Benešovy dekrety se znovu stávají tématem veřejné debaty. 81 let po jejich schválení a 29 let poté, co Česko-německá deklarace měla tuto historickou kapitolu definitivně uzavřít.
Avizovaný květnový sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně však oživil staré rány ve městě, které díky početné české i německé komunitě zažilo v období Protektorátu mnoho ošklivého. A otevřel debatu po celé republice.
Jihomoravský krajský politik SPD Boris Latýn v souvislosti s konáním akce považoval za nutné připomenout historii Sudetoněmeckého krajanského sdružení.
„Po druhé světové válce bylo Západní Německo (Spolková republika Německo) oficiálně „denacifikováno“. Ve skutečnosti však denacifikace probíhala jen částečně a mnoho bývalých příslušníků NSDAP, SA, SS i sudetoněmeckých nacistických struktur našlo v nové Spolkové republice Německo nejen útočiště, ale i prestižní pozice ve státní správě, politice a hospodářství. Zvláště viditelné to bylo u sudetoněmeckých vůdců, kteří sehráli klíčovou roli při rozbití Československa v roce 1938,“ připomíná na svém profilu na ParlamentníchListech.cz.
A připomíná jména jako Fritz Köllner, jeden z nejvyšších představitelů henleinovského separatistického hnutí. „Byl to zapálený nacista a velel armádní skupině Slezsko, která napadla a obsadila část Československa ze severovýchodního směru,“ připomíná jeho kariéru po připojení Sudet k říši. V Československu si původně vysloužil trest smrti, nakonec mu byl snížen, v roce 1955 byl vysídlen do Spolkové republiky, kde po padesátce ještě stihl solidní kariéru ve státní správě.
Ing. Mgr. Boris Latýn
Nebo Franz May, který v roce 1938 jako velitel Freikorps organizoval na hranici s Německem teroristické akce a pak působil v orgánech samosprávy Říšské župy Sudety. „Na konci války se Mayovi povedl jedinečný kousek. V květnu 1945 byl sice zajištěn v průběhu Pražského povstání, ale povedlo se mu utajit svou totožnost. Obelhal české úřady a pod jménem „Franz Martin“, které si sám vymyslel, byl vysídlen do Západního Německa. Když to všechno „prasklo“, náš stát žádal jeho vydání jako válečného zločince, ale bez úspěchu. May se pak zapojil, správně tušíte, do Sudetoněmeckého landsmanšaftu,“ popisuje Latýn
Největší „rybou“ je ale podle něj Hans-Christoph Seebohm, který se po Mnichovské dohodě stal předsedou dozorčí rady arizované Československé uhelné společnosti. Po válce emigroval do Spolkové republiky, kde byl třináct let ministrem dopravy a současně mluvčím Sudetoněmeckého landsmanšaftu.
Jeho hlavním cílem od počátku byla revize poválečného uspořádání a odsunu z pětačtyřicátého roku. Téma vehementně vnášel do veřejného prostoru třeba Walter Becher, bavorský politik, ale předtím spolupracovník Konráda Henleina a redaktor nacistických novin v Sudetech.
„A po nich pochopitelně nastoupili jejich potomci a žáci, ve kterých byl též zakořeněn nacismus a touha po získání starých území. Proto se musíme mít hodně na pozoru před plánovaným sjezdem Sudetoněmeckého landsmanšaftu, který je plánován na konec května v Brně,“ uvádí Boris Latýn.
Na české straně zaznívají požadavky na vstřícná gesta vůči „někdejším spoluobčanům“ už od roku 1989, kdy téma velmi nešťastně vykopl prezident Václav Havel. Výzkumy a debaty o společné minulosti jsou často financovány německými nadacemi a pozitivní ohlasy se ozývají i ze strany české politické reprezentace.
Před deseti lety poprvé vystoupil na Sudetoněmeckých dnech člen české vlády, lidovecký ministr kultury Daniel Herman, který účastníky pozdravil jako „milé krajany“. Za Fialovy vlády navazoval kontakty hlavně ministr pro evropské záležitosti a posléze ministr školství Mikuláš Bek. Jeho manželka Markéta Beková se ve spolku Meeting Brno podílí na organizaci Sudetendeutscher Tag v Brně.
V jihomoravské metropoli bylo téma velmi aktuální toto úterý, když se sněm ohlášený na brněnské výstaviště dostal na jednání zastupitelstva. Jeho obhájci pozvali devadesátiletého pamětníka a bývalého předsedu Poslanecké sněmovny Milana Uhdeho, který vyprávěl, že za dobu, co je na světě, poznal nové souvislosti. „Zlo, které se prohnalo českými zeměmi, není dědičné,“ ujišťoval. Byl prý svědkem toho, jak se mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt omluvil českému národu za veškeré zlo.
Na akci si řekli své odpůrci i zastánci. Zastupitel za Zelené Matouš Vencálek navrhoval, aby zastupitelstvo akci vyjádřilo podporu. „Vítáme diskusi o společné historii. Sudetoněmecký landsmanšaft přichází v míru, nemá žádné nároky na zrušení Benešových dekretů, jak tu někdo mylně šíří,“ přidal se zástupce Pirátů Adam Zemek
Zakladatel festivalu Meeting Brno David Macek, bývalý místopředseda KDU-ČSL, uvedl, že akci považuje za příležitost k setkání.
Primátorka Markéta Vaňková uvedla, že původně také nechápala, proč se omlouvat, ale pak si přečetla knihy Sudetský dům a Vyhnání Gerty Schnirch a prozřela. „V této rozjitřené době, kdy kousek od nás dochází k dalšímu konfliktu, bychom se měli snažit najít společnou řeč. Evropské národy by měly v tuto chvíli držet pohromadě,“ přidala k tématu Rusko a Ukrajinu.
Na celostátní úroveň brněnské téma povýšil příjezd aktivistů ze skupiny Mikaela Oganesjana. Natáčet odpůrce sudetoněmecké akce dorazil Vojtěch Pšenák. Nakonec byl ale „Pražský pérák“ Brňany velmi rychle vyveden na ulici.
Benešovy dekrety se ale v tomto týdnu staly tématem diskuse nejen v Česku, ale i na Slovensku. Opatření prezidenta Beneše k zajištění poválečné bezpečnosti se totiž vztahovala i na maďarskou menšinu, která se v letech 1938-1945 rovněž nevyznamenala.
Na slovensko-maďarském maďarském pohraničí měla jejich aplikaci podobu výměny obyvatel, spojenou s konfiskací majetku odsunutých příslušníků maďarské menšiny na slovenské straně. Revize byla tématem v budapešťské politice v devadesátých letech, za vlád Viktora Orbána a Roberta Fica ale bylo uspáno.
Nyní debatu velmi radikálně probudil vítěz maďarských voleb Peter Magyar, a to hned v nedělní volební večer, když mluvil o tom, že by otázka měla být znovu otevřena.
„Slyšel jsem toxická slova. Budeme bedlivě sledovat, jestli se nastartovává debata a jakým způsobem se povede. Až budu mít příležitost se s novým ministrem potkat, toto bychom si měli vyjasnit, abychom mohli mít nadstandardní vztahy,“ reagoval český ministr zahraničí Petr Macinka.
Jiní čeští politici reagovali ještě rázněji. Například poslanec Jindřich Rajchl nebo senátorka Jana Zwyrtek Hamplová. Ta pro ParlamentníListy.cz vysvětluje, proč bychom téma neměli podceňovat.
„Slova nastupujícího maďarského premiéra Magyara o Benešových dekretech bych hlavně vůbec nepodceňovala. Politologové sice mohou mít pravdu, že toto téma teď připomněl hlavně proto, aby ze sebe udělal silného hráče, tedy že jde vlastně jen o takové gesto, ale podle mne se velmi pletou v názoru, že tady není jinak nikdo, kdo by chtěl v Evropě otevírat výsledky druhé světové války. Právě naopak,“ obává se.
Platí podle ní totéž, co pro pokusy revidovat poválečné uspořádání na české straně. „Pokud sudetští Němci pořádají svůj krajanský sjezd náhle dokonce v Brně, je nutné se ptát, co vlastně tady najednou chtějí? Proč jsou podporováni dokonce z veřejných peněz, kdyby tam nebyly určité konkrétní německé zájmy? A proč to na českém území připustíme, a dokonce podporujeme? Tak nenápadně to vždycky začíná, a z aktu smíření se může stát akt uplatňování plíživého německého vlivu a německých nároků na Českou republiku,“ varuje senátorka.
Za jednání, které v roce 1945 bylo pudem sebezáchovy, se podle ní donekonečna omlouváme, zatímco na válečné zločiny se zapomíná. „Zbytečně tím otevíráme dveře tak, jak by ještě před pár lety vůbec nepřipadalo v úvahu, navíc v době, kdy je vše právně vyřešené,“ dodává právnička.
Jediným vysvětlením podle ní může být, že těmito snahami někdo sleduje nepřiznané zájmy. „Obdobně to může být pokus v případě Magyara – zkusit, co všechno mu lidé dovolí,“ přemítá.
„Pro mne jsou Benešovy dekrety jednou provždy uzavřená věc a Sudetoněmecký sjezd v Brně zcela nepřípustný – z důvodu bezpečnosti naší země a úcty k našim předkům,“ uzavírá senátorka
Ta se zúčastní debaty, která má k tématu sudetoněmeckých nároků probíhat 28. dubna v Praze na Novotného lávce. Hlavním řečníkem zde bude třetí prezident České republiky Miloš Zeman.
Slovenský pohled na Magyarovy snahy ParlamentnímListům.cz nabídl slovenský publicista a bezpečnostní expert Milan Žitný. Podle něj v této kauze nejde jenom o minulost, čemuž nasvědčuje i to, jak rychle po volbách ji designovaný premiér otevřel.
„Magyarův výrok nelze vnímat jako prázdné gesto. Je to konkrétní krok v zahraničněpolitické agendě nové maďarské vlády – otevřít se Slovenskem tvrdé jednání o ochraně práv maďarské menšiny a o tom, že poválečné dekrety už nemají místo v právním řádu moderní EU,“ vysvětluje Žitný. Dá se podle něj čekat, že téma bude velkou zkouškou vztahů mezi Budapeští a Bratislavou.
Podstatu kauzy vysvětluje obsáhleji: „Magyarův výrok má kořeny v konfiskacích pozemků Maďarů, jež ale nebyly v roce 1945 zapsány v pozemkových knihách jako konfiskáty. Zůstaly na listech vlastnictví původních maďarských majitelů. Když v posledním období výstavba nové dálnice a obchvatu v okolí Bratislavy se cena pozemků výrazně zvýšila, majitelé začali uplatňovat nároky na ně. Státní pozemkový fond se postavil proti s argumentem, že parcely podléhají Benešovým dekretům a mají připadnout státu. Magyar to označuje za retroaktivní akt a jako takový nepřijatelný v EU 21. století“.
Dalším sporným bodem je novela slovenského trestního zákoníku, která zpochybňování dekretů postihuje trestněprávně. „Magyar to nazval „magyarellenes“ (protimaďarským) zákonem, který brání svobodě slova a diskusi o historii. Psal kvůli tomu otevřený dopis Ficovi, účastnil se demonstrací před slovenským velvyslanectvím v Budapešti a hrozil i vyhoštěním slovenského velvyslance, pokud se nic nezmění,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz publicista.
Tlak na Slovensko má tedy podle něj vést ke zrušení tohoto paragrafu, zastavení vyvlastňování a ideálně i v nějaké symbolické řešení statusu dekretů v bilaterálních vztazích.
Peter Magyar už uvedl, že chce věc řešit s Robertem Ficem nebo kýmkoliv jiným, kdo bude ve slovenské vládě. To směruje pozornost k lídrovi Progresivního Slovenska Šimečkovi, který má ambice Fica vystřídat.
„Magyar tím naznačuje, že formát V4 nebude fungovat, dokud toto téma nebude uspokojivě vyřešeno. Rozumí se uspokojivě pro Budapešť,“ vysvětluje Milan Žitný.
Nacionalismus nového budapešťského premiéra je pro mnohé překvapením. Až do voleb byl totiž prezentován jako zastánce Evropské unie, který v Budapešti ukončí orbánovská specifika.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Má se akce Landsmanšaftu konat v Brně?
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Horký
