Podle něj existují dva scénáře - základní a krizový. Ten základní počítá se zastavením tranzitu plynu přes Ukrajinu. „To bychom zvládli poměrně dobře, jsme schopni se s tím vyrovnat,“ říká Bartuška. Od roku 2009 a známé lednové plynové krize, kterou tehdy za EU řešil český premiér Topolánek, totiž Česko vybudovalo nové zásobníky plynu a navíc se lépe napojilo na západní plynovody z Norska.
Letos byly zásobníky na zimu naplněny s měsíčním předstihem, právě kvůli nejisté situaci na Ukrajině. „My se musíme starat o to, kolik plynu máme připraveno na zimu, protože situace na Ukrajině je dramatická. Zatím se nepodařilo úplně ukončit občanskou válku a alternativa, že se bude opakovat rok 2009, není zcela vyloučena,“ uvedl k tomu ministr průmyslu Jan Mládek.
Krizová varianta by však byla mnohem vážnější. Vychází z předpokladu, že Rusko zavře všechny kohouty do Evropy včetně plynovodu Nord Stream pod Baltským mořem. Na tuto variantu podle Mládka nejsme připraveni vůbec. Bartuška navíc říká, že tento černý scénář není úplně nereálný. „Kdyby někdo v březnu řekl, že pět největších ruských bank bude pod sankcemi Evropské unie, nikdo tomu nebude věřit,“ připomněl Bartuška, že dnes se nedá odhadovat vůbec nic.
Navíc zvláštní vyslanec připomíná, že pro Rusko už plyn nepředstavuje tak zásadní zdroj příjmů jako před několika lety. A v Kremlu se prý v určitých skupinách průběžně objevují názory, že by se Evropě mělo zmrznutím alespoň pohrozit.
Bartuška připomíná, že bez plynu by města musela přejít na jiný zdroj vytápění, třeba na uhlí. Tyto změny by nejspíš byly nevratné.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
