„Zkáza Česka přichází ze zcela nečekaného směru, z toho, kterému chybně a už jaksi pouze zvykově říkáme demokratický,“ píše Zábranský a jako reprezentanta tohoto proudu jmenuje časopis Respekt šéfredaktora Erika Taberyho.
Učinil tak na základě vlastní zkušenosti. Nedávno se totiž Zábranský v rozhovoru pro web Respektu pustil do úvah, které na stránkách tohoto časopisu rozhodně nejsou obvyklé. Hned na úvod například poukázal na to, jak za dvacet let zcela otočil své názory Petr Pithart, a vše lapidárně shrnul, že se začíná ukazovat, že už ani někteří staří harcovníci demokracie tu demokracii vlastně moc nemusí.
Pak se zamýšlel nad postavou Andreje Babiše a vysvětloval, proč jej považuje za hrozbu. Prezidenta Zemana naopak ve svých předcházejících textech hájil. To redaktor Respektu nevydýchal a rovnou se ptal, jestli taková slova jsou provokace. „Fakt si myslím, že Zeman není hrozba. Strašení, že nás někam zavléká, podle mě není na místě,“ vybalil na redaktora. Prezidenta je mu prý beze vší pejorativnosti spíše líto, protože ve svém životě ani politické kariéře nezažil (ve srovnání se svými předchůdci Havlem a Klausem) mnoho úspěšných momentů.
Na zhrozenou reakci redaktora reagoval kritikou těch, kteří mají potřebu prezidenta stále zesměšňovat. „Humor na jeho adresu a ponižování, které tady často vedeme, to mi leze na nervy. A dělá to z nás zemi buranů, mimochodem. Tohle, nikoli Zeman. Nebo tohle a Zeman, jak chcete,“ zněla odpověď.
Zděšení redaktora pak dokonal chválou Zemanova mluvčího Ovčáčka. „Připadá mi jako zábavná figura a vlastně inteligentní člověk, který by mouše neublížil,“ myslí si dramatik. Ostatní osoby obklopující prezidenta v čele s kancléřem Mynářem by ale prý hnal a je prezidentovou slabostí, že je kolem sebe nechává.
Pak začal rozvíjet úvahy o západní civilizaci a rozhovor se definitivně zvrhl do polemiky. „Cítím, že nás Západ poučuje, a to se mně nelíbí. Západ se k nám často chová jako k prvňáčkům,“ řekl například Zábranský. Nebo prozradil, že je fandou Visegrádské skupiny, která podle něj může okysličit Západ novou energií.
A vůbec se mu prý nelíbí, že současné Polsko a Maďarsko prohlašují za totalitární režimy lidé, kteří tamní situaci vůbec nerozumí. „Mně připadá, že když tohle člověk prohlašuje, tak se hlásí na určitou stranu, která samu sebe vnímá jako tu správnou. A tohle vědomí té správnosti mě hrozně irituje a ostýchám se k tomu přidávat,“ vysvětloval spisovatel.
Z ultra demokratů se stanou fašisté...
Rozhovor vyšel a Zábranský, který je jako spisovatel a dramatik zvyklý pracovat s textem, byl prý nemile překvapen, co z něj v Respektu vyrobili. „Co jsem s tímhle časopisem zažil, škoda slov. K respektování to mělo hodně daleko, a i k demokratičnosti by to mělo daleko, pokud by respekťáci byli nuceni svoji demokratičnost projevit. Lezla by z nich v tom případě maličká despocie a totalitka, jsem si tím téměř jistý,“ komentoval to.
Samotný text, který s redaktorem dolaďoval po mailu, byl prý v pořádku. Jenže všechno ostatní bylo velmi podivné. Šokoval jej prý už titulek k rozhovoru, který v Respektu stvořili. „ZÁBRANSKÝ: OVČÁČEK JE INTELIGENTNÍ ČLOVĚK A ZÁPAD O NÁS NESTOJÍ“, zněl. Zábranský poznamenal, že titulek je hodně vytrhaný z kontextu a navíc hodně bulvární. Kdyby však šlo jen o něj, dokázal by to ještě skousnout.
Horší to prý bylo s perexem, tedy textem, kterým Respekt rozhovor uvedl. V něm Respekt neodolal a objasnil svým čtenářům, jak mají na Zábranského slova nahlížet, když napsal: „Na čtenáři je, aby posoudil, nakolik jde v této performanci o vzpouru intelektuála proti intelektuálům, o pokus smířit rozpolcený národ, o provokaci či o snahu po zviditelnění.“
Tuto „směsici povýšené neomalenosti a gymnaziální malomocnosti“ prý Zábranský vydýchával velmi těžko. V tomto kontextu se prý i titulek nejeví jako bulvární, ale velmi bojovně ideologický.
„Čtenáři Respektu musejí být pěkní volové, když jim redakce musí rozhovory takhle předžvýkat. Stádo volů, které musíte nahnat do jednoho ze čtyř směrů výkladu,“ poznamenal s úžasem Zábranský.
CELÉ ZÁBRANSKÉHO LÍČENÍ PROBLÉMŮ S RESPEKTEM
Ukazuje to prý, jak v Respektu uvažují. „Pokud si někdo myslí něco, co se nesmí myslet, pak si to ten někdo nemyslí, pouze to říká, čti provokuje. Boží respektovaná prostoto!“ chytá se za hlavu spisovatel.
Ukazuje se prý, že pokud dnes řeknete Respektu něco, co se mu nelíbí, tak vás zesměšní jako provokatéra, který se chce zviditelnit. „Říkat o Zemanovi něco dobrého prostě nejde, o tom tupounovi si nikdo nic dobrého myslet nesmí, takže když už to někdo říká, pak to je touha po zviditelnění a provokace, šup, hotovo,“ uvádí pro příklad, jak to funguje.
Když se ozval, trochu to prý v Respektu upravili, což ale neznamená, že změnili svůj přístup k věci. „Nepíšu to sem ze zhrzení. Píšu to kvůli tomu, abychom byli ostražití a abychom byli připraveni na to, že ohrožení svobody, míru a demokracie může přicházet i z těch velmi nečekaných směrů,“ varuje spisovatel.
Už delší dobu má prý David Zábranský jednu obavu. A čeho se obává?: „Toho, že se z ultra demokratů ze strachu před nástupem fašismu stanou fašisté…“
Psali jsme:
autor: jav
