Český parlament odmítl dohodu, jež měla upravovat i postavení katolické církve v ČR, s odůvodněním, že je nevýhodná a narušuje rovnoprávnost církví. ČR je přitom jednou z posledních zemí Evropy, která nemá vztahy s centrem katolického světa upravené dohodou.
Problémy kolem ratifikace smlouvy ale nejsou ve vztazích obou států výjimečné, například československá první republika se s Vatikánem dohodla na stručné úmluvě až v roce 1928. Takzvaný modus vivendi, který nikdy nenahradila definitivní mezinárodní smlouva, platil de facto až do roku 1950. Tehdy komunistický režim po zahájení procesů s vysokými církevními představiteli vyhostil papežského nuncia a přerušil s Vatikánem diplomatické styky.
Okupace Německem vztahy s Vatikánem zcela přerušila
Ty navázalo Československo s Vatikánem v roce 1920 na úrovni velvyslance-nuncia. Od roku 1933 působil v ČSR pouze vatikánský chargé d'affaires a okupace nacistickým Německem vztahy zcela přerušila. V dubnu 1950 vyslanectví ČSR ve Vatikánu zastavilo svou činnost a diplomatické styky byly suspendovány, aniž by byly oficiálně přerušeny.
Diplomatické styky byly obnoveny v roce 1990
Po pádu komunismu pak obnovily Československo a Vatikán diplomatické styky 19. dubna 1990 na úrovni velvyslanectví, respektive apoštolské nunciatury, a do Prahy se po čtyřiceti letech vrátil apoštolský nuncius. V roce 1990 byli také jmenováni noví biskupové a obsazena biskupství.
Ještě v dubnu 1990 navštívil Československo poprvé papež – v seznamu návštěv Jana Pavla II. byla tehdejší ČSFR po jeho rodném Polsku hned druhou zemí východního bloku. Někdejší hlava katolické církve přijela také do již samostatné ČR, a to v letech 1995 a 1997. V roce 2009 navštívil ČR prvně také papež Benedikt XVI.
Havel byl jako prezident ve Vatikánu třikrát
Václav Havel ve funkci prezidenta ČR byl ve Vatikánu třikrát – v březnu 1994, o pět let později v rámci pracovní návštěvy Itálie, a v dubnu 2002 během oficiální návštěvy Itálie. Jeho nástupce Václav Klaus přijel na pohřeb papeže Jana Pavla II. v dubnu 2005 a s jeho nástupcem Benediktem XVI. se setkal v květnu 2009 tamtéž.
Vatikánský papež jmenoval za poslední půlstoletí celkem šest kardinálů římskokatolické církve původem z Čech, posledním byl v lednu 2012 Dominik Duka. Předtím to byl v říjnu 2003 Tomáš Špidlík a v listopadu 1994 Miloslav Vlk.
František Tomášek byl kardinálem jmenován tajně v květnu 1976, zveřejněno to bylo v červnu 1977. Podobně Štěpán Trochta byl jmenován tajně v dubnu 1969, veřejně prohlášen až o čtyři roky později. V lednu 1965 jmenoval papež kardinálem Josefa Berana.
Zemanova cesta do Vatikánu je údajně výsledkem angažovanosti šéfa hradního protokolu Forejta
Vloni v prosinci zahájil nynější papež František proces směřující k beatifikaci (prohlášení za svatou) české sestry řádu boromejek Vojtěchy Hasmandové. Kromě ní blahořečila římskokatolická církev v posledních 15 letech další dvě sestry pocházející z Čech.
Nadcházející cesta prezidenta Zemana do Vatikánu se neuskuteční na pozvání papeže. Hlava katolické církve nikoho, ani nejvýznamnější světové státníky nezve, řekl ČTK vysoce postavený zdroj z církevních kruhů. Audienci obyčejně sjednávají ministerstva zahraničí prostřednictvím velvyslance dané země ve Vatikánu. Zemanova cesta je údajně výsledkem osobní angažovanosti ředitele hradního protokolu Jindřicha Forejta, podle nějž se cesta připravovala standardním způsobem.
Českou republiku nyní zastupuje ve Vatikánu Pavel Vošalík.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam, čtk
