Robert Parry je americký investigativní novinář, který se nejvíce proslavil díky svým kritickým reportážím o „zločinech“ prezidentské administrativy republikánského prezidenta Spojených států Ronalda Reagana. Parry si za svou práci vysloužil mnohá ocenění.
Na konci ledna byl na serveru consortiumnews.com zveřejněn jeho poslední článek, ve kterém se pokusil objasnit, jakým způsobem americká liberální, mainstreamová média úmyslně falzifikují dějiny a budí tak v lidech zcela oprávněnou skepsi.
Celý článek ZDE
„Kdykoli se New York Times nebo jemu podobný liberální tisk prezentuje jako zářný příklad profesionální novinařiny, což většinou činí skrze kritiku ‚falešných zpráv‘ a ‚konspiračních teorií‘, nevycházím z úžasu nad jejich pokrytectvím,“ píše v úvodu svého článku Parry.
Podle Parryho je skutečnost taková, že mainstreamový tisk „dal volný průchod“ alternativním „pravdám“ tím, že svými vlastními chybami přišel o důvěru velké části amerického národa, který jej nepokládá za nic jiného, než pouhou hlásnou troubu vládních kruhů.., čistou propagandu.
„Když je najednou z Iráku učiněn náš nepřítel, začínají vykládat příběhy o nebezpečí, které představují zbraně hromadného ničení v jejich rukou. Poté se zájmy Washingtonu zkříží s vládou Sýrie a ihned nám začnou vykládat příběhy o dobrých rebelech a zlých provládních silách,“ tvrdí novinář.
Kdo má v tuto chvíli nejvíc vaší důvěry? (hlasování od 5.2.2017)Anketa
Podle Parryho není tento jev ovšem žádnou novinkou. Právě kvůli svému jednostrannému zaměření prý mainstreamovým médiím uniklo hned několik naprosto klíčových okamžiků v americké historii.
Za jeden z těchto příkladů americký investigativní novinář považuje volební taktiku Richarda Nixona z roku 1968, v rámci které sabotoval pokusy tehdejšího prezidenta Spojených států Lyndona Johnsona k jednání o míru s Vietnamem. O jeho praktikách prý psaly pouze noviny „druhé kategorie“ a jednotliví nezávislí novináři. New York Times a jim podobní prý podobná nařčení považovali za konspirační teorii.
Deník New York Times v kontextu vyšetřování FBI případu zveřejnění e-mailů Hillary Clintonové připomněl zmíněnou aféru z roku 1968.
„Prezident Lyndon Baines Johnson ohlásil ukončení bombardování severního Vietnamu, což umožnila nová fáze mírových jednání, a vyzval vládu jižního Vietnamu a zástupce Viet Congu k účasti na vyjednáváních. Naděje na brzké ukončení války ve Vietnamu zvýšily šance viceprezidenta Huberta Humphreye na vítězství ve volbách. Nakonec ovšem i tak proti republikánskému kandidátovi Richardu Nixonovi neobstál,“ napsal newyorský deník.
NYT Johnsonovo ukončení bombardování a výzvu k vyjednávání ve snaze napomoci Humphreyovi k volebnímu vítězství označil za takzvané „říjnové překvapení“.
„Důkazy ovšem zcela jasně vypovídají o tom, že mírová dohoda byla téměř uzavřena a skutečné ‚říjnové překvapení‘ spočívalo v tom, že jí prezidentský kandidát Nixon úmyslně sabotoval tím, že tlačil na prezidenta jižního Vietnamu Nguyena Van Thieu, aby pařížská jednání bojkotoval,“ píše Parry, který se vyšetřováním případu sám zabýval.
NYT podle Parryho nezpochybnitelné důkazy, které kolovaly mimo sféru mainstreamu, dlouho ignoroval. Ve světle stále dalších důkazů vyplývajících na povrch byl prý ovšem liberální deník na začátku ledna letošního roku donucen zveřejnit detaily, které celý příběh uvedly ve zcela odlišném světle. Konkrétně se jednalo o instrukce, které prezidentský kandidát Nixon dal v roce 1968 svému hlavnímu poradci H. R. Haldemanovi.
V takzvaných „Haldemanových zápisech“, které v Nixonově prezidentské knihovně objevil historik John A. Farrell, se jasně uvádí, že Nixonův poradce byl instruován předat zprávu prezidentu jižního Vietnamu o tom, že pokud bude bojkotovat pařížská mírová jednání, dostane se mu od budoucí Nixonovy prezidentské administrativy vojenské podpory.
Dlouholetou neochotu mainstreamového tisku přiznat tuto skutečnost Parry připisuje jejich obavě ze ztráty důvěry veřejnosti vůči establishmentu.
„Nemohli si dovolit připustit scénář, ve kterém dal jeden prezidentský kandidát přednost svým politickým ambicím před bezpečím půl milionu amerických vojáků ve Vietnamu,“ míní Perry.
Podobně se americká mainstreamová média zachovala i v dalších případech; například v roce 1980, kdy se prezidentský kandidát Ronald Reagan pokusil přerušit snahy Jimmy Cartera o vyjednávání o propuštění 52 amerických zajatců držených v Iránů za účelem volebního zisku. „Tento výklad událostí mainstreamová média i do dnešních dnů označují za konspirační teorii,“ tvrdí Perry.
„Zásadní problém spočívá v tom, že mainstreamová média zachovávají integritu vládnoucích kruhů tím, že odmítají informovat o jejich přečinech. Přesně kvůli tomu přišla o svou kredibilitu,“ tvrdí v závěru článku americký investigativní novinář Robert Parry
V konečném důsledku takové praktiky prý vedou jen k tomu, že stále více lidí neví, čemu může vlastně věřit. „Někteří z těchto lidí budou hledat pravdu v práci poctivých nezávislých novinářů, jiní se ovšem stanou obětí falešných zpráv a konspiračních teorií,“ varuje Parry.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: fib
