Podle zákona si vláda k podpoře své činnosti zřizuje poradní a pracovní orgány, složené z členů vlády, zástupců státní správy a odborníků. Pod „odborníky“ se však často skrývají exponenti prominentních neziskovek, kteří skrze tyto orgány prosazují své zájmy. Nezřídka na úkor řádně zvolených politiků.
Dochází tak k paradoxní situaci. Neziskovky samy sobě vytvářejí pravidla, ovlivňují formování státní politiky, rozhodují o podobě dotací a jednají proti zájmům vládnoucího kabinetu a sněmovní většiny, pokud se vládní program dostane do konfliktu s agendou neziskovek. Od nástupu Babišovy vlády k tomu došlo už několikrát.
Člověk v tísni a sponzoři Petra Pavla
Příkladem je Rada vlády pro nestátní neziskové organizace (NNO). Na webu se dočteme, že „Rada soustřeďuje, projednává a prostřednictvím svého předsedy předkládá vládě materiály týkající se NNO a vztahující se k vytváření vhodného prostředí pro jejich existenci a činnost.“
V současnosti má 33 členů – a nechybí mezi nimi Člověk v tísni, Nadace OSF, založená Georgem Sorosem, a zástupci dalších neziskovek napojených na sponzory Petra Pavla, NED a dalších zahraničních agentur. Buďme ale konkrétnější.
V poradním orgánu nalezneme jméno ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka, ředitelky Nadace OSF Martiny Břeňové, zástupkyně ředitele Glopolis Jany Miléřové či ředitelky Partnerství pro vzdělávání 2030+ Silvie Pýchové.
Chcete, aby vypukla stávka v ČT?Anketa
Do tohoto okruhu patří i Glopolis. Tato iniciativa si klade za cíl propojovat nevládní organizace do sítí a prosazovat příznivé podmínky pro neziskovky. Peníze na to dostává od Nadace OSF, Aliance pro moderní stát a Bruselu.
Zdroje Partnerství pro vzdělávání 2030+ jsou v podstatě totožné – Nadace OSF, Aliance pro moderní stát, unijní fondy a také Nadace RSJ a Blíž k sobě, spojené s Pavlovými podporovateli Liborem Winklerem, respektive Martinem Vohánkou.
Systémový střet zájmů?
Lidé z neziskovek se nyní i skrze poradní orgány vlády snaží ovlivnit nastavení fondů EU od roku 2028, které přinese zásadní změnu, protože místo mnoha samostatných fondů vznikne jednotný Evropský fond. Tyto neziskovky tak mají enormní zájem na tom, aby nastavení a čerpání evropských peněz bylo pro ně co nejpříznivější. Základní rámec má být hotov do konce června.
Zástupci neziskovek v Radě vlády v uplynulém roce prezentovali analýzy, které sami připravili. Na říjnovém zasedání tak zástupcům ministerstev a vlády ukazovali, jak vysoká je důvěra občanů v neziskovky. Výzkum provedla agentura STEM za podpory Nadace OSF.
O měsíc dříve vláda Petra Fialy (ODS) schválila metodiku, která státní orgány vybízí, že mají více zapojovat neziskovky do tvorby státní politiky, strategických dokumentů i zákonů. Stalo se tak na základě doporučení Rady.
Ta také opakovaně zdůrazňuje význam občanské společnosti pro odolnost ČR i EU a podporuje takové iniciativy Evropské komise, jako je Evropský štít pro demokracii, Strategie EU pro občanskou společnost či program AgoraEU, kde jsou alokovány miliardy eur pro neziskovky, které budou prosazovat hodnoty EU. Psali jsme o tom před pár dny.
„Hrdý pravdoláskař“ proti „dezinformacím“ a „populistům“
Rada vlády pro nestátní neziskové organizace je aktivní i organizačně. Pořádá konference, kam zve zástupce z řad partnerských neziskovek. Například v červnu 2024 pod záštitou tehdejší zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové zorganizovala kulatý stůl na téma „Role občanské společnosti při posilování demokracie“. Promluvili na ní představitelé Sítě k ochraně demokracie, Glopolisu, STEM či Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Poradní orgán vlády dokonce realizuje vlastní projekty a každoročně rozděluje milionové dotace. V uplynulých dvou letech tak sekretariát Rady, který se nedávno přejmenoval na Oddělení spolupráce s občanskou společností, díky penězům z EU i státního rozpočtu pracoval na projektu s názvem „Metodická podpora zapojení partnerů NNO“, a to ve spolupráci s Glopolisem.
Rada si pod sebou kromě sekretariátu zřizuje i další výbory a pracovní skupiny. Výboru pro EU předsedá Silvie Pýchová z Partnerství pro vzdělávání 2030+ a jejím zástupcem je Pavel Trantina. Ten se angažoval u Zelených, pracoval v prezidentské kanceláři Václava Havla a nijak se netají svou politickou orientací. Označuje se za „hrdého pravdoláskaře“, veřejně kritizuje Andreje Babiše a vyzývá k boji proti „dezinformacím“ a „populistům“.
Výbor pro legislativu a financování, jehož místopředsedkyní je šéfka Nadace OSF Martina Břeňová, se na svém dubnovém zasedání dokonce rozhodl vystoupit proti programovému prohlášení vlády, když odmítl záměr rozšířit transparentnost zahraničního financování neziskových organizací. Podle výboru je prý vše dostatečně transparentní už nyní. Místo toho zmocněnkyni pro lidská práva Taťáně Malé (ANO) nabízejí, že vládě připraví vlastní návrhy, jak aktuální stav učinit ještě dokonalejší.
V kritice vlády ale není výbor sám. Už v prosinci celá Rada přijala nesouhlasné prohlášení k vládnímu programu – ohradila se proti používání slov „politická neziskovka“ a odmítla jakékoli kroky k větší transparentnosti zahraničních vazeb s tím, že takové plány údajně představují riziko a jsou protiprávní.
Na platy jdou miliony
Tyto poradní orgány tedy evidentně jednají proti vládě, která je zřizuje a které má sloužit. A jejich pracovníci za to dokonce pobírají odměny z peněz daňových poplatníků. Přestože členové nemají nárok na finanční odměnu, činnost Rady pro nestátní neziskové organizace i tak stojí několik milionů každý rok.
Za první tři roky Fialovy vlády si zaměstnanci Úřadu vlády zapojení do činnosti této rady přišli na 7 266 090 Kč. Celkové náklady dosáhly 10 994 267,69 Kč. V rozpočtu nalezneme i takové kuriózní položky, jako jsou náklady na nové telefony ve výši desítek tisíc. Kolik si úředníci vydělali loni, zatím není jasné, protože výroční zpráva dosud nebyla zveřejněna. Čas na to mají do konce května.
ParlamentníListy.cz se rozhodly činnost Rady pro NNO probrat s vedoucím oddělení Pavlem Mičkou. Zajímalo nás, kolik zaměstnanců v ní momentálně působí a jaký mají plat, podle jakého klíče byli současní členové Rady a jejích orgánů z řad neziskovek vybráni a zda považuje personální složení s ohledem na názorovou pluralitu (respektive její absenci) a finanční pozadí zastoupených neziskovek za vyvážené.
Zeptali jsme se ho, proč poradní orgány jednají v rozporu s programem demokraticky zvolené vlády a zda mu přijde normální, že členové těchto orgánů veřejně útočí na premiéra, který je zároveň předsedou Rady. Na tuto ani na další otázky jsme však odpověď nedostali ani od Pavla Mičky, ani od dalších kontaktů uvedených na webu Rady.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Jak hodnotíte článek?
