První otázka Petra Horkého byla velice nekonkrétní: zda přijde krize. Na což Cílek odpověděl, že krize přišla zatím vždy, ale je otázka jaká. Prý může proběhnout i normálním, „pěkným“ způsobem. „Třeba krize Československa proběhla tak, že já jsem si ani nevšiml, kdybych nesledoval noviny, že se rozdělilo Česko a Slovensko.“ Dodal, že jsou scénáře rychlé a pomalé, mezi rychlé patří například blackout (několikadenní výpadek elektřiny) nebo epidemie. Ekonomická krize pak může být různá, i chronická. „Těžko je říct, co je lepší. Jestli se 20 let trápit v reálném socialismu, což já si ještě pamatuju, takovej pocit zmaru, anebo ta krize, která přijde rychle, tak se z ní lidé zase rychle vyhrabou.“
Vadilo by vám, kdyby Matteo Salvini tajně přijal peníze od Rusů?Anketa
Horký se zeptal, co říká na alarmisty, kteří krizí straší. To je podle Cílka dobrá strategie jen v případě, že společnost roste, je arogantní a bezuzdná. „V této chvíli, kdy už slovo krize zní skoro odevšad, ta strategie už musí být jiná. Už je to ukázání, ano, prostě změna je, změny vždycky byly, jsme na to připraveni geneticky.“ A citoval výzkumy, které tvrdí, že lidé v zázemí za 2. světové války si zhruba po roce zvykli a měli zhruba stejně šťastných momentů jako např. v 60. letech. Co se týče předpovídání krizí, Cílek řekl, že to už nedělá, pouze čas od času pociťuje hluboký neklid. „Hlavně vidím, že ta krize je systémová,“ říká Cílek a dodává, že krize jde zrychlit či zpomalit, ale zatím čekala na každou generaci v uplynulých staletích.
Také vyvracel, že by se při krizi „očistila společnost“. Prý se jen projeví altruistické a destruktivní skupiny lidí, altruisté budou ještě soucitnější a bezcitní ještě bezcitnější. A určit, kdo bude v jaké skupině, prý předem nejde. Dodal, že vědci již zkoumali povahy těch, kdo v krizových situacích přežili, a nenašli jednu vlastnost, která vede k přežití, ale soubor vlastností. Jednak jistá obezřetnost ke světu okolo. Elity a starší lidé podle něho budou příznaky krize vydávat za důkaz svého pohledu na svět, a že to zajde tak daleko, že i racionální a inteligentní lidé de facto ztratí rozum. „Vůbec nepochopí, o čem ta situace je.“ A doplnil, že v krizích lidé jednají povětšinou podle toho, jak se chovají jiní lidé, a ne podle toho, co slyšeli. Horký tedy potřebné vlastnosti shrnul jako zdravý rozum, určitou soběstačnost a jisté smíření s osudem, že není možné vše ovlivnit.
Fotogalerie: - Zvyšování daní
Dále probíhala debata o tom, jak se v krizi budou chovat státní složky a jaký na ně bude spoleh. „Já neznám teďka aktuální čísla, tak aspoň rámcově. Tuším, že česká armáda má ve zbrani asi 8 tisíc vojáků. I kdyby měla 10 tisíc. Ti vojáci musí spát a nějakou dobu se přesouvají. To znamená, že i kdyby jich bylo 10 tisíc, musíš počítat s pěti tisícema. Ber to tak, že když jsou nepokoje ve Francii, tak aby to zvládla policie, tak jich většinou musí být trojnásobná přesila. Teďka část vojáků nenastoupí a ten zbytek se bude starat o dvě jaderné elektrárny, rozvod elektřiny, možná ještě rozvod vody, a hlavně musí chránit sami sebe. Je jich dost na to, aby uchránili své největší základny,“ shrnul Cílek armádu.
„Bylo to cvičení, já zase nechci jmenovat toho člověka, kterého se na magistrátu rychle zbavili, který to měl na starosti, kolik policistů přijde v okamžiku krize do práce. No, ukázalo se, že 150, v Praze. To je na spodní část Václaváku. To je tak na 100 až 200 demonstrantů, spíš ne,“ zhodnotil Cílek a dodal, že důsledkem reorganizací je, že policisté často nesnášejí své nadřízené. Dodal, že tuto informaci má z řad policie a v případě nouze by řadoví policisté vypověděli poslušnost. Policistů, kteří práci berou jako poslání, je dle něho málo.
Dále v krizi se ukazuje, kolik lidí nesnáší společnost, a jsou to prý často normální lidé. A pokud jde o rabování, Cílek dal příklad rodiny s malým dítětem, která si neutvořila zásoby, dítě brečí, takže zbývá jen jít rabovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
