„BIS se původně jmenovala Úřad pro ochranu ústavy a demokracie a stále se k tomuto odkazu hlásíme. Svoboda projevu je pro nás nedílnou součástí demokracie, která je zakotvena i v Ústavě ČR. Vždy budeme hájit právo vyjadřovat svobodné názory, ale vždy se budeme stavět proti šíření lží, nenávisti a demagogie,“ cituje úvodem svého prohlášení Zwyrtek Hamplová výrok, jenž podle jejích slov učinil zástupce BIS. 

„Pokud bych měla okomentovat tento výrok, tak asi tak, že je-li tak výrazná oponentura, pak Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP) uhodila patrně hřebíček na hlavičku. Už naše babičky říkaly, že nejvíce křičí potrefená husa – staré české přísloví. Bránit se navíc ‚kontextem“, tedy že ten výrok byl ‚vytržen‘ z obsáhlejšího textu, je v tomto případě velmi chabé, pokud opravdu zazněl tak, jak byl citován – a to zazněl. Dodatečné vysvětlování ho nemůže smazat,“ zmínila Zwyrtek Hamplová.

„Musím se také ptát, pokud se BIS hlásí k svému původnímu názvu, tedy ‚ochraně ústavy a demokracie‘, kde BIS byla, když se tady dva roky zcela zásadně porušovala základní lidská práva? Listina základních práv a svobod je součástí našeho ústavního pořádku, a to, jak se po ní šlapalo, je v novodobé historii od listopadu 1989 nevídané. Nelze, skutečně nelze, chránit, a to ještě s velmi diskutabilním výkladem, jen ty nahoře, a ty tzv. dole ignorovat a nechat po nich šlapat nezákonnými a protiústavními opatřeními. A neodpustím si poznámku, že ti dole řešili a řeší skutečné životní problémy, třeba kam dát děti, když byly zavřené školy, a z čeho zaplatit nájem, když nemohli kvůli tomu do práce, a to nepočítám stovky lidí, kteří přišli kvůli své neochotě podřídit se protiústavním nařízením o práci. Já ty osudy čtu v mailech, a tak mi přijdou výroky o nutnosti chránit představitele státu, kterých se dotkne nějaká ostrá kritika, opravdu jako z jiné doby,“ uvádí.

„Klidem mne nenaplňuje ani formulace, že BIS se bude vždy ‚stavět proti šíření lží, nenávisti a demagogie‘. Každý z těchto tří jevů má možnost výkladu. Pokud jde o pojem nenávist, vím, co tím chtěli říct, a v zásadě bych souhlasila, vyvolávání nenávisti je něco, co odmítám rovněž. Nejvíce ale teď čtu vyvolávání nenávisti vůči příslušníkům jednoho státu, dokonce vůči studentům, kteří tu studovali – předpokládám totiž, jako člověk znalý práva, že nenávist se nesmí vyvolávat proti nikomu, a to i přesto, že s jeho kroky nesouhlasím a kritizuji je. I významní novináři, jejichž slovo je něco jiného než řeči v hospodě, vyvolávali nenávist vůči lidem, kteří se odmítli očkovat, a podobně tak činili někteří lékaři, politici, zkrátka opět zcela jednostranný pohled. Kde byla BIS?“ ptá se.    

„První obrovskou lež o očkování tu řekl ministr vlády Blatný, a další se vršily. Veřejnoprávní média nepustila na obrazovky jiný názor, až dokonce aktuálně musela zasáhnout Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Kde byla BIS, že se tu masíruje veřejné mínění ve prospěch odběru vakcín soukromé firmy? Tyto dva roky byly prostě obrovským testem právě všech těch pojmů ‚lež, nenávist a demagogie‘, a nutno konstatovat, že nejvíce selhal právě stát. Vydával jedno nezákonné až protiústavní opatření za druhým, nedbal základních lidských práv, vedl nezákonné evidence, a představitelé státu občanům lhali v přímém přenosu. Kde byla BIS, když práva lidí hájily spolky typu SOSP, ProLibertate, Zdravé fórum? Proč hájí jen ty nahoře, proti kterým naopak měla někdy zasáhnout, a dva roky opomíjela práva občanů? Test, trvající dva roky, dopadl špatně. Obě poslední vlády v něm neobstály, přičemž ta aktuální navíc začala používat předlistopadové metody zastrašování lidí za vlastní názor, a dokonce takto podivně se začala chovat a vyjadřovat dokonce BIS. Vůbec bych to nepodceňovala – pokud pojmy ‚lež, nenávist, demagogie‘ budou vykládány selektivně a účelově jen vůči někomu, za lež se bude označovat pravda a naopak, i kapacitám v různých oborech se budou dávat z úst představitelů vlády nálepky typu ‚dezinformátor‘ a ‚ruský šváb‘ a neochota tzv. dobrovolně se očkovat bude dokonce spojována ústy ministra zdravotnictví s hrubou urážkou vztahující se právě k vedenému válečnému konfliktu, selhává tu právě BIS, která by tomuto zneužívání moci a jednostrannému informování z veřejných zdrojů měla zabránit. Například tak, že představitelům vlády vysvětlí, co si mohou a co si už nemohou dovolit,“ zmiňuje dále Zwyrtek Hamplová.