Podle Tkačeva provedly po poklesu cen ropy v roce 2014 a zároveň po zasažení země západními sankcemi ruské úřady „působivé úpravy“. Ekonom píše, že Rusko v reakci na tento dvojitý šok snížilo svůj rozpočet a po vyčerpání rezervního fondu do roku 2017 začalo hromadit státní rezervy.
Ukazatel závislosti rozpočtu na produkci a vývozu ropy a zemního plynu podle ekonoma snížil z 10 % HDP v letech 2009–2016 na 5,8–5,9 % HDP v návrhu rozpočtu na období 2020–2022.
Konsolidace rozpočtu pak v Rusku pokračovala od roku 2015 do roku 2018. Mezitím se rozpočtový schodek ve výši 3,4 % HDP (2016) transformoval na rozpočtový přebytek 2,6 % HDP (2018), zatímco úspory v cizích měnách ve Fondu národního bohatství (NWF) a na vládních účtech v Ruské centrální bance (CBR) dosáhly do konce září 2019 výše 133 miliard USD (to je téměř 8 % ruského HDP).
Vývoj rozpočtového přebytku Ruska od roku 2012 s výhledem do roku 2022 (v procentech ruského HDP):

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak