Před rokem v nově budované běloruské jaderné elektrárně Ostrovec došlo k nehodě. Při manipulaci se jim tam sesunula tlaková nádoba reaktoru, jedna z nejdůležitějších součástí elektrárny. „Na velkých stavbách se něco takového může přihodit. Selhal lidský faktor. Bezpečnost je u nás prioritou, a proto jsme požádali dodavatele technologie, aby tlakovou nádobu reaktoru vyměnili, což se i stalo. Při převozu náhrady se zase část obalu otřela o překážku u cesty, ale šlo o maličkost,“ sdělil nyní ředitel Běloruské jaderné elektrárny Michail Filimonov. Dlouho poté, co informace vyčmuchali a zveřejnili novináři. Bělorusko má s jadernou energií dost nešťastnou zkušenost. Právě na jeho území totiž po výbuchu v Černobylu v roce 1986 skončilo nejvíce radioaktivního spadu, což se tehdy v SSSR dlouho tajilo. Nyní redaktor ParlamentníchListů.cz odjel s výpravou zahraničních novinářů na staveniště historicky první „jaderky“ v Bělorusku.

Napříč Běloruskem

Dva bloky zmíněné elektrárny se staví kousek od městečka Ostrovec, nedaleko neklidných hranic s Litvou, která je členem EU i NATO, pár desítek kilometrů od jejího hlavního města Vilniusu. Není divu, že jak Litevci, tak i část Bělorusů, potažmo obyvatel Ostrovce, měli z atomové elektrárny strach. Místo se hledalo velmi složitým procesem vyhodnocování rizik a schvalování. Prvotních čtyřiasedmdesát lokalit bylo zredukováno na tři a po posouzení biologických, meteorologických, seismologických a dalších parametrů padl výběr právě na Ostrovec. Alespoň tak to říkají vysocí představitelé dostavované „jaderky“.

Bělorusko je jedna velká rovina a v rámci Evropy celkem chudá země. „Na začátku stavby v roce 2013 jsme pochopili, že musíme zvrátit negativní nastavení místních, potažmo lidí žijících v a kolem Ostrovce. Jde o zemědělský kraj, kde dosud žádná větší stavba nevznikla. Začali jsme zvyšovat informovanost obyvatelstva. Mezi lidi chodí naši specialisté a srozumitelně hovoří o atomové energii a vysoké bezpečnosti práce v elektrárně. Také se při stavbě orientujeme na zaměstnávání místních. Jde o pracovní místa a platy. Lidé to začali akceptovat,“ podokl Filimonov. Litva sice stále protestuje a někdy i vyhrožuje, ale to je její problém. „Ostatně u vás byla s Temelínem a Rakouskem podobná situace a postupně to odeznělo,“ řekl jeden z expertů, který si nepřál být jmenován.

„U nás platím jen třicet procent z ceny za topení, ostatní doplácí stát. Nicméně v bytech začne být tepleji, až když začne celostátní topná sezóna,“ řekla zaměstnankyně reklamní agentury v běloruské metropoli Minsku. „To je pěkná blbost. Platím plnou cenu,“ nesouhlasil taxikář tamtéž. Takže babo raď. Od jaderné elektrárny si běloruští energetičtí odborníci slibují právě snížení cen elektřiny, diverzifikaci zdrojů a rychlou návratnost. „Skoro až pětadevadesát procent běloruské energie pochází z ruského plynu. Povětrnostní či sluneční podmínky zde nejsou moc dobré, takže se na tyto zdroje energie nemůžeme moc spoléhat. Ceny by mohly s jádrem podstatně klesnout,“ vysvětlil šéf oddělení jaderné energetiky místního ministerstva energetiky Vasilij Poljuchovič.

Stavba a městečko

„Jaderné reaktory a jaderné technologie celkově se stávají jedním z nejlepších a nejefektivnějších vývozních artiklů Ruska. Dva bloky VVER-1200 se budují v první běloruské jaderné elektrárně Ostrovec. Pokud se stihne zahájení provozu prvního reaktoru podle plánu v listopadu 2018, bude mít Rusko fungující blok nejen doma, ale i v zahraničí. A to bude velká výhoda při nabízení projektů zahraničním zákazníkům,“ napsal český jaderný fyzik Vladimír Wagner ve svém nedávném shrnutí Současný stav a budoucnost jaderné energetiky. Do elektrárny totiž dodala technologii ruská státní korporace Rosatom a Ruská federace také zajistila v rámci půjčky Bělorusku její financování do výše deseti miliard dolarů. Třicet procent prý už je proinvestováno.