Na konci května byla média plná informací o tom, že Poslanecká sněmovna navrhla prezidentu republiky na vyznamenání levicového básníka Karla Sýse, za což se později omlouval místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Pikal z Pirátské strany. „Pan Karel Sýs byl členem poroty soutěže básníků Seifertovy Kralupy. Spolu s ním byli v porotě ještě novinář a básník Dušan Spáčil a spisovatelka Eva Frantinová. Jde o autorskou literární soutěž na památku básníka Jaroslava Seiferta, do níž bylo možné přihlásit česky psané a dosud nikde nepublikované jednotlivé básně i cykly, a to ve dvou kategoriích – do osmnácti let a bez rozdílu věku. Takže celkem běžná soutěž, ale hned vysvětlím, proč je třeba o ní mluvit,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Důvodem je mail, který přišel Karlu Sýsovi a zněl takto: „Dobrý den, pane Sýsi, mnohokrát děkuji za skvělou práci při vyhodnocení letošní autorské soutěže. Naše účetní Vám pošle odměnu za vykonanou práci. Mám nemilou povinnost poprosit Vás o Vaši neúčast na sobotním slavnostním vyhlášení vítězů autorské soutěže. Tento krok vedení města je podmíněn kauzou, která kolem Vás nyní probíhá. Děkuji. Mějte krásné léto. S pozdravem“. Pak už jen podpis pracovnice Kulturního domu Vltava v Kralupech. „Když jsem tenhle mail viděl, tak se mi zatmělo před očima a říkal jsem si, že jsme zpátky rovnýma nohama v komunismu, v té nejhorší fázi, že to je jak raná sedmdesátá léta. Takové: ‚Děkujeme vám za vykonanou práci, ale buďte tak laskav, hlavně se nám neukazujte na očích, protože jste nežádoucí‘,“ připomíná mediální analytik.
Kádrovácká arogance zbabělého vedení města
Považuje to za ukázku neuvěřitelné arogance nejen kádrovácké, ale nechutné z principu. „Zastavme u toho, proč vlastně vedení města velmi anonymně – paní z Kulturního domu Vltava byla zřejmě požádána tuto nemilou povinnost vykonat za ně, protože je zbabělé – žádá pana Sýse, ačkoli mu platí za to, že odborně vyhodnocoval letošní autorskou soutěž, o neúčast na sobotním vyhlášení vítězů. Cituji: ‚krok vedení města je podmíněn kauzou, která kolem Vás nyní probíhá‘. Co je to za kauzu? Že byl navržen Poslaneckou sněmovnou, aby mu pan prezident dal za celoživotní umělecké dílo vyznamenání Za zásluhy v oblasti kultury o státním svátku 28. října? Tak přemýšlím, co na tom všem naplňuje obsah slova kauza? To, že to navrhla Poslanecká sněmovna? To je věc Poslanecké sněmovny, ne pana Sýse,“ poukazuje Petr Žantovský.
Stejně tak nemá nic společného s jednáním místopředsedy PS Vojtěcha Pikala z Pirátské strany, který později svého hlasování litoval. „To je věc pana Pikala, ale zase ne pana Sýse. Stále nevidím kauzu, která by s ním měla nějakou přímou souvislost. Napadá mě jediná souvislost a o to je to všechno horší. Vedení města Kralupy vlastně vyčítá panu Sýsovi, že by měl podle návrhu Poslanecké sněmovny dostat Medaili Za zásluhy v oblasti kultury. To je na pováženou. Jak je možné, aby vedení poměrně velkého průmyslového města Kralupy nebo samospráva jakéhokoli jiného města či poslední vesničky byla oprávněna hodnotit krok prezidenta, který je v souladu s Ústavou a se všemi zvyklostmi, na něž má plné právo, a je navíc společensky velice ceněný, to znamená udělení vyznamenání, jako kauzu? Kdo je vlastně předmětem té kauzy? Sýs, nebo Zeman?“ ptá se mediální odborník.
Pracuje pro nás, platíme mu za to, ale pak si do něj kopneme
Takové otázky si člověk nad tímhle krátkým mailem nutně musí položit. „A když si je položí, tak má dost co dělat, aby se nepozvracel. Co se to kolem nás vlastně děje? Oni využívají práci odborníků, dokonce za ni i zaplatí, ale pak mu řeknou: ‚Milý příteli, nechoď sem, protože se nám nelíbíš, my se bojíme médií, protože jsi teď v nějaké kauze, protože tě má rád Zeman a Zemana nemáme rádi my‘. Ale Zeman je přece náš prezident. Všiml si toho vůbec někdo, že Zeman je hlava státu a že má právo na to dát Medaili Za zásluhy panu Sýsovi nebo jinému umělci, když to někdo navrhne, třeba jako Poslanecká sněmovna? Nevím, jestli to pan prezident udělá, to je konec konců na jeho rozmyšlení, ale rozhodně ne na vedení města Kralupy, aby toto posuzovalo,“ tvrdí Petr Žantovský.
Psali jsme:
Je mu smutno z toho, že jsme se dostali do situace, kdy se zřejmě někteří lidé budou opět označovat nějakými známkami. „Možná to tentokrát nebude žlutá hvězda, to jeden neví, ale možná nějaká jiná známka na klopu, abychom všichni viděli, že to je ten nežádoucí, ošklivý, ostrakizovaný, ten vyvržený, exkomunikovaný. Plivněme si na něj, kopněme si do něho, nechme ho, ať pro nás pracuje, nejdříve mu platíme, pak už mu ani nezaplatíme, ale hlavně se s námi nesmí v žádném případě ukazovat či vyfotit. Co kdyby některé nezávislé spravedlivé úžasné médium, třeba veřejnoprávní televize, natočilo, že vedení města Kralupy se ukazuje s ošklivým Karlem Sýsem. No to by byla katastrofa, máme před sebou komunální, to bychom je mohli prohrát, kdyby nám tam škaredě strašil Karel Sýs, který možná dostane od prezidenta vyznamenání,“ přibližuje mediální analytik uvažování lidí z vedení Kralup.
I dnes Slonkové, Břešťanové či Šafrové vytvářejí seznamy nepřátel
Když se do důsledku domyslí jejich počínání, tak se to dá brát jako signál, že tahle společnost je úplně na konci s dechem. „Tohle přesně prováděli komunisté v sedmdesátých a osmdesátých letech. Ostrakizovali, rozdělovali lidi, označovali třídního nepřítele za ztroskotance a zaprodance. Ty věci si jsou podobné. Na konci osmdesátých let se přitvrzovalo, přijímala se tvrdší opatření proti shromážděním na Václavském náměstí nebo na Můstku. Už se používaly nejenom obušky, ale i vodní děla, vyváželo se za Prahu. Můžu o tom vyprávět sám, protože jsem se několika takových aktivit zúčastnil a byl jsem též vyvezen na čtyřiadvacet hodin za Prahu a vyslýchán, takže znám ty praktiky velice dobře. Přitvrzovalo se a každý, kdo prožil tu dobu, ví, že mezi roky 1985 a 89 byl docela rozdíl,“ vzpomíná Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
V roce 1985 totiž v Sovětském svazu nastoupil Michail Gorbačov a komunisté, co byli tehdy v Československu u moci, se báli, že budou muset liberalizovat. „Pak sem přijel Gorbačov a řekl jim: ‚Dělejte si to, soudruzi, jak chcete, já od vás dávám ruce pryč‘. A oni to pochopili tak, že mají přitvrdit, aby se udrželi co nejdéle u koryta. Mimo jiné důkazem toho přitvrzení byly všechny ty věci, které jsem jmenoval, včetně přitvrzování ve smyslu etiketizace a vyhledávání nepřátel. Podívejte se dnes na seznamy nepřátel na webech našich slavných svobodných a nezávislých novinářů typu paní Slonkové, pana Břešťana nebo pana Šafra a podobně. Je mi z toho strašně smutno a myslím si, že tenhle v podstatě banální dopis vyjadřuje ducha naší doby. A v té době se opravdu nežije dobře a vypadá to, že to hned tak nebude lepší,“ myslí si mediální odborník.
Náš stát reprezentuje odpuzující vláda díky handlu s komunisty
Druhé téma začíná rezignací předsedy poroty Státní ceny za literaturu Petra Hrušky, který ji zdůvodnil tím, že „náš stát reprezentuje odpuzující vláda, která svoje posty vyhandlovala s komunisty a způsobila, že se extremistická politická strana stala skrytou i zjevnou součástí státní moci“, a poslal ji Radimu Kopáčovi z Oddělení literatury a knihoven Ministerstva kultury, jenž ji jako administrátor přeposlal ostatním šesti porotcům. „Ti se zachovali rozmanitě. Například publicistka Kateřina Kadlecová rovněž sepsala rezignaci a váhala nad tím, jestli ji uplatní, nebo ne. Požádala o radu ve věci společného postupu spoluporotce, což mimo jiné popisuje v článku, který jí uveřejnili v Reflexu,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Z těch reakcí stojí za zmínku vyjádření jiné porotkyně, slovinské bohemistky a nakladatelky Tatjany Jamnik, která na Aktuálně.cz konstatovala: „Osobně považuji celou situaci za nešťastnou. O politické situaci v České republice i populismu v ostatních zemích východní Evropy a jejím nebezpečném směřování přece víme dlouho. Proto rezignaci nerozumím, proč tedy členové členství v komisi vůbec přijímali“. A opřela se i do Hruškova postoje: „Z mého nestranného pohledu rovněž nerozumím chování členů komise, kteří Státní cenu sami přijali. Pokud myslí svůj protest vážně, měli by Státní cenu vrátit a nikoliv znemožňovat práci, která by mohla ve výsledku dát jasný signál, že nám jde o kvalitní literaturu, svobodu, nezávislost, demokracii a jsme schopni si tyto hodnoty v rámci komise odvážně uhájit.“
Vnést do společnosti co nejvíce neklidu a maximum znechucení
Z poroty odstoupil také literární vědec, historik a kritik Petr A. Bílek. „Proč o tom vlastně mluvím? Je to další ukázka toho, že se tady někdo velmi silně snaží vnést do společnosti co nejvíce neklidu, maximum znechucení a pokud možno puzení k útěku do soukromí. Jsme zase u těch osmdesátých let, jak jsem o tom mluvil v úvodním tématu. Vzpomeňte si na to, jak vypadala druhá polovina osmdesátých let. Většina lidí už ztratila poslední zbytky důvěry v to, že komunismus má nějakou možnost se oživit nebo rehabilitovat a najít nějaký způsob existence. A tak utíkali do svých malých majetků, do svých chaloupek, chat a podobně. Utíkali z práce, kde sebrali nějaké drobnosti, které pak použili na zkrášlení svých chalup a chat,“ líčí mediální analytik.
Mgr. Ing. Taťána Malá
Tehdy rezignovali a vlastně utekli do jakéhosi vnitřního exilu. „A přesně do toho vnitřního exilu nás teď vhání tihle lidé, kteří se chovají takhle absurdně. Začalo to panem Bangou, který hystericky odcházel kvůli zpěvákovi Tomáši Ortelovi z udělování cen Českého slavíka, aby si zvýšil popularitu, a končí to takhle na první pohled ctihodnou institucí, jakou je porota ke Státní ceně pro literaturu. Vůbec neumím dohlédnout jakéhokoli závěru, kam až to může zajít. Ale opakuji, že mi to strašně připomíná komunismus, takové to: ‚Soudruhu, my ti rozumíme, ale mezi nás nesmíš‘. A od toho soudruha, co mezi nás nesmí, je znovu velice blízko k těm hvězdám na kabátě. Nevím, jaké budou barvy, rudé asi ne, to nepředpokládám, ale bojím se, že by mohly být žluté. Uvidíme, ale v tuto chvíli moc optimismu nemám,“ přiznává Petr Žantovský.
Udivující nedostatek soudnosti u akademické funkcionářky
I třetí téma má s těmi předchozími dost společného. „Ve čtvrtečním deníku Metro jsem si přečetl malinký sloupek, který se týká pana ministra Metnara, jenž je další štvanou zvěří v té diplomkové vybíjené, kterou provozují čeští novináři. Už se zbavili bývalé ministryně Malé, bývalého ministra Krčála, no a teď je na tapetě tedy Metnar. Ten text je převzatý ze serveru iDnes a já z něj vybral toto: ‚Vedoucí diplomové práce Lubomíra Metnara, ve které nejsou řádně citované zdroje, se domnívá, že by kvůli tomu měl ministr obrany odejít z vlády‘. To je dost zajímavá věta, protože vedoucí práce je za ni tím nejdůležitějším a nejodpovědnějším. Možná do značné míry víc než samotný autor, protože student se to učí, ten neumí psát vědecký text, má za sebou bakalářku, nějaké seminárky, ale s opravdovou odbornou prací nemá zkušenost, od toho je na té vysoké škole,“ vysvětluje mediální odborník.
Vedoucí jeho diplomové práce je od toho, aby studentovi řekl, jak se cituje, jak se uvádějí formální odkazy pod čarou, jak se uvádí odborná literatura použitá v závěru práce a další. „A jestliže vedoucí práce ponechala chyby v práci pana Metnara, tak by měla ze své funkce a ze své školy odejít spíš sama, protože to je její odpovědnost, takže od ní je to vrchol naprosté sprosťárny, hulvátství, nevychovanosti a nedostatku jakékoli soudnosti, která mě u akademické funkcionářky opravdu šokuje a udivuje. To bych nečekal. Do dneška jsem se domníval, že alespoň akademická půda je drobná jistota nějakého dodržování procedur, tak zřejmě ne. Ona místo toho, aby se zastyděla, že nechala pana Metnara špatně citovat, tak ho vyzývá k rezignaci, protože chybně citoval,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Prostor lidovecké místostarostce, i když nešlo o relevantní informace
V médiích zaregistroval, že vedoucí Metnarovy diplomové práce Dana Forišková je nyní místostarostkou Příbora za KDU-ČSL. „Tak v tom hledám politický důvod. Protože pan Metnar není lidovec, KDU-ČSL není ve vládě, a jestliže tohle provozuje nějaká akademická funkcionářka, která zároveň dělá politickou kariéru v opoziční straně, tak to přece vůbec není relevantní informace. Navíc, aby ji citoval tak významný webový server jako iDnes. Takže je to chyba paní Foriškové, která nebyla schopna pohlídat Metnarovu diplomku a teď se chová velice alibisticky. A je to také chyba iDnes, že tomu dá ten prostor, místo aby to okomentoval opravdu zásadně a chtěl po paní Foriškové, aby se k tomu vážně postavila. Protože tohle už je opravdu jenom štvanice na lidi,“ myslí si mediální analytik.
„Je celkem známé, že iDnes navzdory tomu, že patří pod Mafru, tedy pod svěřenecké fondy spravující majetky pana premiéra, má na rozdíl třeba od tištěné Mladé fronty Dnes velmi často jiné politické názory nejen na svého majitele, ale také na ostatní politické pretendenty. Považuji to za důkaz toho, že Andrej Babiš nelhal v okamžiku, kdy říkal, že do práce svých médií nemluví. Protože kdyby do ní mluvil, tak by iDnes vypadal jinak, než vypadá, tedy že je normální opoziční server, který tluče do vlády podobným způsobem jako Forum24 nebo Hlídací pes, a to všechno za peníze svěřeneckého fondu. Takže to je dohromady spousta informací, z nichž si můžeme vzít to, že se tu odehrává honička na Sýse, na Metnara neboli na Babiše, honička na naše politické představitele, na naši vládu,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Politiky uštveme a místo nich přijdou esa z Aktuálně nebo Hlídacího psa
Přemýšlí, co se asi tak stane, až je všechny uhoníme a vyženeme. „Půjdou na jejich funkce novináři z iDnesu, z Aktuálně, Hlídacího psa nebo z Forum24? Předsedou vlády bude Pavel Šafr, ministryní pro pravdu a lásku by mohla být Sabina Slonková, nebo já nevím, co si lze ještě vymyslet za fantasmagorii. Zopakoval bych, co říkám všude a pořád, nechť všichni ti novináři, kteří jsou ti spravedliví a rozhořčují se nad diplomkami ministrů, vytáhnou svoje diplomky, pokud nějaké mají, nechají je projet všemi těmi antiplagovacími programy a pak se předvedou. Zejména novináři, kteří jsou placení z veřejných zdrojů, což nejsou jen Česká televize a Český rozhlas, ale třeba i server Neovlivní a další, kteří pobírají nějaké účelové dotace z veřejných zdrojů. Ať se ukážou, když jsou tak svatí, ať se předvedou, že jsou lepší. A pak se bavme o dalším,“ uzavírá mediální odborník.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
