Před rokem v nově budované běloruské jaderné elektrárně Ostrovec došlo k nehodě. Při manipulaci se jim tam sesunula tlaková nádoba reaktoru, jedna z nejdůležitějších součástí elektrárny. „Na velkých stavbách se něco takového může přihodit. Selhal lidský faktor. Bezpečnost je u nás prioritou, a proto jsme požádali dodavatele technologie, aby tlakovou nádobu reaktoru vyměnili, což se i stalo. Při převozu náhrady se zase část obalu otřela o překážku u cesty, ale šlo o maličkost,“ sdělil nyní ředitel Běloruské jaderné elektrárny Michail Filimonov. Dlouho poté, co informace vyčmuchali a zveřejnili novináři. Bělorusko má s jadernou energií dost nešťastnou zkušenost. Právě na jeho území totiž po výbuchu v Černobylu v roce 1986 skončilo nejvíce radioaktivního spadu, což se tehdy v SSSR dlouho tajilo. Nyní redaktor ParlamentníchListů.cz odjel s výpravou zahraničních novinářů na staveniště historicky první „jaderky“ v Bělorusku.
Napříč Běloruskem
Dva bloky zmíněné elektrárny se staví kousek od městečka Ostrovec, nedaleko neklidných hranic s Litvou, která je členem EU i NATO, pár desítek kilometrů od jejího hlavního města Vilniusu. Není divu, že jak Litevci, tak i část Bělorusů, potažmo obyvatel Ostrovce, měli z atomové elektrárny strach. Místo se hledalo velmi složitým procesem vyhodnocování rizik a schvalování. Prvotních čtyřiasedmdesát lokalit bylo zredukováno na tři a po posouzení biologických, meteorologických, seismologických a dalších parametrů padl výběr právě na Ostrovec. Alespoň tak to říkají vysocí představitelé dostavované „jaderky“.
Bělorusko je jedna velká rovina a v rámci Evropy celkem chudá země. „Na začátku stavby v roce 2013 jsme pochopili, že musíme zvrátit negativní nastavení místních, potažmo lidí žijících v a kolem Ostrovce. Jde o zemědělský kraj, kde dosud žádná větší stavba nevznikla. Začali jsme zvyšovat informovanost obyvatelstva. Mezi lidi chodí naši specialisté a srozumitelně hovoří o atomové energii a vysoké bezpečnosti práce v elektrárně. Také se při stavbě orientujeme na zaměstnávání místních. Jde o pracovní místa a platy. Lidé to začali akceptovat,“ podokl Filimonov. Litva sice stále protestuje a někdy i vyhrožuje, ale to je její problém. „Ostatně u vás byla s Temelínem a Rakouskem podobná situace a postupně to odeznělo,“ řekl jeden z expertů, který si nepřál být jmenován.
„U nás platím jen třicet procent z ceny za topení, ostatní doplácí stát. Nicméně v bytech začne být tepleji, až když začne celostátní topná sezóna,“ řekla zaměstnankyně reklamní agentury v běloruské metropoli Minsku. „To je pěkná blbost. Platím plnou cenu,“ nesouhlasil taxikář tamtéž. Takže babo raď. Od jaderné elektrárny si běloruští energetičtí odborníci slibují právě snížení cen elektřiny, diverzifikaci zdrojů a rychlou návratnost. „Skoro až pětadevadesát procent běloruské energie pochází z ruského plynu. Povětrnostní či sluneční podmínky zde nejsou moc dobré, takže se na tyto zdroje energie nemůžeme moc spoléhat. Ceny by mohly s jádrem podstatně klesnout,“ vysvětlil šéf oddělení jaderné energetiky místního ministerstva energetiky Vasilij Poljuchovič.
Stavba a městečko
„Jaderné reaktory a jaderné technologie celkově se stávají jedním z nejlepších a nejefektivnějších vývozních artiklů Ruska. Dva bloky VVER-1200 se budují v první běloruské jaderné elektrárně Ostrovec. Pokud se stihne zahájení provozu prvního reaktoru podle plánu v listopadu 2018, bude mít Rusko fungující blok nejen doma, ale i v zahraničí. A to bude velká výhoda při nabízení projektů zahraničním zákazníkům,“ napsal český jaderný fyzik Vladimír Wagner ve svém nedávném shrnutí Současný stav a budoucnost jaderné energetiky. Do elektrárny totiž dodala technologii ruská státní korporace Rosatom a Ruská federace také zajistila v rámci půjčky Bělorusku její financování do výše deseti miliard dolarů. Třicet procent prý už je proinvestováno.
Fotogalerie: - Běloruská jaderná elektrárna
U základního kamene se s počátkem prací nechal vyfotit stále volený prezident Běloruska Alexandr Lukašenko. K přístupu na staveniště je třeba i v rámci exkurze několika zvláštních povolení, která ale na místě od novinářů nebyla vůbec vyžadována. Ani z umělého kopce uprostřed komplexu budov však nelze vše fotografovat. Přísně se dbá na to, aby si nikdo podrobně nevyfotil pět linií plotů, které objekt jaderných bloků ohrazují. Ty pak připomínají spíše megamauzolea nějakých světových krutovládců než hospodářsky prospěšné stavby. Taky zde bylo prozatím použito 833 tisíc kubických metrů betonu. Na druhou stranu přímo v objektu moc strážníků či členů ochranky vidět nebylo.
Ostrovec je osmitisícové městečko, v jehož starší panelákové zástavbě stojí nové informační středisko s různými fotografiemi, nákresy a plány jaderné elektrárny. V posluchárně pak na stěně visí text běloruské hymny a slova Maxima Klimkoviče zní: „My, Bělorusové – pokojní lidé, celými srdci oddaní své rodné zemi, přátelství udržujeme, sílu získáváme v pracovité, svobodné rodině.“ Městečko by se kvůli elektrárně, která leží dvacet kilometrů od něj, mělo rozrůst o pět tisíc obyvatel, a proto jsou zde budována minisídliště, školky, školy, sportoviště a poliklinika. Na hlavní třídě na to budování stále přísně dohlíží socha Lenina.
Jaderné katastrofy
V honosném výcvikovém centru nedaleko elektrárny se ve cvičném „velíně“, tedy řídící místnosti „jaderky“, neustále na směny trénují party řídících techniků. „Jsou stále připravováni na větší i menší krizové situace, aby je dokázali zvládat s chladnou hlavou. Ostatně tréninkem budou muset procházet i po spuštění chodu elektrárny, aby si procvičovali vlastní ostražitost,“ podotkl šéf výcvikového centra Vladimir Gorin. Ve „velíně“ přesto na stěně visí obrázek pravoslavné ikony, aby bylo zřejmé, že nad nimi drží ochrannou ruku i Bůh. A opodál zase mezinárodní stupnice jaderných událostí (INES), jež končí růžovým stupněm sedm, tedy velmi těžkou havárií.
Fotogalerie: - Běloruská jaderná elektrárna II
A ty byly dvě. V Sovětském svazu roku 1986 Černobyl, kdy při pokusu na čtvrtém reaktoru došlo k jeho přehřátí, protavení a výbuchu, což si bezprostředně po výbuchu vyžádalo jednatřicet obětí. Další desítky až stovky tisíc lidí zemřely podle různých odhadů v důsledku záření. V Japonsku pak roku 2011 Fukušima I, která byla zatopena vlnou tsunami způsobenou silným zemětřesením. Poté došlo ke třem mohutným explozím. Více než 1000 z 150 000 obyvatel zemřelo na následky evakuace z okolí elektrárny. V červeném poli těžkých havárií je pak uveden sovětský kombinát pro zpracování radioaktivních materiálů Majak. Pak následují havárie elektráren ve Velké Británii a USA. Na druhou stranu se stala stavěná a geopoliticky dost nebezpečná jaderná zařízení v Iráku a Sýrii cílem vzdušných útoků ze strany Izraele.
Kolem stavby jaderné elektrárny v Ostrovci je i kvůli výše vylíčeným mininehodám spousta různých dohadů a nejasných zpráv. Ředitel Filimonov vše shrnuje: „Na takhle velké stavbě je spousta personálu. Pracuje na ní přes čtyřicet velkých smluvních firem. Byly u nás i takové incidenty, že nějaká společnost nezaplatila platy svým zaměstnancům. Vždy to bylo vyřešeno ke spokojenosti hlavně pracujících a s podobnými firmami jsme se rozešli. Všechno prověřujeme a v současnosti se takové věci už nedějí.“ Ostatně na běloruskou elektrárnu dodalo součástky hned čtrnáct českých firem za více než čtvrt miliardy korun.
Rámeček: Jaderná elektrárna v Bělorusku
Ostroveckou jadernou elektrárnu staví v Bělorusku ruská korporace pro atomovou energii Rosatom na základě mezivládní dohody mezi Běloruskem a Ruskem podepsané v roce 2011. Výstavba prvního bloku začala v roce 2013 a druhého bloku o rok později. Pro dva bloky této elektrárny byl zvolen projekt reaktoru VVER-1200 verze AES-2006, který odpovídá všem ruským i evropským regulačním normám, požadavkům organizace EUR sdružující evropské provozovatele jaderných elektráren a doporučením Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Podle plánu má být výstavba prvního bloku hotova v roce 2019. Reaktor VVER-1200 představuje novou generaci reaktorů a zároveň nejvýkonnější jaderný reaktor v Rusku. K hlavním výhodám jaderných bloků s reaktory typu VVER patří vysoká produktivita, dlouhá životnost a vysoká úroveň bezpečnosti. Projektová doba provozu nových bloků dosahuje šedesáti let. Projekt, podle nějž probíhá výstavba v Běloruské jaderné elektrárně, je jedním z nejmodernějších na světě, splňuje požadavky na odolnost elektrárny vůči vnějším i vnitřním rizikům, které byly připraveny v reakci na fukušimskou havárii a mají zabránit tomu, aby se stejná havárie opakovala. Projekt VVER-1200 je výjimečný především kombinací aktivních a pasivních bezpečnostních systémů. Projekt je vybaven dvojitou ochrannou obálkou a lapačem taveniny, což zabraňuje úniku radioaktivních látek do životního prostředí a zajišťuje splnění požadavků generace III+.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
