O jeho ocenění informoval web Aktuálně.cz. Zdůrazňuje, že Soros nebyl vybrán jako miliardář a jeden z největších finančních spekulantů druhé poloviny dvacátého století, ale jako reprezentant hodnot liberální demokracie.
Financial Times Sorose doslova nazvaly „vlajkonošem liberální demokracie“. Oceněn byl i za to, že „denně čelí útokům pro svůj aktivismus a liberální vidění světa“. Následuje dojímavý výčet Sorosových dobročinných aktivit, počínaje jeho podporou černých afrických studentů proti apartheidu v sedmdesátých letech. Nyní prý v Jihoafrické republice opět čelí nenávisti, protože jím podporovaní investigativní novináři měli zmařit dohodu s Ruskem o výstavbě jaderné elektrárny. A podobným útokům prý „král neziskovek“ čelí i jinde ve světě.
FT Person of the Year: George Soros https://t.co/nZR1pgQ3Bb
— Financial Times (@FT) 19. prosince 2018
„Bylo to obrovské posílení, které posílilo mé přesvědčení, že děláme něco správného,“ říká sám Soros o útocích na jeho osobu.
Podle britského deníku je ale pro Sorose neobyčejně těžké žít v současném světě. „Od jeho rodného Maďarska po jeho adoptivní domov, USA, všude ve světě síly nacionalismu a populismu bourají liberálně demokratický řád, který on neúnavně podporuje,“ můžeme se dočíst.
Právě hodnoty liberální demokracie, které vyznává, prý byly jedním z hlavních faktorů, které rozhodly o jeho letošním ocenění.
„Po více než tři desetiletí využíval pan Soros filantropii k boji proti autoritářství, rasismu a nesnášenlivosti. Svou trvalou snahou o otevřenost, svobodu sdělovacích prostředků a lidských práv na sebe přivolal hněv autoritářských režimů a stále více také nacionálních populistů, kteří nadále posilují, zejména v Evropě,“ píší dále Financial Times.
Počet svých nepřátel Soros vnímá jako pozitivní jev. „Je to důkaz, že dělám něco dobře,“ pochvaluje si a dodává, že jej obviňují úplně ze všeho, včetně toho, že je „antikrist“.
Tatínek hedgeových fondů a král neziskovek
George Soros se narodil jako György Schwartz v zámožné maďarské rodině, která byla židovského původu, ale spíše než o náboženství se zajímala o byznys. Válku rodina přečkala na falešné dokumenty, ale po roce 1945 se mladý Soros rozhodl odejít na Západ.
V USA se začal věnovat finančním spekulacím. Projevil se jako geniální investor, zejména v nejrizikovějších hedgeových fondech (Financial Times ho titulují mazlivou přezdívkou „otec hedgeových fondů“). Soros se stal jedním z nejúspěšnějších burziánů druhé poloviny dvacátého století.
Vrcholným kouskem pana Sorose byl v rámci jeho série útoků na rozkolísané měny jeho brutální útok na britskou libru v roce 1992. Za jediný večer tehdy dokázal vydělat miliardu dolarů a britská libra byla po tomto útoku spekulantů se Sorosem v čele zdevastována natolik, že musela odstoupit od příprav na euro, ke kterým se už nikdy nevrátila. Sorosovu vrcholnému kousku se dodnes přezdívá „černá středa“.
Od devadesátých let si Soros uvědomoval, že když bude prostřednictvím svých neziskových aktivit ovlivňovat politiku, může to pomoci i jeho byznysu a navíc si tím vylepší pověst, kterou měl tehdy tu nejhorší.
A tak se začal věnovat budování celosvětového impéria neziskových organizací, zastřešených Fondem otevřené společnosti (Open Society Fund). První zkušenosti získával na přelomu tisíciletí, právě jeho neziskovkám je připisován zásadní podíl na vlně „barevných revolucí“ v postsovětských republikách.
Právě Sorosovi je také přičítána rozhodující zásluha na tom, že se nepříliš známý mladý senátor z Illinois jménem Barack Obama stal během pouhých dvou let celosvětovou politickou superstar a posléze vyhrál prezidentské volby. Lidé ze Sorosových neziskovek se pak stali významnou částí Obamovy administrativy.
V druhém desetiletí 21. století George Soros vehementně podporoval migraci a celkově politiku otevřených hranic.
Jeho „podporu nezávislých médií“ můžeme v ČR sledovat například při každoročním vyhlašování „Novinářských cen“, které Open Society Fund pořádá ve spolupráci s velvyslanectvím USA.
Letos si je odnesli například Apolena Rychlíková, Ondřej Kundra z Respektu, nebo kolektiv redaktorů Aktuálně.cz (stejně jako Respekt spadající pod mediální dům Economia Zdeňka Bakaly), představující čtenářům na „unikátní grafice“ nebezpečí dezinformací.
Nyní se za to jako „vlajkonoš liberální demokracie“ stal osobností roku deníku Financial Times.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
