Volby se budou konat v Nizozemsku ovšem až za osmnáct měsíců a Wilders si je vědom toho, že do té doby se mohou volební preference ještě zásadně proměnit. „V politice je všechno možné. Od konce druhé světové války se však u nás konalo šestnáct předčasných voleb. Nikde není psáno, že současná vláda vydrží u moci až do roku 2017, či naopak padne. Je mi jasné, že za rok můžeme mít třeba až sto křesel v parlamentu, ale zrovna tak třeba jen deset,“ říká Wilders s tím, že v případě volebního úspěchu by jeho strana usilovala kromě premiérského postu o ministerstva, která řeší imigraci, zdravotnictví, spravedlnost a zahraniční politiku.
Wilders se nebrání povolebním vyjednáváním s ostatními politickým stranami, které ovšem musejí respektovat klíčové postoje jeho Strany pro svobodu. „Chceme pro Nizozemsko opět získat ztracenou suverenitu. Chceme mít kontrolu nad naší měnou, zákony a hranicemi. To znamená, že budeme chtít vystoupit z Evropské unie. Bylo by skvělé, kdybychom po vzoru Švýcarska mohli opět činit samostatně veškerá naše rozhodnutí, a byli tak fakticky pány svého osudu. Chci z Nizozemska udělat hrdou a suverénní zemi. Věřím, že skutečný demokratický systém v každé zemi je založen na společné kultuře, identitě a vlajce. Lidé potřebují vědět, kdo jsou. EU nás jen stojí peníze, a přitom tam nikomu nezáleží na našem názoru.“
„Hlavním cílem vládnoucích evropských elit je nahradit národní státy jedním velkým nadnárodním státem. To nepovede jen k ekonomickým ztrátám, ale v neposlední řadě ke ztrátě naší identity. Tohle prostě nechci a jistě v tomto ohledu nejsem osamocen. Uvědomujete si, že jsme snad jediný stát na světě, v jehož jednacím sále parlamentu nevisí národní vlajka? Někomu se to může zdát jako bezvýznamná maličkost, ale vlajka je přece symbolem státu. Třeba na Američanech se mi líbí, že mají vlajku i v každé třídě. Francouzi jsou hrdí na výraz šovinismus, prezident k národu 14. července vždy hovoří s vlajkou za zády. My jsme ovšem poučováni, že vlastenectví je něco špatného. Dokonce nás za to nazývají nacionalisty nebo rasisty,“ zlobí se Wilders.
V dalším průběhu rozhovoru se Wilders vyjadřuje k teroristickým útokům v Paříži. „Nejvíce mě překvapuje, jak moc jsou naši politici naivní. Jejich politická korektnost jim přikazuje některé věci přehlížet a ty, kteří na nebezpečí upozorňují, nazývat extremisty. Mohli bychom si přitom ušetřit mnohé problémy, kdyby si politici uvědomili, že aktuální hrozby jsou mnohem vážnější, než si kdo může myslet,“ tvrdí Wilders a poukazuje na to, že většina politiků stejně nekoná. „Po každém takovém teroristickém útoku, ať už v Paříži, Londýně či v případě zavraždění Fortuyna nebo Van Gogha, slyšíme z úst politiků líbivé řeči. Každý je šokovaný, ale nic se stejně neděje. Chtěl jsem v parlamentní debatě použít ten samý text, který jsem použil po masakru v redakci Charlie Hebdo. Nakonec jsem si řekl, že by to stejně k ničemu nevedlo.“
Malá podpora v nizozemském parlamentu Wilderse nijak netěší, ale kompenzuje to prý stále větší podpora ze strany obyčejných lidí. „To je také důvod, proč jsem mluvil o falešném parlamentu. Nechci nikoho urazit, ale my reprezentujeme názory mnohem více lidí než jen těch deseti procent. Obyčejní lidé velmi dobře vědí, že se jim neříká pravda a islám představuje vážný problém. Jsou si dobře vědomi toho, že nejde jen o malou skupinu darebáků nebo snad dětí, jak nedávno tvrdil poslanec Pechtold,“ říká Wilders a vyjadřuje se také k jeho vystoupení, ve kterém se ptal voličů, jestli by uvítali ve své zemi méně Maročanů. Za tento výrok nyní čelí obvinění a čeká jej soud.
„Jeden americký politik z Texasu mi říkal, že při každém zasedání tamějšího parlamentu poslanci volají po snížení počtu Mexičanů. Když jsem byl malý, zase jsme to říkali o Němcích. Ale o Maročanech se to říkat nesmí? Přitom já mám značnou podporu také u přistěhovalců. Když jsem s nimi mluvil na trzích, celá řada z nich se vyjadřovala pro zavření hranic. Sami mi říkali, že takhle to dál jít nemůže a že je to špatné i pro ně samotné. Média však nikdy neukážou, že na mých shromážděních jsou vždy zastoupeni právě i přistěhovalci. Jen se tvrdí, že tam někdo hajloval. A to samé se týkalo mého vystoupení na shromáždění Pegidy v Drážďanech,“ stěžuje si Wilders na nepřízeň médií.
Podle Wilderse již nemůže Nizozemsko přijmout ani jednoho žadatele o azyl. Většina z těch, kteří jsou již v zemi, podle jeho názoru nemá povolení k trvalému pobytu a měla by odejít pryč. „Jsem si vědom toho, že většina z nich nebude chtít Nizozemsko opustit. Na řešení se ale ptejte vládnoucí VVD, která je sem neměla vůbec pouštět,“ říká Wilders.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
