„Maso ohrožuje planetu. Přispívá ke globálnímu oteplování a vyčerpává zdroje pitné vody. Pro některé lidi se stalo veřejným nepřítelem číslo jedna.“ Takto zostra začíná francouzský dokument, který v neděli večer vysílala ČT2. Nese název 2050: Půjde to i bez masa?
Hned na úvod je divákovi vysvětleno, že tváří v tvář globální změně prosazují někteří vědci základní změny v našem stravování. „Varují, že v opačném případě na planetě zavládne chaos,“ dodává dramatický hlas.
Varování před zvýšením teploty o tři, pět nebo i sedm stupňů je doprovázeno dramatickou hudbou a záběry hořících lesů. „Pokud chceme zpomalit globální oteplování, musíme konzumovat méně živočišných produktů,“ zazní jako shrnutí.
Považujete Tomáše Halíka za morální autoritu?Anketa
V sázce je prý přežití lidského rodu.
Otázka podle dokumentu tedy zní: Čím bychom mohli nahradit maso a přitom zajistit tělu dostatek bílkovin a dalších živin, nezbytných pro naše přežití?
„Steaky budoucnosti“ jsou prý už vyvíjeny nejmodernějšími technologiemi.
Filmaři chtějí zkoumat, zda náš budoucí svět bude bez masa. Trochu tento výzkum ale limituje, že obrážejí pouze farmy a výzkumy ve Francii, Izraeli a Kanadě, které pracují na tom, aby bez masa skutečně byl.
„Dnes se oponentnímu názoru nedává prostor vůbec a společnost má pocit, že oponentní názor neexistuje nebo je jen velmi marginální,“ poznamenává k tomu pro ParlamentníListy.cz Natálie Vachatová ze Společnosti pro obranu svobody projevu.
Tři sta gramů masa na týden
Jeden živočišný druh, člověk, ovládl svět a způsobuje dramatické narušení jeho křehké rovnováhy. Jeho vina je vysvětlena přílišným množením ilustrovaným exponenciální křivkou populace. Z planety si proto udělal „továrnu na uspokojování potřeb“.
„Hlavní příčinou není nic jiného, než známé skleníkové plyny, produkované lidskou činností, které vedou ke globálnímu oteplování, o jehož důsledcích pravidelně informují média“.
A scénáře klimatologů jsou prý čím dál děsivější.
„Před patnácti lety jsem říkal, že klimatické změny jsou velmi vážné, ale neznamenají konec světa. Teď už si tím tak jistý nejsem,“ hovoří výzkumný pracovník Valentin Bellassen, francouzský ekolog, bádající o ekonomických a environmentálních dopadech jídla.
„Oxid uhličitý, nechvalně známý CO2,“ představuje francouzský dokument hlavního strašáka živočišné produkce. Představen je ale i viník jménem metan, vznikající při trávících procesech skotu.
80 miliard suchozemských zvířat má být ročně zabito na maso, a tento „průmysl“ se má podílet na znečištění planety stejně jako veškerá doprava.
„Metan přispívá ke globálnímu oteplování mnohem více, než oxid uhličitý,“ rozpovídá se mluvčí francouzských Greenpeace. „Pokud nesnížíme spotřebu, čeká nás katastrofa,“ přidá se paní Brigitte Gothiére. Ta se aktivismu proti konzumaci masa věnuje již třicet let.
Po tomto úvodu nám filmaři představí dvě možnosti, prezentované jako jediné: Snížit spotřebu masa, anebo jej vyřadit z našeho jídelníčku úplně.
„Bude to vyžadovat radikální změnu, snížit konzumaci masa na maximálně šestnáct kilogramů na osobu za rok,“ vzkazuje mluvčí Greenpeace. Její výpočet pokračuje gramáží 300 gramů za týden, což obnáší jedno, maximálně dvě masitá jídla.
„To samé platí pro mléčné výrobky. Měli bychom si vystačit asi s půl litrem mléka na osobu týdně,“ pokračuje.
Fotogalerie: - Klima nepočká...
A chov zvířat bude muset být „ekologicky odpovědný“. Ale co si pod tím představit?
S kamerou zavítáme k francouzskému farmáři, který už od roku 2016 chová „uhlíkově neutrální“ skot. Štábu vysvětluje, že pro zachycování produkovaného metanu je důležité mít velké pastviny s živými ploty a stromy, které pohlcují uhlík.
Kromě toho si farmář Nicolas také dal na střechy kravína solární panely, takže produkuje „třikrát méně oxidu uhličitého, než konvenční zdroje“.
„Díky těmto kompenzačním opatřením dnes Nicolas může označovat své maso jako uhlíkově neutrální,“ loučí se dokument s farmářem.
Uhlíkovou stopu bude ale prý muset snížit i mléko. Takže míříme za mladým farmářem, který zahájil experimentální chov velbloudů a dromedárů. Jeho sedmdesátihlavé stádo se dostává do popředí zájmu kvůli mléku s vysokým obsahem bílkovin. Dokonce se mu prý říká „bílé zlato“.
„V zemích Maghrebu je velmi ceněné, na evropský trh si cestu teprve hledá,“ lituje komentář.
Experimentátor Julien mezi dojením vysvětluje, jak jeho mléko snižuje hladinu cukru, má vysoký obsah vitamínů a je mnohem snáze stravitelné. A když ho pasterizujete, tak i chutná skoro jako kravské.
Následuje výklad, že velbloud má na rozdíl od krávy jen nepatrný dopad na životní prostředí, stačí mu méně krmiva a navíc se přizpůsobí extrémnímu suchu, které nás v roce 2050 možná čeká.
Z velboudího mléka v rámci experimentu vyrábí sýry nebo jogurt, jen lituje, že to ještě nemůže prodávat.
Tím, že je velbloudí mléko zdravější a výživnější, nemají se ho pít litry. Rozhodně prý máme zapomenout, že si „bílé zlato“ budeme lít každé ráno na cereálie.
Prodávat by se mělo v prášku v kapslích, aby se s ním nakládalo šetrně.
Nenahraditelné maso? Věda už je dál...
Mnozí lidé si prý myslí, že maso je pro naše zdraví nenahraditelné. Irene Margaritisová z Agentury pro bezpečnost potravin, životního prostředí a práce, nám ale vysvětlí, že i tady vědecké poznání pokročilo.
„V současnosti jsou přínosy masa zpochybňovány. Ve skutečnosti může nadměrné množství masa zdraví škodit,“ varuje dokument. Nutriční epidemiolog varuje, že nadměrná konzumace červeného masa vám může taky přivodit rakovinu.
Na to se ParlamentníListy.cz zeptaly profesora Jana Žaloudíka, někdejšího ředitele Masarykova onkologického ústavu v Brně a děkana brněnské lékařské fakulty.
„Jak které jídlo a jak které rakoviny. Zhoubných nádorů máme podle Mezinárodní klasifikace nemocí 97 druhů, molekulárně defikovaných podtypů jsou další desítky ne-li stovky. Jinak to bude s rakovinou jícnu či konečníku, jinak s nádory mozku nebo ledvin. A potravin je nepřeberně,“ vysvětluje. Nebezpečí podle něj plyne spíše z kontaminace potravin hnojivy, pesticidy nebo herbicidy.
V případě masa se podle něj nedá říct jednoznačně, že je škodlivé. „Třeba rybí je obecně pokládáno za zdravější, nesmí se však skladovat třeba nasolováním tak, aby v něm vznikaly kancerogenní aminy, nebo nesmí být z chovů ve vysoce znečištěných vodách, kde pak kumuluje kancerogeny přijaté zvenčí,“ uvádí pro příklad.
Paní Brigitte ale v dokumentu rázně uzavře, že masa prostě jíme příliš mnoho a něco se s tím musí udělat.
I filmaři uznávají, že pro snížení konzumace masa je třeba najít alternativu, která doplní tělu potřebné živiny. Zejména vitamín B12. „Ve světě, kde se bude jíst méně masa, možná budou lidé muset sáhnout po neobvyklém zdroji potravy, mimořádně bohatém na vitamín B12 – po hmyzu,“ pokračuje výklad.
Téma konzumace hmyzu bylo velmi vášnivě rozvířeno i v ČR, o což se přičinila jedna z hvězd českého twitteru Dan Přibáň.
Psali jsme:
A jedeme do továrny, která tuto „potenciální potravinu budoucnosti“ vyrábí už nyní. Je největším světovým producentem polotovaru zvaného „hmyzí mouka“.
Chovatel Henri představuje budoucnost v podobě druhu „tenebrio molitor“, v larválním stadiu lidově moučný červ. Je to prý hmyz velmi společenský, nelétá a neleze, a jeho bílkoviny jsou velmi kvalitní.
Jeho chov je podle Henriho velmi ekologický, protože přepravky s nimi lze vyskládat až do dvaceti metrů, a tím pádem je potřeba menší prostor. A navíc jsou chováni ve tmě, zatímco drůbeži musíte svítit. A ani na vodu prý nemají velké nároky.
„Po dosažení dospělosti se larvy spařují a lisují,“ pozvou nás filmaři do další fáze výroby, kde hmyz projde průmyslovým zařízením. A můžete si vybrat, zda z nich chcete prášek, nebo olej. Na závěr se pan Henri hrdě pochlubí svým „dehydratovaným proteinem“.
Zatím se s ním krmí jen zvířata, ale „francouzský lídr“ plánuje vyrábět potraviny i pro lidi. Jeho konkurent z pařížského regionu už vyrábí a dodává na trh moučné červy s příchutěmi česnek a bylinky. Je to podle něj chuťovka, která současně dává příležitost poznat tuto zajímavou potravinu. Kromě moučných červů vyrábí na chuť taky kobylky a cvrčky.
Hmyz se podle něj v Evropě až do osmnáctého století normálně jedl, ale pak ho zakázala církev, protože vyvolával představu špíny. Třeba v Asii se ale tento zvyk udržel.
Zákazníci se prý o hmyz zajímají, takže pro ně chystá i naprostou novinku v podobě hmyzího burgeru. Z hlediska výživové hodnoty má jít o přesný ekvivalent hovězího.
„Velkochovům se nevyhneme, ať už půjde o drůbež, hovězí nebo hmyz a červy. Hmyz i červ je také přírodní bílkovina. Tygr červy neloví, krtek ano, za velkého hladu jimi asi ani tygr nepohrdne, ale neuživí se. Celá debata je velmi módní,“ poznamenává k tomu pro ParlamentníListy.cz profesor Jan Žaloudík.
Plodiny budoucnosti
Některým spotřebitelům je to ale podle francouzské televize málo a prosazují přechod na zcela veganskou stravu. „Mnoho špičkových sportovců, například světová tenisová šampionka Serena Williamsová nebo boxer Mike Tyson dnes propaguje stoprocentně rostlinnou stravu a boří tak mylné představy o potřebě živočišných bílkovin,“ vysvětluje dokument dále.
Jsou prý důkazem, že člověk může z jídelníčku zcela vyřadit maso, aniž by tím utrpěla jeho fyzická kondice.
K tomu je třeba dodat, že oba „sportovci“ už dávno ukončili aktivní kariéru, sedmpadesátiletý Mike Tyson již v roce 2005, roky předtím, než v sobě objevil vegana.
„Vegetariáni a vegani nám dokazují, že i bez živočišných bílkovin lze hezky žít, ač v rostlinné stravě zřejmě chybějí některé složky, které rostliny neprodukují. Je tedy s podivem, že i tak se jim daří dobře, ale nevšiml jsem si ani v praxi, ani v literatuře, že by mezi nimi bylo méně rakoviny a jaké,“ myslí si profesor Žaloudík.
Prof.MUDr. Jan Žaloudík, CSc.
„Podíl nestravitelné vlákniny k potravě je jistě významný pro střevní onemocnění, vitamíny jsou potřeba z řady důvodů, čerstvá strava je lepší než konzervovaná, technologie zpracování, konzervace i skladování potravin je klíčová,“ dodává.
I tvůrci dokumentu uznávají, že ve světě bez masa však prý budeme muset dbát na to, aby naše strava byla vyvážená. Kanadští zemědělci prý našli další z „plodin budoucnosti“. Úspěšný přechod ke světu bez masa mají zajistit hrách, fazole a čočka.
Ta je prý nenáročná na vodu a navíc váže dusík ze vzduchu a ukládá jej do půdy. Má tedy téměř neutrální uhlíkovou stopu. „Je extrémně důležité, aby zemědělství produkovalo ty správné potraviny,“ hovoří farmář Lee, který tu pěstuje čočku na tisíci hektarech.
Ve Francii jdou ale ještě dále. Zde experimentují s módní řasou jménem Spirulina. V tomto případě je ale skeptická i Irene Margaritisová z Agentury pro bezpečnost potravin. Tato řasa prý není zrovna spolehlivým zdrojem bílkovin. Přesto ji Francouzi už dnes konzumují čtyři sta tun ročně.
Dalším pokusem o náhražku masa je kombinace několika rostlinných složek, aby daly dohromady nutriční hodnotu co nejvíce podobnou masu. Zde mají být doporučením investice nejbohatších lidí světa, jako je Jeff Bezos nebo Bill Gates.
Proteiny z luštěnin, červená řepa kvůli barvě a rostlinný olej, to jsou prý základní suroviny. Francouzský výzkumník nadšeně hovoří o výsledném produktu, jeho od masa nerozpoznatelné struktuře, vzhledu a dokonce i chuti.
Pak je přiznáno, že 85 procent z nich musí obsahovat nepříliš šetrná potravinářská aditiva.
Alternativou z Izraele má být maso ze zkumavky. Laboratorní výroba tohoto masa podle výzkumníka napodobuje přirozený proces ve zvířeti. Za příklad dává elektřinu, která je taky původně přírodním jevem, ale člověk se jí naučil ovládat a napodobovat proces její výroby.
Rozloučíme se s kanadským pěstitelem čočky Leem, který doporučí, aby si každý vybíral potraviny podle toho, jak jsou dobré pro jeho zdraví a pro planetu.
„Stále i pro ně platí, že nejzdravější je pestrá, čerstvá a energeticky vyvážená strava, bez přejídání,“ uzavírá profesor Žaloudík.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
mravní bahno
