Prezident Petr Pavel prohlásil, že vznik Spojených států evropských je podle něj pravděpodobně jediným dlouhodobým řešením, jak si kontinent udrží relevanci na světové mapě. V debatě s občany v Litomyšli 22. dubna zdůraznil, že Evropa musí přestat spoléhat na ochranu „přes oceán“ a naučit se mluvit jedním hlasem.

arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.

• BPP
• Profil není převzatý, články vkládá redakce.
• prezident České republiky

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Více evropských států si podle něj uvědomuje, jaká je realita, že se už nemůžeme donekonečna koukat přes oceán, pokud jde o zajištění bezpečnosti. Stejně jako se nemůžeme dívat na východ, pokud jde o energetickou bezpečnost, ale musíme se konečně postavit na vlastní nohy a postarat se o sebe sami.

Touha po relevantním místě na světové mapě, se kterou obvykle přicházejí politici velkých a v minulosti globálně významných evropských zemí, podle Petra Pavla nemá jen aspekty bezpečnostní, ale i ekonomické. A evropská jednota v podobě federalizované státnosti by podle něj přispěla i k rozvoji společné evropské kulturní identity, ke které podle Pavla odkazoval už prezident Masaryk.

„A to znamená, že se musíme tady v Evropě domluvit. Především na těch podstatných věcech, že si chceme zachovat něco, co můžeme nazvat evropskou kulturní identitou a dědictvím, které je z velké části postavené na hodnotách, které už zdůrazňoval Masaryk. A i když dnes slyšíme, že bychom měli opustit hodnotovou idealistickou politiku, která nám údajně nic nepřinesla, tak si myslím přesný opak,“ řekla doslova hlava státu.

Součástí této vize je podle prezidenta i větší evropská samostatnost v oblasti obrany, včetně jaderného odstrašení. Pavel podpořil myšlenku francouzského jaderného deštníku jako formu rozšířené spolupráce, nikoli jako rozšiřování jaderných zbraní.

„Jestliže se bavíme o možném francouzském jaderném deštníku, tak je to čistě jen rozšíření spolupráce Francie se zeměmi, které o tu ochranu stojí. Neznamená to rozhodně ale rozšíření jaderných zbraní nebo jejich nosičů,“ sdělil prezident.

Šlo by podle něj o dohodu, v níž by Francie v případě krajního ohrožení chránila svými jadernými kapacitami i další evropské partnery.

Tato dohoda by se pak stala základem široké evropské integrace.

Dostál prezidenta vyzval, aby přestal páchat velezradu

Prezidentova slova odstartovala vášnivou veřejnou debatu, v níž europoslanec Ondřej Dostál dokonce zmínil zločin vlastizrady.

„Vyzývám pana prezidenta, aby přestal páchat velezradu propagací Spojených států evropských. On možná není vybaven na to vůbec rozpoznat, že tak činí, ale:**

• Velezradou se rozumí jednání prezidenta směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky

• Vznik jakýchsi „Spojených států evropských“ po vzoru USA je s českou svrchovaností (čl. 1 Ústavy ČR) pojmově neslučitelný (Kalifornie nebo Texas v rámci USA taktéž svrchovanými nejsou, např. nemohou vykonávat vlastní zahraniční politiku)

• Pokud Petr Pavel propagoval evropskou federaci, jednal proti svrchovanosti státu, jehož se stal prezidentem – což je obsahově velezrada,“ napsal europoslanec na síti X.

Vyzývám pana prezidenta, aby přestal páchat velezradu propagací Spojených států evropských? On možná není vybaven na to vůbec rozpoznat, že tak činí, ale:
?? Velezradou se rozumí jednání prezidenta směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky
??Vznik Vznik "Spojených… pic.twitter.com/VRHZDtcJ6A

— Ondřej Dostál (@dostalondrej) April 24, 2026

Dále uvedl, že pan prezident si asi v Litomyšli na besedě připadal moudrý a hodnotový, dokonce uznává, že u toho dobře vypadal. „Ale přesto by si tu Ústavu měl přečíst, nebo aspoň nechat převyprávět od kolegy Kysely či jiného poradce. Takový pěkný prezidentský slib mu namalovali a on ani neví, na co přísahal... Pokud by chtěl prosazovat Spojené státy evropské, musel by abdikovat; ztrátu ústavní suverenity republiky ve prospěch většího státoprávního celku může propagovat jako občanský aktivista (podobně jako třeba monarchisté nostalgicky propagují návrat Habsburka a obnovu Rakouska-Uherska), ne však jako ústavní činitel, notabene ten nejvyšší,“ uzavřel Dostál.

Peszynski: Pavel není vlastizrádce a Spojené státy evropské vzniknout musí

Za prezidenta se postavil aktivista Tomasz Peszyński, který se kdysi proslavil v Pražském Majdanu. „Hele, já vím, že dezoláty nepřesvědčím a liberálové to vědí, ale možná tu je pár lidí, kteří si nejsou jistí, tak já to napíšu. Proč Petr Pavel není vlastizrádce, když si myslí, že řešením pro Evropu jsou Spojené státy evropské. A proč by to měli uznat i lidé, kteří nejsou fanoušky jednotné Evropy, pokud nejsou úplně vygumovaní. Hejt na internetu říká, že Pavel je vlastizrádce, protože chce odevzdat Českou republiku do tenat Bruselu. Nechce,“ napsal na Facebooku.

Žádné Spojené státy evropské dosud neexistují, na rozdíl od Ruska, které bohužel existuje a koná. A někteří politici nás podle aktivisty tomuto Rusku reálně prodávají. Zato Pavel prý jen vyjádřil svou představu o budoucnosti, nemluvil o tom, co hodlá dělat. Do té doby, než ta budoucnost vůbec nastane, uběhne hodně času a Pavel už v té době ani nemusí být prezident.

„USE musí vzniknout z přání a vůle Evropanů, evropských národů a národních států. Do toho procesu se ČR zapojí nebo ne. To nikdo neví, ale ten proces ani nenastal. Jsem si docela jistý, že o vstupu do USE se bude podobně jako o vstupu do EU rozhodovat na základě referenda. V extrémním případě hlasováním poslanců. Není možné, aby nás prezident připojil k nějakému jinému celku jen o své vůli. Nemá na to pravomoci. Pavel nevyjádřil úmysl se někam připojovat, jen řekl svůj názor na to, co by se mělo stát,“ předestřel svou vizi aktivista, který byl v posledních letech aktivní také ve skupině Přátelé Německa v ČR.

Fotogalerie: - Úterní schůze sněmovny

Spojené státy evropské: Co vybádal Farský na Fulbrightu

Na sociálních sítích se po prezidentově vystoupení objevilo také souhlasné stanovisko také od europoslance Jana Farského.

Youtuber a komentátor dění Petr Žalud na sociálních sítích napsal, že myšlenka federalizace Evropy nezní všem politikům jako hrozba, řada z nich v ní naopak vidí obrovskou příležitost. „Evropa je na rozcestí. Buď bude stavět na národovectví, na ochraně dílčích zájmů a propadne se do bezvýznamnosti a bude jen kořistí silnějších. Nebo půjde cestou větší spolupráce. A to je šance na bezpečnou, silnou a prosperující Evropu a Česko. Není to zaručené. Ale jisté je, že přes omezení spolupráce cesta určitě není. A říkejme tomu cíli třeba Spojené státy evropské. Je to cesta k silnější Evropě i Česku. A to chci,“ napsal na síti X.

Evropa je na rozcestí. Buď bude stavět na národovectví, na ochraně dílčích zájmů a propadne se do bezvýznamnosti a bude jen kořistí silnějších.

Nebo půjde cestou větší spolupráce. A to je šance na bezpečnou, silnou a prosperující Evropu a Česko. Není to zaručené. Ale jisté je,… pic.twitter.com/jNoUaHadsw

— Jan Farský (@JanFar_sky) href="https://twitter.com/JanFar_sky/status/2047684858739114114?ref_src=twsrc%5Etfw">April 24, 2026

Tato podpora vlastně nepřekvapuje, europoslanec Farský a současná hlava státu k sobě mají názorově blízko. Když se Pavel stal prezidentem, uvažovalo se, že Farského, který se vzdal poslaneckého mandátu, zaměstná na Hradě jako politického poradce. Je tedy možné, že i po letech mají společné téma. 

Jan Farský se tématu Spojených států věnoval i badatelsky v rámci svého slavného Fulbrightova stipendia, kvůli kterému na půl roku opustil Poslaneckou sněmovnu a rozpoutal tím velkou debatu.

Projekt, se kterým místopředseda STAN stipendium pro bádání v USA získal, nesl název „Jak proměnit 250 let amerického federalismu v návod pro příštích 25 let Evropské unie“.

Jeho výzkum měl přinést „poučení z centrální autority, pravomocí státu a hospodářské unie pro posílení suverenity, jednotu a demokratické legitimity Evropské unie“.

Mezi klíčové aspekty federalizace po americkém vzoru mají podle něj patřit reformy rozdělení pravomocí mezi federálními a státními orgány se zdůrazňováním účelu efektivity, dále využití měnové unie k posilování společného rozpočtu nebo posilování demokratické legitimity orgánů federace, v našem případě Evropského parlamentu.

Jan Farský sám při vysvětlování svého projektu zmiňoval významnou integrační roli společné bezpečnosti, včetně toho, že unijní armáda může poskytovat lákavou příležitost sociální jistoty i společenského růstu pro děti z problematických oblastí.

Před pár dny se europoslanec v textu pro Hospodářské noviny zmiňoval o „evropské pevnosti“. A navrhoval, aby si evropská armáda právě u nás vybudovala svůj West Point. Opuštěná krajina Krušnohoří na hranicích Ústeckého a Karlovarského kraje by podle něj mohla najít využití jako prostor pro vojenskou vysokou školu s veškerým příslušenstvím, kde by se potkávali vojáci z celé Evropy.  

Představa Evropy hovořící jedním hlasem vypadá podle mnohých logicky, ale federalizovaná státnost s konkrétními prvky jako je armáda je přece jenom silnější káva. Náměstkyni ministra zdravotnictví Karlu Maříkovou na prezidentových slovech zklamalo především konstatování, že jde o změnu nevyhnutelnou, tedy že je předem daná. 

„V demokracii rozhodují voliči. Již za rok bude probíhat prezidentská kampaň a voliči budou moci říci, zda chtějí na Hradě bývalého komunistického rozvědčíka, dříve připraveného bojovat za Varšavskou smlouvu a totalitní ideologii, a nyní vzývajícího Spojené státy evropské, anebo dají hlas jinému kandidátovi, který odmítne vznik bruselského federálního superstátu,“ uzavřel téma na svém profilu na ParlamentníchListech.cz náměstek ministra spravedlnosti Zdeněk Koudelka.

Psali jsme:

Pavel si zavařil. Kvůli „Spojeným státům evropským“ se skloňuje vážné slovo

Koudelka (Trikolora): Prezident má svobodu projevu

Maříková (SPD): Jednotná Evropa: síla, nebo ztráta identity?

Kavij (KSČM): Minulost agenta Pávka začíná zajímat i prvovoliče