Benešovy dekrety se znovu stávají tématem veřejné debaty. 81 let po jejich schválení a 29 let poté, co Česko-německá deklarace měla tuto historickou kapitolu definitivně uzavřít.

Avizovaný květnový sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně však oživil staré rány ve městě, které díky početné české i německé komunitě zažilo v období Protektorátu mnoho ošklivého. A otevřel debatu po celé republice.

Jihomoravský krajský politik SPD Boris Latýn v souvislosti s konáním akce považoval za nutné připomenout historii Sudetoněmeckého krajanského sdružení.

„Po druhé světové válce bylo Západní Německo (Spolková republika Německo) oficiálně „denacifikováno“. Ve skutečnosti však denacifikace probíhala jen částečně a mnoho bývalých příslušníků NSDAP, SA, SS i sudetoněmeckých nacistických struktur našlo v nové Spolkové republice Německo nejen útočiště, ale i prestižní pozice ve státní správě, politice a hospodářství. Zvláště viditelné to bylo u sudetoněmeckých vůdců, kteří sehráli klíčovou roli při rozbití Československa v roce 1938,“ připomíná na svém profilu na ParlamentníchListech.cz.

A připomíná jména jako Fritz Köllner, jeden z nejvyšších představitelů henleinovského separatistického hnutí. „Byl to zapálený nacista a velel armádní skupině Slezsko, která napadla a obsadila část Československa ze severovýchodního směru,“ připomíná jeho kariéru po připojení Sudet k říši. V Československu si původně vysloužil trest smrti, nakonec mu byl snížen, v roce 1955 byl vysídlen do Spolkové republiky, kde po padesátce ještě stihl solidní kariéru ve státní správě.