Debata o kultuře podpořila miliardy církvím. Komunista navrhl zákon proti "anglikanismům"

Předvolební speciál Martina Veselovského na vlnách Českého rozhlasu se v úterý věnoval otázce církevních restitucí a kultuře. Jak by se strany kandidující do sněmovny v předčasných volbách vypořádali s finančním narovnáním mezi státem a církví? O tom ve studiu diskutovali Martin Stropnický z hnutí ANO, Radek Augustin ze SPOZ, Daniel Herman z KDU-ČSL, Vladimír Koníček z KSČM, František Mikeš z ODS, Stanislav Polčák z TOP 09 a Ivan Krejčí z ČSSD.

Hosté se nejprve vyjadřovali k zemětřesení, které vyvolal Zdeněk Žák v resortu dopravy. "Tři týdny před volbami jsem tomu napřed nevěřil. Neumím si představit tak silný důvod, ani jsem žádný takový neslyšel od pana ministra, co by k takovému kroku mohlo vést tři týdny před volbami, když je sám ministr v demisi," poznamenal Polčák. Augustin oponoval s tím, že ministr jednal s péčí řádného hospodáře a odvolal manažery, kteří se zřejmě dopustili pochybení. Stropnický pak připomněl, že někdejší Tošovského úřednická vláda, jímž byl také členem, by si něco takového dovolit nemohla. Ve stejném duchu se vyjádřil i Daniel Herman.

Je to nepřijatelné, jde spíše o předvolební kampaň ministra Žáka. "Mělo se počkat na řádnou vládu," jednoznačně prohlásil Krejčí. Stejně to hodnotil také Vladimír Koníček z KSČM. František Mikeš k tomu pouze poznamenal, že odpovědnost jednoznačně nese ministr Žák a musí si sám zvážit, co jeho krok v tuto dobu vyvolá.

Věřících ubývá, hodnostářů přibývá

Vzápětí už se jednotliví politici vyjadřovali k církevním restitucím. Souhlas s nimi vyjádřili téměř všichni mimo Koníčka a Stropnického. Krejčí (ČSSD) k tomu dodal, že bude ovšem muset dojít k výraznému snížení plánované finanční náhrady ve výši 75 miliard korun plus úroky. „V základě souhlasíme s tím, že církve bylo třeba odškodnit, ale rozporujeme výši náhrad, které církve dostaly,“ míní Krejčí s tím, že polovina z 59 miliard by byla adekvátní.

Mikeš (ODS) připustil, že zákon je věcí dohody bývalé koalice, takže ČSSD skutečně z tohoto pohledu zůstala stranou, ale do debaty o vyrovnání státu s církvemi zasáhnout mohla. Komunista Koníček pak jasně požadoval, aby se otevřelo nejen finanční, ale také majetkové vyrovnání s církvemi, aby bylo zaručeno, že se nepůjde před únor 1948. Koníček považuje narovnání za příliš štědré.

Stropnický se ve svém vyjádření vymezil vůči ODS, když poukázal na to, že to byli především občanští demokraté, kteří v minulých letech blokovali vyrovnání státu s církvemi. "Budu se snažit vyjednávat s církvemi, jestli si uvědomují, že jim výše toho odškodného škodí. Církev by totiž měla být asketická," řekl k tomu.

Herman se za vyrovnání státu s církvemi postavil s tím, že je to pro stát výhodné, protože oněch 59 miliard korun má být vypláceno v horizontu 30 let. A pokud se něco vyřešit podařilo, pak je lepší napnout síly k problémům, které máme před sebou a nevracet se k problémům, které již vyřešeny jsou.

Podle Augustina není ani tak problematická samotná finanční částka, jako spíše odluka církve od státu. Augustin totiž pochybuje, že k této odluce skutečně dojde. „Věřících ubývá a kněží přibývá,“ poznamenal Augustin s tím, že je pro restituce, pokud se ukáže, že po státu skutečně nebudou chtít žádné další peníze. SPOZ přitom původně požadovala vypsání referenda ve věci církevních restitucí. „Pakliže byl zákon přijat a byl posvěcen i Ústavním soudem, pak nevím, co bychom v tomto referendu přesně řešili,“ poznamenal Augustin.

Topolánek sliboval víc

Polčák následně v pořadu poukázal na to, že vláda Mirka Topolánka připravovala ještě štědřejší vyrovnání a kandidát TOP 09 oceňuje, že se nakonec podařilo dospět ke kompromisu. Jeho kolega z ODS Mikeš zdůraznil, že výpočet majetkového vyrovnání byl velmi složitý, ale v zákoně je jasně uvedeno, co má sedmnáctka církví obdržet. „Konkrétní položky jsou rozpočítány z toho, jak byl ohodnocen celkový majetek církví." Ten byl vyčíslen na 134 miliard.

Úplatek katolické církve

Komunistický kandidát Koníček má za to, že katolická církev poskytla úplatek ostatním šestnácti církvím za to, že budou souhlasit s touto konkrétní podobou narovnání. Politik tím narážel na skutečnost, že se katolická církev vzdala 20% majetku, na který měla nárok, ve prospěch církví jiných. Herman (KDU-ČSL) spolu s Polčákem oponovali, že nešlo o žádný úplatek, ale o projev solidarity katolické církve s církvemi ostatními.

Zrušit Ministerstvo kultury

Jeden z posluchačů se ptal, zda není na místě Ministerstvo kultury ihned zrušit, protože tento resort vyplácí peníze lidem, kteří provozují svůj byznys. Krejčí z ČSSD tuto tezi odmítl s tím, že kultura láká turisty a svědčí o životě národa. I toto ministerstvo se podle Krejčího stará o to, abychom našim potomkům nepřenechávali spálenou zemi.

„Je to zásadní nepochopení fungování resortu kultury,“ dodal k tomu Stropnický (ANO). Připomněl, že jednotlivé národy EU se mezi sebou liší především svými kulturními tradicemi, které je třeba udržovat. Představa, že je nejlepší toto ministerstvo zrušit, je podle Stropnického výsledkem toho, jakým způsobem se o české kultuře mluví. Další problém je v tom, že nám miliardy korun protékají rukama kvůli korupci, pročež nezbývají peníze pro církve, ani na další kulturu.

Koníček (KSČM) za jednu z priorit komunistů považuje ochranu českého jazyka. Ten by podle jeho názoru měl být chráněn zákonem. „Např. před anglikanismy,“ míní Koníček. Mikeš (ČSSD) oponoval, že chránit český jazyk je jednoznačně správné, ale zákon to nedokáže. Měli by to dělat především lidé, kteří užívají slovo jako svůj pracovní nástroj, kupříkladu novináři. Krejčí zákon na ochranu jazyka označil přímo za nesmysl. „Já jazyk vnímám jako živého tvora, který se vyvíjí a nemá smysl ho svazovat zákonem. Ve stejném duchu se vyjádři také Augustin ze SPOZ. Ten ve studiu čelil také dotazu, proč SPOZ věnovala resortu kultury podstatně menší prostor než jiným okruhům. Shodla se na tom strana a tečka, poznamenal Augustin s dovětkem, že žádný program nemůže mít sto a více stran

Co hodláte udělat proti přestavbě kostela archanděla Michaela na nevěstinec?

To byl další dotaz jednoho z posluchačů. Připomeňme, že se jedná o významnou památku stojící na Praze 1.

„Je skandální, že se má památka z 12. století v rukou ruské mafie změnit v nevěstinec. Pro KDU-ČSL je toto výzva, protože my máme v programu ochranu našeho dědictví,“ rozčiloval se Herman, poukázal však na to, že v prvé řadě by se tím měl zabývat Magistrát hl. města Prahy. Augustin k tomu poznamenal, že tento případ svědčí o tom, že český stát prochází jistým stádiem rakoviny.

Mikeš se domnívá, že takoví barbaři snad u nás nežijí, aby z chrámu udělali nevěstinec. Na druhé straně připomněl, že tento kostel byl odsvěcen. Ani to však nového vlastníka nezbavuje povinnosti nakládat s památkou podle památkového zákona.

„Mediální magnát“ Babiš

V závěru pořadu Mikeš poukázal na to, že si „někdo“ krátce před volbami koupil celostátní média, což se dá považovat za určitý problém. Stropnický oponoval, že koupě, kterou má zřejmě na mysli, proběhla v rámci svobodné tržní soutěže. Krejčí ve shodě s kolegou z ODS vyjádřil obavu z propojování politiky a byznysu. Pakliže k tomu dochází, je to problém. Ve stejném duchu se vyjádřil i Daniel Herman a poukázal na příklad magnáta Silvia Berlusconiho v Itálii. Za pravdu jim dal i Polčák, podle něhož je třeba dbát na zachování svobody médií.

„Pánové, ta transakce ještě neproběhla. Pan Babiš není právoplatným vlastníkem těch deníků,“ poznamenal Stropnický. „Já si nejsem vědom toho, že by naše hnutí ty deníky šetřily. Nezdálo se mi ani, že by nám dělaly politickou reklamu,“ uzavřel Stropnický. Vladimír Koníček (KSČM) se postavil spíše na stranu pana Babiše, když poukázal na to, že majitel soukromých médií si může v zásadě dělat, co je mu libo, protože jde o soukromý majetek. „Proto mě současná situace nezneklidňuje,“ míní Koníček. Polčák svému komunistickému kolegovi oponoval, že se zákonem musí řídit i soukromí podnikatelé.