Koaliční vláda sociálních demokratů, liberálů z FDP a Zelených se snaží omezit příliv migrantů do Německa. Podle serveru Politico se jen v plné nahotě ukazuje, jak se tonoucí stébla chytá a migrační krizi v Německu popisuje jako „nekonečnou“.
„Nechci používat velká slova,“ řekl Scholz novinářům, „ale myslím, že je to historický okamžik,“ glosoval chystané změny v azylové politice Německé spolkové republiky. Citoval ho server Politico, který obratem přidal poznámku, že snaha Scholze změnit pravidla azylové politiky mohou být začátkem jeho politického pádu. „Může se dobře ukázat, že má pravdu, už jen proto, že existuje velká šance, že historie označí jeho neúspěch v dosažení významnějších reforem za začátek jeho politického konce,“ uvedl doslova server.
Je srovnání Petra Fialy s Milošem Jakešem přehnané?Anketa
V roce 2023 čelí Německo největšímu přílivu migrantů od roku 2015, kdy Angela Merkelová otevírala dveře uprchlíkům ze Sýrie, ale i z Afghánistánu a jiných zemí a hlásila do světa „my to zvládneme“. Dnes jsou mezi uprchlíky a migranty i Ukrajinci, ale po sérii protiizraelských demonstrací dělají německému kancléři starosti spíše stoupenci víry v Alláha čili islámu.
Podle serveru Politico je však problém v tom, že nová pravidla azylové politiky, o kterých se jedná, obsahují věci slibované v posledních letech mnohokrát, především slib o urychlení azylových řízení a deportacích neúspěšných žadatelů o azyl. To je něco, co se nejen v Německu dlouhodobě nedaří. Scholz mimo jiné žádá, aby se ostatní země EU podělily o uprchlíky toužící po životě v Německu. Stejně jako jeho předchůdkyně Angela Merkelová tak fakticky volal po přerozdělování migrantů. V úterý Scholz prohlásil, že evropská „solidarita“ při sdílení břemene přijímání uprchlíků je jediným schůdným řešením problému.
„Radikálnější návrhy, jako je zavedení roční azylové kvóty nebo přesun vyřizování a hodnocení uprchlíků do zemí mimo EU, jsou obvykle zamítnuty kvůli právním obavám, byrokraticky odsunuty na vedlejší kolej nebo obojí,“ uvedl server s tím, že levicová koalice se moc nehrne do toho, aby o osudu migrantů bylo rozhodnuto ještě před branami EU, protože prosazovat takovou věc je politicky nepříjemné. Už proto, že africké státy mnohdy odmítají přijímat své občany zpět. Např. pod záminkou, že není jisté, zda jde zrovna o jejich krajany, když u sebe nemají platný pas.
„Výsledkem je, že Německo a EU jsou přistiženy v trapném tanci, ve kterém Berlín předstírá tvrdé požadavky na evropské partnery a Brusel předstírá, že naslouchá,“ rozvedl myšlenku server Politico.
Výsledkem je, že mnohá větší i menší německá města centrální vládě v Berlíně hlásí, že už příval migrantů nezvládají. Jen za rok 2023 dorazilo do Německa na 250 tisíc žadatelů o azyl, a to ještě ani není konec roku, takže lze očekávat, že počet zájemců bude vyšší.
Fotogalerie: - Za Palestinu na Václaváku
„Také německá veřejnost je čím dál neklidnější. Více než 70 procent populace vyjadřuje zděšení nad tím, jak vláda řeší migraci, podle nedávného průzkumu veřejného mínění. To pomohlo k rekordní podpoře krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD). Frustrace z vládní migrační politiky také přispěla v minulém měsíci k historickému úpadku Scholzovy SPD, která ve volbách ve státech Hesensko a Bavorsko zaznamenala nejhorší výsledky za více než století,“ upozornil server na výprask, kterého se od voličů dostalo sociálním demokratům.
Britská BBC přinesla reportáž z obce Altenberg v Sasku na hranicích s Českou republikou, kde místní obyvatelé o Scholzových plánech na omezení přílivu migrantů sice slyšeli, ale vůbec se necítí bezpečněji. Proč? Místní starosta Markus Wiesenberg prozradil, že převaděči ve zdejším lese vysazují migranty minimálně jednou za den. Místní kvůli tomu prý mají čím dál větší strach o své děti. Naproti tomu pašeráci jsou v klidu. Sotva v lese vyloží jednu várku migrantů, otočí se a přes zelenou hranici jedou pro další skupinu. „Starosta Wiesenberg, který je členem Křesťanskodemokratické strany (CDU), říká, že panuje dojem, že federální vláda selhává,“ upozornila BBC.
Jeden z uprchlíků, třiadvacetiletý Syřan Muhammad Abdoum prozradil, že do Německa přijel vlakem z Prahy. Nyní prý sní o životě, možná i rodině, v Německu.
Ve vedlejší obci Hermsdorf, kde žije asi 772 lidí se sešlo 40 až 50 demonstrantů, kteří se rozhodli dát najevo, že mají z přílivu dalších migrantů obavy. Prý by neměli nic proti přijímání dětí, jenže do Německa zdaleka nemíří jen malé děti. „Pro mě jsou mladí migranti, kteří sem přicházejí, armádou – a když jim přijde rozkaz, aby zasáhli, tak jsme skončili. Pak je hotovo,“ zaznělo varovně na demonstraci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
aspan
