Češi, bída, kvóty na vás. Česko dostalo na ČRo za uši. Dokonce i za Piráty

24.05.2021 17:25

Do zpravodajského podcastu Českého rozhlasu Vinohradská 12 zavítala právnička a publicistka Šárka Homfray, která se zabývá otázkami genderové rovnosti. Piráti se STAN ji šokovali. Češi jsou podle ní z hlediska genderu jedněmi z nejhorších v Evropě. Sodu dostali i Slováci, Poláci a Maďaři. Řešením prý jsou kvóty a další opatření. Jako mají třeba Zelení, kteří už „sebereflexi“ provedli. A tvrdíte snad, že kvóty nejsou potřeba? Nechápete reálný stav, míní.

Češi, bída, kvóty na vás. Česko dostalo na ČRo za uši. Dokonce i za Piráty
Foto: Repro Youtube
Popisek: Právnička Šárka Homfray

Anketa

Je třeba v Česku víc zdanit nejbohatší?

83%
14%
hlasovalo: 7214 lidí
Česko podle moderátorky pořadu Lenky Kabrhelové jen s obtížemi dohání západoevropské země v početnějším zastoupení žen v politice. Na dlouhodobý problém minulý týden poukázal snímek ze zahájení volební kampaně koalice Pirátů a STAN, kde mezi patnácti stranickými lídry stojí jediná žena, poslankyně Richterová. „Na té fotce bylo představení lídrů kandidátek v jednotlivých krajích. Schválně používám generické maskulinum lídrů, protože z těch asi osmnácti osob tam byla pouze jedna žena,“ popisuje Homfray s tím, že tato „mužská sestava“ pro ni byla u Pirátů překvapením. „O tom, že se pohybuje s bídou okolo 25 %, asi všichni víme. Ale tady to už bylo skutečně až extrémní,“ dodala.

Na námitky, že velká část veřejnosti v nedostatku žen v politice nevidí problém, odpověděla Homfray důrazně: „Ženy u nás, jako všude jinde, tvoří polovinu společnosti, jež je ekonomicky aktivní, a to téměř stejně jako muži. Je do jisté míry vzdělanější. Ženy u nás v posledních letech dosahují vyššího vzdělání. Je to polovina společnosti, která platí daně a má nárok na to, být součástí veřejného života, a to i v té podobě, že bude součástí politické reprezentace. Pokud ženy z politiky nějak vytlačujeme, připravujeme vlastně tuto polovinu reprezentace o jakousi přímou linku k ventilaci svých problémů, hájení priorit a zájmů.“ Nízké zastoupení žen v politice je prý systematický problém a ženy prý musejí při vstupu do politiky čelit řadě překážek.

Nejde prý jen o typicky český problém, ale Češi si podle Homfray v genderu nevedou příliš dobře. Aktivistka se odkazuje na evropský index genderové rovnosti. „Je dělen do několika tematických kapitol, zjistíme, že v kapitole ‚moc‘, která se zabývá i politickou reprezentací, je celkově to skóre napříč Evropou nejnižší. To je opravdu problematická součást společnosti a jejího nastavení, ženy ve veřejných, v politických funkcích. Problém je to do jisté míry všude, což ale neznamená, že je všude stejný. V některých státech je úroveň vyrovnaného zastoupení úplně někde jinde než u nás. Česká republika spolu s některými dalšími státy, jako jsou Slovensko, Maďarsko, Polsko, je oproti evropskému průměru hodně pozadu. Jestli se nepletu, zrovna v kategorii moci jsme v EU asi třetí nebo čtvrtí od konce.“

Námitka, že ženy o politickou moc a funkce stejně nestojí, je podle Homfray sice pravdivá, ale je to prý způsobené tím, že pro ně působení ve veřejné sféře může být nepříjemné, například z důvodů jakýchsi vnitrostranických problémů. Nepříjemně na ženy prý může působit způsob, jak se vede diskuse, vnitrostranická kritika nebo ne úplně přístupné způsoby konání politických aktivit.

Jak se genderová aktivistka Homfray dívá na možnost zavádění kvót pro ženy ve vysokých politických funkcích. „Kvóty fungovat mohou a nemusejí. Je to nástroj, který není samospasitelný, zpravidla nefunguje sám od sebe. Ukazuje se ale, že je to účinný nástroj k tomu, aby relevantní hráči politického systému byli donuceni skutečně ty bariéry vstupu žen do politiky identifikovat a odstraňovat. Druhá věc je, že kvóty slouží k normalizaci výskytu žen v politice. U nás na ně nejsme v nějakém větším množství ještě zvyklí,“ vysvětluje aktivistka a dodává: „Zároveň se jejich výskytem podařilo i odstranit některé systémové překážky, jako je otázka nerovnoměrného zatížení žen péčí a starostí o domov a rodinu – čím více těch žen bylo aktivních, tím větší tlak byl na to, aby tyto povinnosti byly v rodinách rozděleny férověji. Aby společnost nějak přispěla k možnostem právě slaďování soukromého a veřejného života.“

Kvót je podle Homfray několik druhů. Zmiňuje například ty, které si zvolí politické strany samy. „U nás známe vnitrostranické kvóty aktuálně pouze u Zelených. Ty se ukazují jako poměrně dobrý nástroj pro ty strany samotné. Pokud si ty kvóty dobře nastaví, je to opravdu odrazem jejich úmyslu tu vnitřní situaci zlepšit – skutečně myslí vážně, že provedou sebereflexi a odstraní si vnitrostranické bariéry, pak se jim to do značné míry i díky těm kvótám daří,“ domnívá se aktivistka.

Kritiku kvót jako něčeho, co ve skutečnosti podrývá pozici žen ve společnosti, Homfray odmítá. „Status žen ve společnosti podrývá především současné společenské nastavení a všechny překážky, které jim brání. Tvrdit, že kvóty nejsou potřeba, protože ženy nemají žádné překážky, je zkrátka nepochopení reálného stavu.“ Podle mnoha výzkumů jsou prý ženy ve společnosti stále diskriminovány a stále údajně je kriticky nahlíženo na ženy ve vyšších a viditelných pozicích. „Lze to zobecnit, byť to samozřejmě neplatí neprůstřelně na 100 %, že pokud se někde odehrál nějaký dramatický posun k lepšímu, bylo to přijetím řady opatření včetně určitého typu kvót,“ dodává.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: AZy

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Práskat vlastní zemi do Bruselu! Bašta se pustil do Pirátů tak, že musel zasáhnout Železný

22:06 Práskat vlastní zemi do Bruselu! Bašta se pustil do Pirátů tak, že musel zasáhnout Železný

Lídři Pardubického kraje, sedmi kandidátek na základě průzkumu volebního potenciálu pro ČT, se zúčas…