CVVM: Největší českou osobností byl podle nejvíce lidí Karel IV.

22.11.2013 11:12

Za nejvýznamnější českou osobnost považuje nejvíce lidí krále Karla IV., uvedlo ho 24 procent občanů. Třiadvacet procent občanů jmenovalo prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a na třetím místě se ziskem 20 procent hlasů skončil někdejší prezident Václav Havel. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, které poskytlo jeho výsledky ČTK. Za vrchol českých dějin označilo nejvíce lidí, 38 procent, dobu panování Karla IV.

CVVM: Největší českou osobností byl podle nejvíce lidí Karel IV.
Foto: Hans Štembera
Popisek: Na Pražském hradě proběhla inaugurace nového prezidenta Miloše Zemana

Za trojicí uvedených největších osobností následovali s výrazným odstupem reformátor Jan Hus a "učitel národů" Jan Amos Komenský, které zmínilo pět, respektive čtyři procenta lidí. Dvě procenta dotázaných shodně uvedla Járu Cimrmana a svatého Václava. Kolem procenta hlasů obdržely osobnosti jako zpěvák Karel Gott, hokejista Jaromír Jágr, husitský vojevůdce Jan Žižka, spisovatel Karel Čapek nebo císař Rudolf II. Procentní zisk měli i prezident Miloš Zeman a jeho předchůdce Václav Klaus.

CVVM provedlo podobný průzkum před šesti lety a v porovnání s ním si výrazně o devět procentních bodů polepšil Havel, který před dvěma roky zemřel. U dalších osobností k významnějším změnám nedošlo, uvedli autoři průzkumu.

Vrchol českých dějin je podle průzkumu po době Karla IV. období první republiky

V otázce týkající se historických období druhý největší počet respondentů označil za vrchol českých dějin období první republiky. V porovnání s dobou Karla IV. ji ale jmenovalo o 18 procent lidí méně. Ostatní období už byla uváděna výrazně méně. Sedm procent občanů zvolilo éru národního obrození, pět procent husitství a zastoupení dalších období je ještě nižší.

Oslovení měli také uvést tři události, které považují za nejvýznamnější od konce první světové války. Nejčastěji se v jejich odpovědích objevovala sametová revoluce. Za ní následovaly konec druhé světové války, vznik československého státu, rozpad federace a vznik samostatné České republiky v roce 1993, srpen 1968, únorový převrat a nástup komunismu v roce 1948 a takzvané Pražské jaro. V porovnání s rokem 2007 se výsledky téměř nezměnily, mírně ale posílil význam listopadu 1989 na úkor vzniku republiky v roce 1918 a významu Pražského jara.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: dkr, čtk

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…