„Skupina Ztohoven a její aktivity nejsou mým ani žádného jiného člena zaměstnáním, takže máme svá povolání, jimiž se živíme a která nám pomáhají, abychom mohli realizovat své akce,“ vysvětluje Žílka, že Ztohoven je vlastně takový koníček.

„Nacházíme se na samotném začátku, teď vlastně co se stalo od soboty, byla taková první a nejmohutnější vlna reakcí,“ tvrdí Žílka, podle kterého se vlna mediálního zájmu o jejich akci zvedne ještě několikrát. První přišly deníky, následně budou týdeníky. Připomíná i atomový výbuch, který kdysi propašovali do vysílání České televize. Ten vyvolává různé vlny zájmu doposud.

Trenky byly pouze začátek, uvádí aktivista

Červené trenýrky na Hradě jsou pouze start. „My tomu říkáme rozbuška,“ pojmenovává Žílka jev, kdy se z něčeho stane mediální objekt a obraz. „To je první dojem, který získá běžný divák, konzument zpráv,“ tvrdí Žílka. Donedávna podle něj lidé přijímali jen mediální obrazy, s technologickým pokrokem a sociálními sítěmi se však tyto obrazy stávají plastickými, a tedy se z nich stávají mediální objekty, které dál utvářejí veřejnou diskusi.

A o co že to s těmi trenkami šlo? Žílka tvrdí, že jim šlo o to zorientovat se, v jaké společnosti dnes vlastně žijeme. „Naše projekty vytvářejí zvláštní společenské diskuse,“ říká a dodává, že pro něj je zajímavá i druhotná diskuse o významu státních symbolů, o tom, co reprezentují, a jak se vlastně vytváří česká státnost.