Do největšího města Spojených států český prezident zavítal v neděli. Na letišti JFK jeho letecký speciál dosedl kolem páté odpoledne místního času (o šest hodin méně proti ČR, pozn. red.). V pondělí Zeman nejprve poobědval s Ivanou Trumpovou a večer převzal ocenění Bojovník za pravdu (Warrior for Truth) za celoživotní podporu Státu Izrael a židovské myšlenky obecně.
Na plénu Valného shromáždění OSN prezident promluvil v úterý před polednem. Zeman měl prostor k projevu mezi prvními, mluvil dokonce ještě před francouzským prezidentem Macronem nebo izraelským premiérem Netanjahuem. Večer se pak na slavnostní recepci setkal s Donaldem Trumpem.
Na setkání s českými novináři prezident podotkl, že na půdě OSN už se nevěnoval ani tak výzvám, aby se svět sjednotil v boji proti terorismu, ale zaměřil se spíš na pokrok, kterého v boji proti terorismu bylo dosaženo.
„Tento pokrok spočívá v aktivitě nového generálního tajemníka OSN, který zřídil nový útvar na boj proti terorismu a do jeho čela jmenoval pana Voronkova, s nímž jsem se mimo jiné sešel. Takže to jsem ocenil,“ připomněl Zeman.
Ing. Miloš Zeman
„Ve druhé části jsem se zabýval problémem migrace. A protože tu migraci pojímají lidé dosti jednostranně – buď migrace ano, nebo migrace ne, tak jsem jen upozorňoval na to, že z těch afrických zemí, odkud k nám proudí nejvíce uprchlíků, přicházejí mladí, zdraví muži, a tím pádem ty země jsou odsouzeny k budoucí zaostalosti, protože je to svým způsobem odliv mozků,“ pokračoval prezident.
Migrační pohyb je tedy nevýhodný jak pro cílové země, tak pro země, z nichž migranti odcházejí, shrnul prezident Miloš Zeman.
Co bude dál s Temelínem?
Posléze připomněl, že se setkal nejen s panem Voronkovem, ale také s novým jihokorejským prezidentem Mun Če-inem.
„To je člověk, jehož názory jsem chtěl znát, neboť jak víte, Korea je významný obchodní partner České republiky. A první, na co jsem se ho zeptal, bylo, že on výrazně omezuje jadernou energetiku,“ prohlásil Zeman před novináři. Český prezident chtěl proto slyšet, zda to Korejci s omezením jádra myslí vážně, nebo zda se budou hlásit do tendru v České republice na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. „Odpověděl, že to omezení není tak úplné, že to chtějí zachovat, akorát mírně omezit,“ rozvíjel téma Miloš Zeman.
„Ve srovnání s tím minulým tendrem,“ pokračoval prezident, „je to zajímavé proto, protože jak víte, Westinghouse je v bankrotu, takže aby se účastnil nějakého tendru, když sám požádal o ochranu před věřiteli, je poněkud bizarní,“ podotkl prezident s poukazem na to, že Westinghouse je japonská, a nikoli americká firma, jak se v Česku traduje.
„Pokud jde o ruský Rosatom, ten zůstává ve hře, u francouzské Arrevy mám své pochybnosti, Číňané dosud nezveřejnili, která firma by se v tom tendru účastnila, ale mají o to zájem, no a doufali jsme v ty Korejce, byť jsem měl jisté pochybnosti, a pan prezident je rozptýlil,“ uvedl Zeman, a tím toto téma uzavřel.
Sváry mezi velmocemi
Pár slov pronesl také ke svému setkání s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem. Zavzpomínali spolu na roky, kdy byl Zeman českým premiérem a Guterres premiérem portugalským. Ale to nebylo hlavní téma jejich rozhovoru. Zeman se generálního tajemníka zeptal, jak vážně to myslí s Úřadem boje proti terorismu. Konkrétně chtěl vědět, zda bude tento úřad vybaven také nějakou vojenskou silou, která by mohla teroristům čelit.
„Generální tajemník nevypadal, že by tuto myšlenku považoval za kacířskou, ale na druhé straně říkal, že kompetenční spory mezi velmocemi a sváry mezi velmocemi jsou takové, že tu budou určité vážné překážky. Takže pokud budu náhodou znovu zvolen prezidentem, tak můj projev zde za rok bude zaměřen na překonávání překážek při rozvíjení činnosti protiteroristického oddělení generálního tajemníka,“ uvedl Zeman.
U Rusa Vladimira Voronkova prezident předpokládá, že se svého úkolu ujme s velkou energií, pokud k tomu dostane prostor, protože Rusové mají své vlastní zkušenosti z boje s terorismem.
Kromě toho prezident prozradil, že v OSN loboval. Za co? „Mně se pořád vyčítá, že za někoho lobuju – buď za firmy, nebo za lidi. Tak v tomto případě jsem loboval za lidi. Konkrétně za ministryni Karlu Šlechtovou (ANO),“ řekl Zeman. Česká ministryně má šanci stanout v čele Programu OSN pro lidská sídla (UN-HABITAT). Až čas ukáže, zda Zemanova přímluva byla k něčemu. „Ale alespoň jsem to zkusil,“ podotkl český prezident.
Poté se prezident vyjádřil k plánované návštěvě USA. Připomněl, že pozvání do Spojených států vyslovil Trump, a je tedy na něm, aby navrhl nějaký termín, kdy se spolu uvidí. „Kdy a zda dojde k této návštěvě, je nyní na americké straně. Já jsem prezident České republiky a prezident České republiky se nikdy nepodbízí a nikdy se nedožaduje jakékoli návštěvy,“ zdůraznil Zeman.
Pár slov padlo také k setkání hlavy státu s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. S tím se bavili o boji proti islámskému terorismu. Rusko navrhlo rezoluci o boji proti terorismu i na internetu, ale když se Zeman zajímal o nějaké posuny v této věci, dozvěděl se, že v podstatě k žádným nedošlo.
„Pan ministr Lavrov mě informoval, že zejména Spojené státy, ale i Francie a Velká Británie jsou proti této rezoluci a Čína je neutrální. Důvody protestů proti této rezoluci jsou, že by to v podstatě byla jakási cenzura internetu. Já jsem panu Lavrovovi ve vší slušnosti říkal, že pochybuji o tom, že by světový terorismus bylo možné porazit na stránkách internetu. Moje představa je poněkud staromódní – kalašnikov, helikoptéra, dron, ale rozhodně ne internet,“ podotkl prezident.
Prozradil také, že byl ruským prezidentem Vladimirem Putinem pozván do Soči, čehož si nesmírně váží. Rád by navštívil i jiné ruské regiony.
Řeknu vám jedno ďábelské poselství
Stranou pozornosti Miloše Zemana nezůstal ani projev 45. prezidenta USA Donalda Trumpa na půdě OSN. Zeman šéfovi Bílého domu vytkl, že v podstatě „známkoval“ neposlušné země. Začal KLDR, pokračoval Venezuelou, pak přešel k Íránu. A už u Íránu je to podle Zemana sporné. Došlo i na Kubu, kde Barack Obama zrušil sankce, které k ničemu nebyly, alespoň podle Zemana, a je potřeba počkat, jak se to na Kubě vyvine dál.
„Ale řeknu vám jedno ďábelské poselství. Představte si, že by Donald Trump v tomto duchu pokračoval a například by řekl: A nyní po KLDR, Kubě a Íránu musím zkritizovat Polsko, protože porušuje zásady nezávislé justice. A musím zkritizovat Českou republiku, protože na své území nepouštíte migranty,“ rozvíjel myšlenku Zeman. „A otázka zní, kde se zastavíte. A to už mně trochu připomíná známkování neposlušných žáků ve škole. Podle mě jsme buď všichni žáci, nebo všichni učitelé a učíme jeden druhého,“ podotkl prezident.
Pár slov padlo také ke kauze firmy Liglass Trading, která pravděpodobně přijde o velkou zakázku v Kyrgyzstánu. Prezident podotkl, že ne každý obchod se podaří, a to je asi jediná věc, kterou k tomu lze říci.
Nakonec došlo i na domácí politiku. Prezident vysvětlil, proč se chce sejít s ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD) a bavit se s ním o kauze farmy Čapí hnízdo. Prezident dal najevo, že uznává fakt, že se ministr vnitra nemůže podívat do živých policejních spisů, ale Chovanec je také politik a prezidenta Zemana prý zajímá názor Milana Chovance – politika na kauzu farmy Čapí hnízdo. Tím Zeman tuto část programu uzavřel.
Po setkání s novináři prezidenta čekala debata s našimi krajany v Českém národním domě v New Yorku. Poté už se prezident Zeman s delegací vydal na letiště. Do Prahy by měl armádní speciál přiletět ve čtvrtek kolem čtvrté hodiny ráno.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
