Vystoupením k návrhu na zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí překonal předseda SPD Tomio Okamura svůj rekord v délce projevu na půdě Poslanecké sněmovny. V úvodu prohlásil, že vládní návrh zákona na zavedení korespondenční volby účelově porušuje českou ústavu. „Pokud si Čech žijící v zahraničí během voleb neumí udělat čas, aby řádně volil podle současného systému, tak jde o chybu systému, nebo svobodnou volbu daného Čecha nevolit?“ položil řečnickou otázku. Poukázal také na navrhovanou nerovnost voličů, protože občané žijící v našem státě mohou volit pouze tak, že se dostaví odevzdat svůj hlas do volebních místností osobně, zatímco Češi žijící v zahraničí by měli dvě možnosti – buď osobně přijít na zastupitelský úřad, nebo odvolit na dálku poštou.
Otevřel také otázku, zda si lidé přejí volbu občanů ze zahraničí, kteří tu často s námi nikdy nežili, neumějí česky ani tu neplatí daně. Zdůraznil, že nehovoří o občanech, kteří tam krátkodobě pracují, vracejí se do České republiky nebo tam studují, ale že mluví o těch, kteří mají dvojí státní občanství. K tomuto se s mimořádně hloupou glosou na síti X vytasil poslanec TOP 09 Marek Ženíšek. Nepochopil, že má řečník na mysli skupinu lidí, kteří s Českem nemají nic společného a ani jim volby nestojí za to udělat si cestu na zastupitelský úřad. „Stejnou logikou by tedy nemohli volit studenti či důchodci, když neplatí daně z příjmu,“ napsal Ženíšek. Nedošlo mu, že ti důchodci platili daně více let, než zatím stačil on jako kariérní politik, a studenti jsou na rozdíl od těch, na něž poukazoval předseda SPD, perspektivními plátci daní v Česku.
České státní občanství bude možné získat po pradědečkovi
Bude Donald Trump v listopadu zvolen prezidentem USA?Anketa
Tomio Okamura ve své řeči poukázal i na spojitost korespondenční volby s návrhem novely zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky, s nímž na konci minulého roku přišla skupina koaličních poslanců. Podle této předlohy by mohli prohlášením nabýt české občanství také příbuzní těch krajanů, kteří o občanství nepřišli, a to v přímé linii až do čtvrté generace. Tato možnost, generačně omezená, trvala v minulosti jeden rok. „Nová úprava umožní nabytí státního občanství České republiky i potomkům občanů nebo bývalých občanů ve čtvrté generaci, čímž se odstraní nerovnost přístupu k jednotlivým druhům prohlášení, respektive k jednotlivým okruhům prohlašovatelů,“ uvedli předkladatelé v čele s Romanem Bělorem v důvodové zprávě novely.
„Novela je návrh z dílny vládních poslanců. Schválena ještě nebyla, ale protože to jsou vládní poslanci a jednají v nějaké domluvě, je velká pravděpodobnost jejího schválení. Novela má umožnit, aby pravnuci těch, co odešli do ciziny, mohli prohlášením získat naše státní občanství. To znamená, že ne jeho dědeček, ale pradědeček odešel do ciziny a ztratil naše státní občanství. To považuji za zbytečné a nesmyslné. Jestliže někdo žije čtyři generace mimo naše území, lze předpokládat, že ani neumí český jazyk. Přitom jazyková zkouška pro cizince je podmínkou pro získání našeho státního občanství. Získat naše občanství jen proto, že kdysi dávno byl jeho prapředek v Československu, považuji za něco nesprávného,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz docent Zdeněk Koudelka z katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Michálek: Zákon umožní občanství potomků Wintonových dětí
Poukazuje přitom na možnost, že by toto zavedly všechny evropské státy. „Tak by si velká většina Američanů mohla říci, že si vyberou ještě nějaké další občanství po nějakém svém pra pra pra, který přišel někdy před sto lety do Spojených států amerických. Co na tom, že neumějí švédsky, neumějí francouzsky, neumějí německy, ale z nějakého důvodu si o to druhé občanství řeknou,“ poukazuje vysokoškolský pedagog na absurdnost návrhu pětikoaličních poslanců. „Žádný smysl v tom návrhu samozřejmě nevidím. Leda v tom, že by se mohl spojit právě s projednávaným návrhem na korespondenční volbu v cizině. To je snad to jediné, co v tom vidím, což mě ovšem naopak vede k tomu, že si myslím, že ten návrh není správný,“ podotýká Zdeněk Koudelka.
Psali jsme:
Ve vládním táboře však s novelou zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky, spojují ušlechtilé pohnutky. „Podle mě jde o zákon umožňující občanství potomkům Wintonových dětí a dalších českých občanů, kteří přišli o nárok na občanství. Jde maximálně o stovky osob. Je otázka, zda se to dotáhne. Je to jen záminka, naši malí diktátoři se bojí o svoje volební procenta, jde čistě o stranické zájmy,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek, že se šéfové hnutí ANO a SPD obávají o své volební výsledky, a tak chtějí bránit potomkům třeba i Wintonových dětí v hlasování.
Stát by se měl starat o své občany, kteří tu po generace žijí
„Mně se tento přístup nelíbí,“ trvá si na svém Zdeněk Koudelka a pokračuje: „Potom třeba za pět let přijde někdo s novelou, že se podíváme ještě na předchozí generaci a tak dále. A pak budeme zjišťovat, jestli nějací pobělohorští exulanti nemají potomky někde v Evropě či jinde, aby případně si mohli říct o státní občanství. Navíc kdyby ti lidé měli skutečně zájem o Českou republiku, tak mohli to občanství získat už dříve. Myslet na nějaké potomky v následujících generacích nepovažuji i z hlediska státotvorného za správné. Především by se stát měl starat o své občany, kteří tady po generace žijí, a ne o ty, jejichž dávní předci kdysi odešli z území Čech, Moravy nebo Slezska, kdy žádná Česká republika ještě ani neexistovala.“
Mgr. et Mgr. Jakub Michálek
Vadí mu také odlišný přístup k těm, jimž se státní občanství uděluje. „V tomto případě by stačilo jednostranné prohlášení potomka někoho, kdo kdysi dávno odešel do ciziny. Ale když jde o nějakého jiného cizince, který žádá o naše státní občanství, nejenom že musí splnit podmínky, ale stát, konkrétně Ministerstvo vnitra, rozhodne, zda mu občanství udělí, či nikoli. Ale takto by stačilo to jednostranné prohlášení. Pouze by dotyčný musel prokázat, že skutečně ten jeho prapředek byl státním občanem československým nebo státním občanem České republiky a že o to občanství přišel. Vůbec se nezohledňuje, jestli má nějaké jiné občanství, či nikoli. Jak už jsem uvedl, považuji to za nesmyslné,“ říká pro ParlamentníListy.cz advokát Zdeněk Koudelka.
Lidé odmítnou platit daně těm, co budou dosazeni z ciziny
Jaké by mohly být dopady schválení korespondenční volby, kterou poslanci právě projednávají, si netroufá předjímat. „Protože nevíme, kolika lidí se to týká, těžko se odhadují důsledky. Možná o tu korespondenční volbu v zahraničí nebude žádný zájem, a pak je jasné, že to ve skutečnosti reálný vliv mít nebude. Ale může se i stát, že o ni bude přece jenom významnější zájem. Pokud by ty volby na našem území dopadly půl na půl a dejme tomu díky hlasům ze zahraničí vyhrála nějaká strana, která by jinak nezvítězila, kdyby se přihlíželo jenom k hlasům občanů žijících v České republice, tak by to samozřejmě vedlo k tomu, že se výsledky voleb zpochybní. A ta většina lidí, kteří u nás žijí, nebudou chtít poslouchat ze zahraničí dosazenou vládu,“ upozorňuje vysokoškolský pedagog.
Tomio Okamura
Nemyslí si, že by si to lidé jen tak nechali líbit a mávli rukou nad tím, že misky vah převážily na opačnou stranu hlasy těch, kteří volili z ciziny korespondenčně. „To je typická situace, kdy může dojít k povstání. Vždyť i Spojené státy vznikly tím, že jejich obyvatelé nechtěli poslouchat úředníky, kteří byli dosazeni z Londýna. Byli přesvědčeni, že ve spojených osadách, to ještě nebyly vyhlášeny Spojené státy jako samostatný stát, mají vládnout ti, kteří v Americe platí daně, a ne ti, kteří jsou dosazeni odjinud, tehdy konkrétně z Londýna. Takže i u nás to může vést k povstání, kdy si lidé řeknou, že nechtějí platit daně těm, co jsou dosazeni z ciziny,“ dodává Zdeněk Koudelka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
