23. ledna se na protestech sešly desetitisíce lidí po celé zemi a žádaly okamžité propuštění Navalného z vězení. „Poté, co byl Navalnyj otráven, jsem pochopil, že není možné nechat to být a jen nečinně přihlížet,“ prohlásil jeden z demonstrujících podle informací Detsche Welle. „Mě ani tak nezajímá Navalnyj, ale to, jakým způsobem jednají ruské autority, zejména policie. To je nepřijatelné,“ přidal se další demonstrant.
Podle Deutsche Welle se dá předpokládat, že větší počet lidí už do ulic nevyjde a protesty budou pomalu vyhasínat. Důvodem je zejména ilegálnost protestů a možnost zatčení protestujících. Těch bylo již po čas demonstrací zadrženo více než 4000. Dále ke stagnaci nebo poklesu počtu protestujících nejspíše povede pokračující epidemie koronaviru.
Kreml navíc celé protesty bagatelizuje s tím, že se sešlo jen pár křiklounů. „Nebylo tam moc protestujících, většina lidí stojí za Putinem,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitry Peskov ve státní televizi.
Navíc jako opoziční předák nemá Navalnyj žádnou politickou platformu, ke které by se mohli lidé přidat v nadcházejících parlamentních volbách. Jeho strana totiž není oficiálními autoritami schválená a registrovaná a on sám je vyloučen z výkonu funkce kvůli odsouzení za zpronevěru. Kvůli tomu se ostatně nemohl zapojit ani do prezidentských voleb v roce 2018. Síť jeho podporovatelů je i tak značná, tisíce lidí proto neváhají vyjít do ulic na jeho podporu.
Ještě masovější protesty ale v současnosti nejsou pravděpodobné. „Přístup lidí k Navalnému je komplikovaný, podpory se těší zejména u mladých lidí. Ti se shlukují na sociálních sítích, kde projevují mnohem silnější reakce, ať už v případě Navalného otrávení nebo pozdějším zatčení,“ vysvětlil Lev Gudkov z nezávislého moskevského sdružení Levada.
V Navalného nevinu a otrávení věří na 40 procent mladých Rusů především z velkých měst. Zatímco starší obyvatelstvo, zejména na venkově, kde se lidé spoléhají na informace ze státní televize, podporuje protesty jen asi 5 %. To podle Gudkova ukazuje, že vládní propaganda, která vykresluje opozici jako kriminálníky, funguje dobře. Navalného celostátní podpora v případných volbách proto činí marginální 2 % populace.
Miliony kliků na Navalného videa proto ještě neznačí úspěch při protestech, natož v případných volbách. Mladí a děti sdílí videa na sociálních sítích nebo na TikToku, přitom ale nejsou Navalného cílová skupina. „Oni se podívají na videa a sdílí je, ale jinak zůstávají pasivní. Ti, kteří se zaktivizují, mají již více životních zkušeností, jsou to lidé v rozmezí 25 až 40 let,“ vysvětlil Gudkov.
Navíc ani desítky tisíc protestujících nutně neznamenají Navalného možný úspěch v jakýchkoli volbách. „Ne každý, kdo vyšel do ulic, je jeho příznivcem a volili by ho třeba v prezidentských volbách. Velká část lidí šla protestovat kvůli tíživé ekonomické situaci nebo kvůli problémům s pandemií koronaviru,“ upozorňuje rakouský expert na Rusko Gerhard Mangott s tím, že lidem vadí i korupce v politice, což ale neznamená, že by právě Navalného chtěli volit.
Spousta dalších lidí sice Navalnému fandí, ale protestů se ze strachu účastnit nechtějí. „Lidé mu fandí, je pro ně bojovník, ale nepřidají se k němu, protože mají strach. Je to pozůstatek myšlení z doby Sovětského svazu,“ dodal Gudkov.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma