Co vzkazuje Senát Pavlovi? Nečekané odmítnutí kandidátů do Ústavního soudu

Ústavně-právní výbor ve středu podpořil pouze kandidaturu profesora ústavního práva Jana Wintra na ústavního soudce, hlasovalo pro něj osm z deseti členů výboru. Senátní výbor nepodpořil dva kandidáty na nové ústavní soudce, které nominoval prezident Petr Pavel. Jsou jimi někdejší předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa a bývalá prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová.

Rozhodnutí ústavně-právního výboru je pro některé velmi překvapivé, o Baxovi se spekulovalo jako o možném adeptovi na předsedu Ústavního soudu po Pavlu Rychetském, kterému končí mandát 6. srpna. Baxa ale senátorům řekl, že od prezidenta žádnou takovou nabídku nedostal. I prezident Petr Pavel ve čtvrtek odmítl, že by o něm někdy mluvil jako o budoucím předsedovi soudu.

Pro to, aby byl Jan Wintr ústavním soudcem, bylo osm z deseti přítomných členů senátního ústavně-právního výboru, pro Josefa Baxu ale jen čtyři a pro Danielu Zemanovou dva z osmi odevzdaných hlasů. Podle předsedy výboru Tomáše Goláně (ODS) ale Baxovi chyběl jeden hlas, protože dva hlasy byly neplatné.

Ministr Blažek neskrýval údiv. „Musím to vstřebat,“ komentoval výsledek pro server Česká justice. A nebyl sám.

Překvapená byla také Miroslava Němcová z ODS, která o kandidátech jako členka výboru spolurozhodovala. „Nečekala jsem, že k něčemu takovému může dojít. Už když prezident poslal nominace do Senátu, byla jsem přesvědčena, že jde o výrazné, kvalifikované osobnosti, které budou přínosem pro Ústavní soud,“ uvedla Němcová pro iROZHLAS.cz s tím, že na úterním senátorském klubu ODS a TOP 09 podle ní nepadly proti kandidátům žádné výtky.

Senátoři si na jednání výboru vyslechli všechny kandidáty a jejich postoje, poté jim položili dotazy, a následně šli hlasovat. Žádná debata mezi členy výboru neproběhla.

„V diskusi jsem nezaregistroval dotazy, kterými by někdo dával najevo, že je proti zvolení. Byly tam dotazy na pana Baxu ohledně předsedy Ústavního soudu, ale to je čistě v pravomoci prezidenta,“ uvedl pro iROZHLAS.cz Michael Canov ze Starostů pro Liberecký kraj, který je místopředsedou výboru. Očekával, že Baxa podporu získá. „Pan Baxa bezesporu na Ústavní soud patří,“ naznačil, koho podpořil. Zemanová naopak jeho hlas nedostala, protože „její kariéra soudkyně není tak přesvědčivá“.

Předsedu výboru Tomáše Goláně zaujalo, když Zemanová uvedla, že jako soudkyně Nejvyššího správního soudu vždy přemýšlela, jaký dopad bude mít její rozhodnutí na správní orgán. Podivil se nad tím, že spíše více nedbala na práva jednotlivců.

Goláň sice nechtěl hovořit o výhradách senátorů ke konkrétním kandidátům, připustil však, že vliv na nízký počet hlasů pro Baxu a Zemanovou může mít to, že jsou oba specialisté na správní soudnictví. „Jsou to dva soudci Nejvyššího správního soudu a ústavní soudnictví je o něčem úplně jiném,“ podotkl.

Proti Baxovi měl ale několik výtek. Co mu přesně vadí, ale pro Radiožurnál říct odmítl. Řekl pouze, že Baxa by byl dobrým ústavním soudcem, ale ne dobrým předsedou Ústavního soudu.

Také člen výboru Zdeněk Hraba (STAN) se podivoval, že dva hradní nominanti získali nízký počet hlasů. I on ale potvrdil, že si u Baxy někteří podle něj zmiňovali, že by po jeho zvolení bylo v Ústavním soudu příliš odborníků na správní právo. U Zemanové pak podle něj zazněl podobný argument, protože přichází ze Soudcovské unie, stejně jako někteří další ústavní soudci.

Podle místopředsedkyně výboru Hany Kordové Marvanové za ODS mohlo Zemanové uškodit její vystoupení před senátory. „Z vystoupení paní Zemanové jsem neměla příliš pozitivní dojem. Některé její odpovědi nebyly přesvědčivé. Zbývající dva kandidáti mají mnohem větší erudici nebo zkušenosti. Byl tam vidět rozdíl,“ připustila.

Na tomto pohledu se shoduje se senátorem Zdeňkem Matuškem, který kandidoval za ČSSD a ANO. „Obecně se nejlépe prezentoval pan Baxa a pan Wintr,“ poznamenal.

Lidovecká senátorka Ivana Váňová důvody, proč senátní výbor nakonec Josefa Baxu odmítl vyjmenovat nedokázala. „Prostě hlasování dopadlo tak, jak dopadlo,“ uvedla. U Zemanové pak podobně jako Canov zmínila, že expředsedkyni Soudcovské unie chybí titul JUDr.

Členové výboru, stejně jako Matušek nebo Hraba, nechtěli prozradit, zda některého z nominantů podpořili a připomínali, že šlo o tajnou volbu.

Předseda výboru Goláň však také zmínil, že se mu nelíbil způsob nominace, která přišla od prezidenta Petra Pavla. O Baxovi a Zemanové se jako o kandidátech podle něj mluvilo už před prezidentskou volbou. „Překvapilo mě, když se v nominaci stalo přesně to, co se předpovídalo. Přišlo mi, že je to připravené a že pana prezidenta obešli,“ podotkl.

Prezident Petr Pavel ale něco takového odmítl: „Konečné rozhodnutí, jaké jméno do Senátu pošlu, je na mně,“ zdůraznil. Počká si na výsledky hlasování horní komory, které se uskuteční příští týden. Baxa, Wintr a Zemanová jsou prvními kandidáty, které Petr Pavel nominoval a mohli by obsadit místa po třech ústavních soudcích, jejichž mandát skončil na začátku května.

V Událostech, komentářích odmítl sdělit, proč dva navrhovaní kandidáti podporu nedostali. „Nebudeme si tyto argumenty vzkazovat přes média. Debata měla proběhnout předtím, trvám na tom, já jsem své argumenty vůči panu Baxovi vznesl osobně mezi čtyřma očima, ale nebudu je ventilovat přes média,“ řekl. Odmítl, že by se jednalo o „politické důvody“.

Předseda senátorského klubu SEN 21 a Piráti Václav Láska v Událostech, komentářích řekli, že nevidí žádné odborné argumenty, proč Baxa a Zemanová nedostali podporu pro nominaci. „Naopak zejména v případě pana doktora Baxy si myslím, že je to nejočekávatelnější kandidát na post ústavního soudce. U odborné veřejnosti má málokdo takové renomé,“ očekává, že argumenty zazní alespoň na plénu. „Já si myslím, že to na plénu vysvětlíme,“ reagoval Goláň.

Baxa rozhodnutí senátního výboru podle svých slov respektuje: „Senátoři k tomu přistoupili velmi důkladně, mají své právo na to ptát se a hodnotit nás. Mají jistě jakýsi model ústavního soudce, do kterého jsem se zřejmě zatím nevešel,“ hodnotil slyšení Josef Baxa.

Kandidáty nyní ještě čeká představování v dalších výborech či na zasedání klubů. Poté teprve dojde k finálnímu rozhodnutí Senátu během tajné volby celého pléna. Jména nominantů má plénum probírat 31. května. Zástupci horní komory odhadují, že výsledky budou těsnější než rozhodnutí výboru.

Předseda stálé komise pro ústavu Zdeněk Hraba se domnívá, že kandidáti v tajném hlasování horní komory nakonec projdou, myslí si ale, že výsledek nemusí být zcela jednoznačný. „Můj tip je, že minimálně dva kandidáti projdou,“ upřesnil v pořadu 90' ČT24.

Během slyšení ho nejvíc zajímalo, jaký mají všichni tři kandidáti postoj ke vztahu evropského sekundárního práva a českého ústavního práva. Odpovědi všech uchazečů ho údajně pozitivně překvapily. „Druhé téma mých dotazů se týkalo výkladových záležitostí Ústavního soudu, který vynesl minulý rok ve věci takzvaného třetího pohlaví. Zajímalo by mě, na jakou stranu by se kandidáti postavili,“ doplnil Hraba.

Senátor Jiří Růžička (za TOP 09) zmínil, že z části senátorských klubů zaznívají výtky ohledně nedostatečné pestrosti Ústavního soudu, s čímž ale on nesouhlasí. „Kandidátů jsem se ptal i na to, jak se staví k otázce jisté pestrosti Ústavního soudu, a to jak ohledně oborů, tak i občanských postojů. Na to mi odpověděli jednoznačně,“ řekl spokojeně.

Dodal, že finální hlasování nebude pouze formalitou a je zároveň přesvědčen, že pro jejich navržení bude hlasovat celé plénum Senátu. „Nakonec bude v tajné volbě rozhodovat celé plénum. Všechny argumenty, všechna doporučení, všechna usnesení jsou nesmírně důležitá,“ doplnil.

Třiašedesátiletý Baxa je soudcem od roku 1984. Předsedou NSS byl jmenován hned po jeho ustavení v roce 2003, a to až do září 2018. U Nejvyššího správního soudu nadále působí. Podílel se na založení Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. V roce 1998 se stal prvním náměstkem ministra spravedlnosti a byl jím až do roku 2002 – pracoval postupně pro Otakara Motejla, Jaroslava Bureše a Rychetského před jeho odchodem mezi ústavní soudce. Účastnil se příprav a prosazení velké novely trestního řádu i tvorby nového rámce správního soudnictví. Ve veřejných vystoupeních se Baxa zaměřuje na kritickou analýzu fungování soudnictví a jeho možné reformy.

Jednapadesátiletá Zemanová je soudkyní od roku 2001, aktuálně působí jako místopředsedkyně ústeckého krajského soudu pro pobočku v Liberci. Předtím pracovala u Nejvyššího správního soudu a poté u pražského městského soudu. V čele Soudcovské unie stála v letech 2014 až 2020. Zaměřovala se zejména na oblast přípravy a výběru soudců, na podmínky působení a výběru funkcionářů a na problematiku státní správy soudů. Od Jednoty českých právníků získala medaili za přínos justici. Profesně se zaměřuje mimo jiné na péči o nezletilé a ochranu nezletilých dětí v soudním řízení. Dlouhodobě se věnuje otázkám soudcovské etiky.

Čtyřiačtyřicetiletý Wintr vystudoval souběžně s pražskou právnickou fakultou také historii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Z práva i z politologie má doktorský titul. V roce 2019 se stal tajemníkem Stálé komise Poslanecké sněmovny pro Ústavu ČR. Je také členem Legislativní rady vlády či Výboru pro práva LGBTI+ lidí Rady vlády pro lidská práva.

Wintr působí rovněž v rozkladové komisi Českého statistického úřadu či v Etické komisi Českého rozhlasu. V letech 2012 až 2017 byl i členem Rady ČTK, které v letech 2014 až 2015 předsedal. Je autorem několika knih, ve kterých se věnuje české parlamentní kultuře nebo principům českého ústavního práva. Uvádí, že v loňském roce dostal jednak Cenu Právnické fakulty Univerzity Karlovy pro nejlepšího vyučujícího a jednak Zlatou malinu prezidenta republiky pro nejhoršího právníka. Prezidentem byl loni Miloš Zeman.

Ústavní soud letos čeká rozsáhlá obměna, funkční období totiž skončí celkem sedmi ústavním soudcům včetně jejich předsedy Pavla Rychetského. Při výběru dalších nominantů chce Pavel vycházet z návrhů víc než dvacítky oslovených právnických institucí. Navržená jména bude opět posuzovat sedmičlenný konzultační panel v čele s ústavním právníkem Janem Kyselou. „V závislosti na tom, jak to setkání dopadne, jestli se ztotožní s naším doporučením, nebo neztotožní, by v brzké době mělo být oznámeno nějaké další jméno,“ naznačil Kysela.