Předvolební speciál Martina Veselovského na vlnách Českého rozhlasu se v úterý věnoval otázce církevních restitucí a kultuře. Jak by se strany kandidující do sněmovny v předčasných volbách vypořádali s finančním narovnáním mezi státem a církví? O tom ve studiu diskutovali Martin Stropnický z hnutí ANO, Radek Augustin ze SPOZ, Daniel Herman z KDU-ČSL, Vladimír Koníček z KSČM, František Mikeš z ODS, Stanislav Polčák z TOP 09 a Ivan Krejčí z ČSSD.

Hosté se nejprve vyjadřovali k zemětřesení, které vyvolal Zdeněk Žák v resortu dopravy. "Tři týdny před volbami jsem tomu napřed nevěřil. Neumím si představit tak silný důvod, ani jsem žádný takový neslyšel od pana ministra, co by k takovému kroku mohlo vést tři týdny před volbami, když je sám ministr v demisi," poznamenal Polčák. Augustin oponoval s tím, že ministr jednal s péčí řádného hospodáře a odvolal manažery, kteří se zřejmě dopustili pochybení. Stropnický pak připomněl, že někdejší Tošovského úřednická vláda, jímž byl také členem, by si něco takového dovolit nemohla. Ve stejném duchu se vyjádřil i Daniel Herman.

Je to nepřijatelné, jde spíše o předvolební kampaň ministra Žáka. "Mělo se počkat na řádnou vládu," jednoznačně prohlásil Krejčí. Stejně to hodnotil také Vladimír Koníček z KSČM. František Mikeš k tomu pouze poznamenal, že odpovědnost jednoznačně nese ministr Žák a musí si sám zvážit, co jeho krok v tuto dobu vyvolá.

Věřících ubývá, hodnostářů přibývá

Vzápětí už se jednotliví politici vyjadřovali k církevním restitucím. Souhlas s nimi vyjádřili téměř všichni mimo Koníčka a Stropnického. Krejčí (ČSSD) k tomu dodal, že bude ovšem muset dojít k výraznému snížení plánované finanční náhrady ve výši 75 miliard korun plus úroky. „V základě souhlasíme s tím, že církve bylo třeba odškodnit, ale rozporujeme výši náhrad, které církve dostaly,“ míní Krejčí s tím, že polovina z 59 miliard by byla adekvátní.

Mikeš (ODS) připustil, že zákon je věcí dohody bývalé koalice, takže ČSSD skutečně z tohoto pohledu zůstala stranou, ale do debaty o vyrovnání státu s církvemi zasáhnout mohla. Komunista Koníček pak jasně požadoval, aby se otevřelo nejen finanční, ale také majetkové vyrovnání s církvemi, aby bylo zaručeno, že se nepůjde před únor 1948. Koníček považuje narovnání za příliš štědré.