„Skupina Ztohoven a její aktivity nejsou mým ani žádného jiného člena zaměstnáním, takže máme svá povolání, jimiž se živíme a která nám pomáhají, abychom mohli realizovat své akce,“ vysvětluje Žílka, že Ztohoven je vlastně takový koníček.
„Nacházíme se na samotném začátku, teď vlastně co se stalo od soboty, byla taková první a nejmohutnější vlna reakcí,“ tvrdí Žílka, podle kterého se vlna mediálního zájmu o jejich akci zvedne ještě několikrát. První přišly deníky, následně budou týdeníky. Připomíná i atomový výbuch, který kdysi propašovali do vysílání České televize. Ten vyvolává různé vlny zájmu doposud.
Trenky byly pouze začátek, uvádí aktivista
Červené trenýrky na Hradě jsou pouze start. „My tomu říkáme rozbuška,“ pojmenovává Žílka jev, kdy se z něčeho stane mediální objekt a obraz. „To je první dojem, který získá běžný divák, konzument zpráv,“ tvrdí Žílka. Donedávna podle něj lidé přijímali jen mediální obrazy, s technologickým pokrokem a sociálními sítěmi se však tyto obrazy stávají plastickými, a tedy se z nich stávají mediální objekty, které dál utvářejí veřejnou diskusi.
A o co že to s těmi trenkami šlo? Žílka tvrdí, že jim šlo o to zorientovat se, v jaké společnosti dnes vlastně žijeme. „Naše projekty vytvářejí zvláštní společenské diskuse,“ říká a dodává, že pro něj je zajímavá i druhotná diskuse o významu státních symbolů, o tom, co reprezentují, a jak se vlastně vytváří česká státnost.
Žílka následně odmítá označení aktivista, i když šlo o cílenou akci proti Zemanovi. „Kdybychom měli jasný cíl, tak jsme aktivisti, ale to my nemáme,“ tvrdí Žílka. „Tady to není tak, že by byl nějaký jasný, konkrétní cíl, například svrhnout Miloše Zemana.“ Cílem bylo spíše rozproudit obecnou diskusi. „Někdo to vnímá jako recesi, někdo jako vtip, někdo jako hanebné vandalství,“ vysvětluje Žílka, že každý názor je její součástí.
Nepředpokládali jsme, že to skončí odvoláním šéfa hradní ochranky
Když do toho pánové šli, nevěděli, že dojde k odvolání šéfa hradní ochranky. „To šlo samozřejmě těžko odhadnout, jaká bude reakce na podařený průnik, já si myslím, že tito pánové jsou spíš zástupné oběti. Podle mě je důležitější mluvit o rudé barvě těch trenek,“ říká Žílka a rovnou jmenuje například poradce prezidenta Zdeňka Zbytka či například kancléře Vratislava Mynáře, kteří jsou „bezpečnostními riziky“ i podle BIS.
Žílka se však tváří, že čekal, jak to dopadne. „Tak Miloš Zeman, na to už jsme zvyklí, reaguje na to, na co chce, a tam, kde se mu nechce reagovat, pošle Jiřího Ovčáčka,“ říká Žílka a dodává, že tentokrát jim udělal hradní mluvčí takovou reklamu, až se mu o tom ani nezdálo. „Nám nezbývalo, než prozradit, že Jiří Ovčáček je členem skupiny,“ úsměvně komentuje Ovčáčkovo jednání Žílka.
Vinu za odvolání šéfa hradní ochranky na sebe však nebere. „No, nemyslím, že jsme to způsobili my, to způsobují ti, kteří o bezpečnosti Hradu rozhodují,“ říká Žílka a upozorňuje na to, že právě kolem Hradu by se měla točit diskuse o bezpečnosti a jeho roli jako demokratické instituci.
Zároveň je podle Žílky takováto forma protestu v Evropě celkem běžná. „Stačí se podívat na historii třeba Westminsteru, kde opakovaně došlo k průniku aktivistů, kteří tam trávili i hodiny,“ říká Žílka a dodává, že po těchto akcích nikdy nenásledovala hysterická poptávka po řešení bezpečnosti.
Když Koubová říká, že v Bílém domě by se toto nikdy nestalo, Žílka reaguje: „Chcete srovnávat sídlo provinčního dědka se sídlem amerického prezidenta?“ Zeman podle něj není zdaleka tak „exponovanou osobou“ jako například Putin či Obama, a že by na něj někdo chtěl spáchat atentát, je nepředstavitelné. „Skutečně Miloš Zeman nikoho nezajímá, je to jen nástroj několika mocenských kruhů, jak se dostat do evropské politiky,“ konstatuje Žílka.
„Miloš Zeman tam jako zástupce může a tropí hodně diplomatických škod. O tom není třeba hovořit, to všichni dobře víme,“ tvrdí Žílka o Zemanově působení v Evropské unii.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa
