Připomíná, že v roce 2015 ozbrojené konflikty drtily domovy i životní perspektivy lidí v Sýrii, Iráku, Afghánistánu, na východě Ukrajiny i jinde.

Připomíná vzedmutí svým rozsahem nevídané uprchlické vlny, teroristické útoky a řeckou krizi. Posteskl si také nad tím, že smysluplnost veřejné debaty podryla na jedné straně absurdní míra „politické korektnosti“ a na druhé straně vzrůstající dojem, že „pravda“ jako čitelný pojem ztrácí smysl, protože informací je příliš mnoho a je stále obtížnější rozlišit ty skutečné od zlovolných výmyslů.

Přes svízele trvá něco skutečně obdivuhodného

Upozornil na to, že přes to všechno trvá „něco blahodárného a skutečně obdivuhodného“. „Práce a tvořivost, nové nápady a odvaha k jejich uskutečnění. A v tom jsme dobří nebo aspoň ne horší než jiní,“ domnívá se Horáček.

Připomíná, že v historii jsme se netěšili takové hmotné prosperitě jako dnes. „Nikdy jsme neměli tolik vzdělaných lidí, ani tak zcestovalých, ani tak svobodně se vyjadřujících, ani dožívajících se takového věku,“ vypočítává klady současné doby.

Na základě toho všeho dochází k závěru, že navzdory potenciálně vážným ohrožením a všem reálným svízelům, které prý charakterizují jakoukoli dobu, jsme na dobré cestě.