Političky se shodly na tom, že chování norských úřadů je nepřijatelné, byť Chalánková poznamenala, že vyjádření prezidenta Zemana, který přirovnal počínání norského úřadu Barnevernet k nacistickému programu Lebensborn, je poměrně silné. "To bylo velmi silné vyjádření, já bych to spíše přirovnala k situaci dětí z programu Lebensborn po druhé světové válce," prohlásila poslankyně.
Baudyšová se pozastavila nad tím, že v Norsku je na jedné straně nepřijatelné plácnout děti přes zadek, ale psychické týrání dětí je zjevně tolerováno. Jak jinak chcete nazvat situaci, kdy synové mohou mluvit s maminkou jen několik minut ročně a to ještě ne jejich mateřskou řečí, kladla si otázku Baudyšová. Vyjádřila také názor, že by se v kauze mohl více angažovat ministr pro lidská práva a senátor Jiří Dienstbier (ČSSD). "Je to jeho právo a možná i povinnost," zdůrazňovala Baudyšová.
Chalánková prozradila, že se uvažuje také o podání mezinárodní žaloby na Norsko. "Uvažujeme o podání žaloby na Norsko podle článku osm Evropské úmluvy o lidských právech," uvedla poslankyně.
Vláda prý dlouho váhala
"Já osobně kladně hodnotím schůzku s premiérem Sobotkou a očekávám, že norská strana konečně zodpoví otázky, které jí byly položeny. V České republice byl ale ten problém, že jsme vládu oslavili již v roce 2011, ale ani úřady, ani vláda nejednaly tak aktivně, jak jednají od konce roku 2014," uvedla sestra paní Michalákové.
Zuzana Sovková také potvrdila, že požádá o svěření dětí své sestry do péče, pokud je norská strana nevrátí přímo matce.
Následně se řešila otázka, zda paní Eva Michaláková něco před českou veřejností tají, jak to naznačovala třeba ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Chalánková podobné výroky odmítla s tím, že měla možnost nahlédnout do spisů a může zodpovědně prohlásit, že Eva Michaláková veřejnosti sdělila vše podstatné.
A jak je to s odebíráním dětí v Česku?
Stranou pozornosti dam ve studiu nezůstalo ani odebírání dětí v Česku. Baudyšová prozradila, že se to děje v případech, kde hraje roli alkohol nebo existuje podezření na týrání či zneužívání dětí. Je to ale problém. "Je to citlivá věc, v naší zemi váznou i znalecké posudky, a prokázat, co se odehrálo či neodehrálo, je poměrně složité," poznamenala Baudyšová. Opatrovnické soudy u nás podle senátorky fungují, ale pracují pomalu, přičemž vina nebývá jen na straně soudců, někdy k tomu liknavě přistupují i rodiče. Je ale těžké nějak působit na soudy, aby svou práci urychlily, protože ty si zakládají na své samostatnosti.
Rozhodně by prý ale byla nerada, kdyby lidé přestali oznamovat podezření na zneužívání dětí, např. u sousedů. Občané by si prý měli všímat, co se kolem nich děje. Chalánková připomněla, že rozhodnutí o odebrání dítěte musí i u nás posvětit soud a je to bráno jako krajní možnost.
"Pokud jeden rok nepostavíte kousek silnice a postavíte ho další rok, tak se toho moc neděje, ale takový rok v životě dítěte, nebo čtyři roky v případě dětí paní Michalákové, to je strašně dlouhá doba," zdůrazňovala poslankyně.
Pozor na obchod s dětmi
"Je potřeba vyrovnat systém, dát do pořádku poměr mezi profesionálními pěstouny a biologickými rodiči, zejména těmi chudšími," zdůrazňovala dále poslankyně s tím, že na práva biologických rodičů se často zapomíná a uvažuje se o odebrání dětí z rodin jen proto, že rodiče nemají právě mnoho peněz. I Baudyšová je přesvědčená, že je třeba hovořit o celém systému a jeho vyvážení. "Pokud dítě projde více pěstounskými rodinami, nebo nakonec je předáváno z jedné dobré rodiny dál, tak nevím, do jaké míry je to správný postup," upozornila Baudyšová.
Obě političky se v závěru pořadu shodly na tom, že je třeba bránit i obchodu s dětmi, který se bohužel po světě rozmáhá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
