Zatímco ostatní světové bankovní instituce mají tendence podporovat všechna možná odvětví, AIIB se základním vkladem 50 miliard dolarů, který se za posledních několik dní vyšplhal na 100 miliard, se má soustředit především na rozvoj infrastruktury chudších oblastí Asie, tedy na cesty, přístavy, letiště apod.

Samotný její vznik ji na první pohled pasuje do pozice rivala již existujících institucí, které jsou z valné většiny pod správou USA, v případě MMF či Světové banky, a Japonska v případě ADB (Asian Development Bank). Čína je sice součástí ADB, má však pouze 5,47 % hlasovacího práva na rozdíl od Japonska a USA, které mají celkem 26 %, 13 % každý. Čína tímto podtrhuje svůj nástup na pozici ekonomické velmoci. A během půl roku od slavnostního podepsání dohody se k AIIB připojily země jako Velká Británie, Francie, Německo, Itálie, Švýcarsko a další. K 31. březnu, kdy byla poslední možnost ucházet se o členství z pozice zakladatele, čítala členská základna již 37 členů, ze kterých je 9 států mimo Asii. Zároveň je však na čekacím listu dalších 22 zemí, které musejí projít schvalovacím procesem. Mezi ně patří například Rusko, Nizozemsko, Švédsko, Austrálie a Brazílie a s nimi mnohé další. Dosud jediná zamítnutá žádost o členství přišla ze Severní Koreje. Ta totiž nedodala dostatečné podklady o svojí ekonomické situaci, a proto nebyla přijata.

Ze všech světových velmocí se jedině USA vyjádřily, že nemají zájem o vstup do AIIB, hlavně z důvodu potenciálně nejasného vedení banky, a tedy obecné nedůvěry vůči Číně. Zároveň se pokoušely odradit od připojení spousty svých spojenců, především pak Austrálii či Brazílii, a daly najevo svou nespokojenost, když Velká Británie jako první evropský stát podala přihlášku. Tímto se Státy však poněkud izolovaly od aktuálního dění a nyní jsou nuceny svůj přístup poněkud přehodnotit.

Hned po nich je tu Japonsko, které se nepřidalo k první vlně členských zemí z obdobných důvodů jako USA s tím rozdílem, že, jinak velký spojenec Bílého domu plánuje již v červnu s Čínou zavést finanční dialog. Bude to poprvé od roku 2012, kdy na místo japonského premiéra nastoupil Shinzo Abe. Zatím není v plánu žádná konkrétní agenda, Taro Aso, japonský ministr financí, však prohlásil: „Čína se stává hlavní ekonomickou mocí v Asii. Máme mnoho rozličných problémů k diskuzi mezi našimi dvěma zeměmi, například yuan (čínská měna), finance či stínové bankovnictví.“ Jedním z mnoha témat tedy pravděpodobně bude podle agentury Reuters i AIIB.

Čínská Xinhua News Agency však uvádí, že Japonsko je nakloněno přidat se k AIIB s tím, že má již vyhrazeno 1,5 miliardy dolarů na příspěvek. Japonská vláda má už údajně připravený návrh dokumentu o možnosti vstupu do AIIB, který se však bude projednávat v červnu. „Japonský premiér Shinzo Abe je podle zdrojů blízkých japonské vládě od středy silně nakloněn přidat se do tohoto Čínou vedeného projektu a nyní posuzuje všechny vyhlídky.“