým nábojem.
Současně divákům do žil vléval optimismus, když upozornil na to, že některá opatření vlád i Evropské centrální banky se na evropské ekonomice teprve pozitivně projeví.
Odvádění zisků z českých dcer a problémy kampeliček
Zároveň je ale třeba sledovat, co se děje ve velkých zahraničních bankovních domech, které vlastní zdejší menší české dcery. „Česká národní banka na základě tzv. denního dohledu sleduje, co banky plánují, aby splnily základní povinnosti pro bankovní podnikání v Česku, a pokud je splní, tak se svým dalším ziskem může vlastník naložit, jak uzná za vhodné,“ uvedl host pořadu. „Chci tady ujistit veřejnost, že bankovní sektor v Česku je velmi stabilní,“ zdůraznil Tomšík. Proti neadekvátnímu vyvádění peněz totiž prý ČNB přijala opatření již dávno, a to už v počátcích krize.
Sektor družstevních záložen je prý oproti českým bankám podstatně rizikovější a je třeba na něj více dohlížet. V Česku v tuto chvíli funguje jedenáct záložen. „Já se obávám, že pro ozdravění tohoto systému je třeba přijmout zásadní regulatorní opatření,“ řekl před kamerami viceguvernér ČNB. Sektoru kampeliček se dnes věnuje téměř třetina kapacit ČNB, ačkoli kampeličky představují jen jedno procento trhu.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
